Aktuální článek
Přežil holocaust a díky konopí se statečně pral i s Alzheimerem

Přežil holocaust a díky konopí se statečně pral i s Alzheimerem

  • Nadace, již založila jeho rodina, nyní finančně podporuje další výzkum v oblasti konopné léčby neurodegenerativních onemocnění.

 Příbuzní nedávno zesnulého Alexandera Spiera z Massachusetts podávali svému nejstaršímu členu rodiny na sklonku života konopné přípravky na pomoc s nechvalně proslulým degenerativním onemocněním nervové soustavy, kterým dnes trpí jen ve Spojených státech 5,7 milionů lidí. Zkušenost Spierů s  konopím se ukázala být natolik pozitivní, že se jejich nadace k nadšení badatelů rozhodla podpořit výzkum konopné léčby symptomů Alzheimerovy choroby. 

Prošel peklem

Alexander Spier strávil tři roky v Osvětimi a dalších koncentračních táborech. Vězněm se stal nejen kvůli svému židovskému původu, ale také protože se aktivně zúčastnil nizozemského odboje proti nacistům. Holokaust se mu podařilo přežít a v roce 1945 emigroval z Nizozemska do Ameriky, kde se zpočátku živil jako hodinář a klenotník. Později se začal zajímat o realitní trh a stavebnictví. 

Jedině konopí mu dokázalo v nejtěžších okamžicích života přinést úlevu. 

V současné době společnost Mayfair Realty & Development Corporation vydělává rodině Spierů desítky milionů dolarů ročně. Pozůstalí po Alexanderovi také navázali na jeho filantropické aktivity a založili Spier Family Foundation, nadaci, jež se zaměřuje na podporu lékařského výzkumu. McLeanova psychiatrická nemocnice v Harvardu je jednou z institucí, jejíž zkoumání nadace Spierů podporovala. A nyní s nemocnice s nadací začíná spolupracovat na studiu léčebných účinků konopí na Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence. 

Bolestné vzpomínky a umírání

Alexander Spier zemřel kvůli komplikacím spojených s Alzheimerem v roce 2017. Poslední dva roky života pro něj byly nejbolestnější. Alexanderův stav se totiž postupně rapidně zhoršoval. Jeho syn Greg Spier vzpomíná, jak otec nesmírně trpěl: „Byly to nejtěžší okamžiky mého života. Jak na tom byl táta postupně hůře a hůře, neustále přecházel z jazyka do jazyka. Hovořil plynně pěti řečmi. Před smrtí střídal hlavně němčinu a holandštinu. Vracely se mu vzpomínky ze všech tří koncentračních táborů, kterými si prošel.“ Greg si ještě živě pamatuje, jak jeho otec pořád dokola na lůžku německy vykřikoval: „Kde je má matka, kde je má matka?“ Příběh Alexandera Spiera se v mnohém shoduje s osudy asi poloviny všech osob trpících Alzheimerem, které postihnou tzv. neuropsychiatrické symptomy nemoci. Tito lidé pak zažívají nepříjemné pocity nervozity, úzkosti, deprese, psychózy, dezorientace a roztěkanosti. Alexanderovy příznaky nabyly na takové síle, že už mu nestačil ani domov s asistovanou péčí, z něhož se mu podařilo dvakrát utéct. Rodina ho tak posléze přesunula do centra pro osoby s poruchami paměti na Floridě. Tam mu byla věnována speciální péče a staral se o něj osobní asistent. Jeho stav se však ještě zhoršil. 

Zkušenost Spierovy rodiny s  konopím se ukázala být natolik pozitivní, že se jejich nadace k nadšení badatelů rozhodla podpořit výzkum konopné léčby symptomů Alzheimerovy choroby. 

Lékaři mu proto nasadili silnější léky. Kombinace antipsychotik a prášků proti záchvatům spolu se vedlejšími účinky u něj nicméně způsobily jen větší projevy nervozity a blouznění. 

Údajně kontroverzní rozhodnutí

Rodina tak učinila kontroverzní rozhodnutí, na němž se do poslední chvíle nedokázali všichni shodnout. Greg se svou neteří, jež žije v Coloradu, zkusili Alexanderovi podávat konopí. Zbývající příbuzní k této možnosti svolili jako k poslední šanci, jak nejstaršímu Spierovi nějak pomoci. Osobní asistent z centra a Greg tak Alexandera během poslední tří měsíců jeho života krmili konopnými müsli tyčinkami až čtyřikrát denně. Greg Spier může potvrdit, že teprve tento postup dopomohl jeho otci ke klidnému spánku: „Zdá se, že jedině konopí mu dokázalo v nejtěžších okamžicích přinést úlevu.“ Podle doktora Brenta Forestera, vedoucího oddělení geriatrické psychiatrie v McLeanově nemocnici, je výzkum vlivu konopí na demenci nesmírně pozadu. Zkušenosti lidí, jako jsou Spierovi, kteří se rozhodli Alexanderovi takto pomoci z vlastní iniciativy, navíc potvrzují, že další studie jsou rozhodně třeba. Forester sice konkrétně s tímto pacientem nepracoval, ale i tak jej tento předloňský léčebný experiment nesmírně zaujal. Obzvláště pak tím, jak se Alexanderův psychický stav na sklonku života zlepšil.

Forester sám se zabývá výzkumem látky nazvané dronabinol, která je syntetickým THC a funguje jako prostředek proti nevolnostem z chemoterapie a ztrátě hmotnosti kvůli onemocnění AIDS. Forester a jeho kolegové již publikovali výsledky své studie, v níž dronabinol podávali pacientům trpícím demencí s neuropsychiatrickými projevy. Závěry vypadaly velice příznivě, načež Foresterův tým zažádal o příspěvek od amerického Národního institutu třetího věku, aby mohl ve svém výzkumu pokračovat ve větším měřítku. 

Mladí a staří

Někteří odborníci varují, že časté užívání konopí u mládeže hrozí nebezpečí zhoršení paměti a kognitivních schopností. Tyto negativní dopady populární rostliny se ale vztahují jen na mozky mladých lidí, kteří jsou těžkými uživateli. Starší lidé obvykle reagují na konopí jinak. Důkazem tohoto tvrzení může být zkoumání německých a izraelských výzkumníků, kteří podával malé dávky THC starým myším. Jejich schopnosti učení a paměť se následně zlepšily natolik, že se vyrovnali svým mladším protějškům. 

Dnes máme k dispozici nespočet informací o syntetickém THC, stejně jako pozitivní zkušenosti samotných pacientů či jejich příbuzných s THC v rostlině. 

Při odebrání mozkové tkáně ze starších myší poté vědci zjistili, že THC pravděpodobně vytvořilo složitější vazby v jejich hipokampu. U mladších hlodavců mělo ale naopak negativní dopad na fungování mozku. Ještě zajímavějším se zdá být další zjištění, ke kterému výzkumníci dospěli při pokusech na zvířatech. Podle nich THC nejspíš podporuje produkci neurotransmiteru jménem acetylcholin. Stejným způsobem totiž funguje také jeden běžný lék proti demenci zvaný Aricept. THC má taktéž zpomalovat hromadění amyloid beta plaků, jež je přímo spojené s rozvojem Alzheimerovy choroby. Foresterův tým se domnívá, že zmíněné obranné efekty našeho těla, jež jsou stimulovány kanabinoidy z konopí, by mohly zmírnit riziko abnormálních projevů chování u pacientů s demencí. To se však pravděpodobně ukáže až časem, když bude k dispozici více dat z výzkumů.  

Nelehký úkol

Spier Family Foundation bude díky pozitivní zkušenosti finančně podporovat výzkum působení konopí na neurodegenerativní poruchy. Jejich úděl však nebude jednoduchý, neboť konopí je nadále v rámci amerického práva řazeno k těm nejtvrdším drogám. Tento zákon poněkud ztěžuje vládní financování výzkumu konopí, které podle amerického zákona „nemá žádné známé lékařské využití a patří k často zneužívaným látkám“. FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léků) však momentálně nemá na své listině povolených substancí žádný lék, jenž by pomáhal proti těm nejhorším behaviorálním symptomům demence. Forester tvrdí, že pacientům s demencí se v současné době podávají především antipsychotika a benzodiazepiny, tedy látky, které mohou symptomy demence svými vedlejšími účinky ještě zhoršit. 

THC má potenciál zpomalovat hromadění amyloid beta plaků, jež je přímo spojené s rozvojem Alzheimerovy choroby. 

 „Vědci by měli mít více příležitostí studovat léčebné působení konopí, obzvláště na pomoc proti demenci. Dnes máme k dispozici nespočet informací o syntetickém THC, stejně jako výpovědi samotných pacientů či jejich příbuzných a známých s THC v rostlinné formě. Všechna tato fakta by měla být podrobena důkladnému zkoumání.“ Otevřená finanční podpora od Spier Family Foundation je podle Forestera pro výzkum stále ještě kontroverzní rostliny nesmírně důležitá. Sám přitom doufá, že pomoc od natolik významné nadace napomůže k tomu, že i rychle se rozvíjející konopný sektor a konopní byznysmeni pochopí, že podporování dalších studií je třeba.

Zdroj: abcnews.go.com 

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!