V únoru byly zveřejněny výsledky výzkumu, který se zabýval spojitostmi mezi užíváním konopí u mládeže a potížemi s duševním zdravím. Fakta uvedená ve studii naznačují, že populární bylina může představovat riziko vzniku deprese a také údajně dokáže ovlivnit nárůst sebevražedných sklonů.
Přímá souvislost neexistuje
Autoři, kteří svá data standardně čerpali z průzkumů, nicméně uvedli, že přímá souvislost mezi užíváním konopí a výše zmíněnými problémy prokázat nelze. Na vině může být také mnoho jiných faktorů. Mladí uživatelé konopí přeci jen mohou trpět predispozicemi ke zhoršení psychického zdraví. Tito lidé totiž vychází z prostředí a zkušeností, jež mají vliv nejen jejich touhu po konopí, ale také mohou negativně ovlivnit jejich mentální stav.
Legalizaci bychom měli vnímat jako pragmatický způsob, jak zlepšit ochranu zdraví obyvatel, hlavně tedy mládeže.
To však nic nemění na tom, že bychom měli vztah mezi konopím a psychickými problémy nadále sledovat. Už jen proto, že moderní odrůdy mohou být do budoucna stále silnější a silnější. Zůstává však otázka, jak se k celé situaci co nejúčinněji postavit, aby se předešlo ublížení na zdraví.
Prohibice versus legalizace
Nabízí se řešení za pomocí zpřísnění protidrogových zákonů. Zakázat přechovávání látek a odradit všechny od jejich užívání zní jako logická reakce na celou záležitost. Ve skutečnosti však podobný přístup nikdy nikomu příliš neprospěl a v konečném důsledku napáchal mnohem více škody než užitku. Prohibice konopí je důvod, proč je černý trh zaplaven odrůdami s vysokým obsahem THC a nízkým podílem CBD. V důsledku prohibice má konopí špatnou pověst a mládež, která si chce ilegální kuřivo obstarat, musí mnohdy nevyhnutelně přijít do kontaktu se zločinem. Pouhé obstarání konopí je tak můžu nakonec vlastně svést na scestí, skončit až odnětím svobody anebo je přivést do kontaktu s mnohem horšími drogami. A to ani nemluvíme o případech vykořisťování nebo zneužívání mládeže k distribuci nelegálních látek.
Legalizaci konopí mnozí vnímají jako nedostatečné a slabé řešení celého problému. Opak je ale pravdou. Pokud si dnes od někoho zakoupíte ilegální zboží, vlastně si pořizujete zajíce v pytli. Neznáte sílu ani složení daného modelu, nikdo vám nesdělí žádná případná varování ani rady ohledně bezpečného užívání a pravděpodobně po vás ani nikdo nebude chtít, abyste prokázali svůj věk. Peníze z nákupu pak nejspíš poputují na podporu organizovaného zločinu, zatímco stát vydává miliardy na boj proti němu a proti obchodu s drogami, mezi něž se momentálně řadí i konopí.
Pouze pro dospělé
Kdyby však proběhla legalizace, konopí by si mohli nakoupit pouze plnoletí. Obchod s ním by podléhal daním, výdaje na prosazování protidrogových zákonů by podstatně klesly a ušetřené peníze by se naopak mohly investovat do šíření lepšího povědomí o konopí, drogové prevence a léčby závislostí.
Pomocí regulace a legalizace můžeme mladé lidi ochránit, snížit kriminalitu a učinit užívání konopí bezpečnějším.
Tady se totiž nejedná o otázku práva nebo bezpečnosti – předně totiž jde o problematiku spadající do sféry zdravotnictví. Záleží jenom na tom, jak k tomu celému postavíme. Musíme vzít v úvahu objektivní pravdu. Konopí najdeme prakticky všude. Nejčastěji je však k dostání v té nejnebezpečnější možné podobě a navíc na těch nejhorších možných místech. Britská charita Transform proto podporuje legalizaci produkce a prodeje konopných výrobků. Prosazuje vizi, že obchod s momentálně ilegální látkou by měl přestat být doménou organizovaného zločinu a měl by přejít do rukou specializovaných organizací.
Naivita ovšem není ani v tomto případě na místě a jistá rizika jsou nasnadě. Největší obavy panují ohledně možného navýšení počtu uživatelů konopí po legalizaci. Doposud však nikdo nepřišel s jednoznačným důkazem, že by míra užívání za takových okolností významně narostla. Klíčem k úspěchu je v tomto případě zodpovědnost. Regulace propagace a marketingu by měla probíhat po vzoru lihových a tabákových produktů. To všechno leží na bedrech zákonodárců, kteří si mohou brát příklad ze svých amerických, kanadských či mexických protějšků, kde proces legalizace probíhá s různou mírou úspěšnosti. Mnozí se totiž v této situaci pouze ženou za ziskem a legalizační zákon považují pomalu za reklamu zadarmo.
Pragmatický přístup bez iluzí
Málokdo pak celý proces vnímá jako pragmatický způsob, jak snížit kriminalitu a zlepšit ochranu zdraví obyvatel, hlavně pak právě mládeže. V tomto ohledu by si (nejen) britská vláda měla vzít příklad z té kanadské a k celé záležitosti začít přistupovat seriózně. Právě proto představuje současné vládní rozhodnutí takové zklamání.
Zpřísňování prohibičních zákonů a represe nikdy nikomu neprospěly a v konečném důsledku napáchaly mnohem více škody než užitku.
Někdy v době vydání zmíněného výzkumu totiž britské ministerstvo vnitra vydalo v rámci nezávislé posudkové komise drog a zločinu prohlášení, že jakékoli projednávání legalizace konopí se odkládá naneurčito. Předsedkyně komise Carol Blacková nicméně prohlásila, že se zaměří na prozkoumání situace v Portugalsku, Kanadě a dalších zemích, ve kterých legalizace proběhla či probíhá. Vláda však pravděpodobně doufá, že zpřísnění zákonů i přes dosavadní zkušenosti přinese změnu k lepšímu. Nemůže ale donekonečna předstírat, že neexistuje žádná jiná alternativa.
Musíme se doopravdy zaměřit na rizika užívání drog (a to včetně konopí) a zamyslet se nad všemi možnými způsoby řešení. Nikdo si přece nepřeje, aby mládež trpěla duševními problémy, kterým se za pomocí prevence dalo předejít. Regulace a legalizace nabízí cestu, jako mladé lidi ochránit a k tomu ještě snížit kriminalitu a učinit užívání konopí bezpečnějším.
Zdroj: www.theguardian.com
