Ve východní Asii se konopí považovalo za ekvivalent božské ambrózie řeckých bohů, dlouho se mu také říkalo elixír života. Spojení Magu s konopím vycházelo zejména z toho, že ho tato bohyně používala k léčení a uzdravování.
Příběh Magu
V čínské, japonské a korejské mytologii je Magu ztvárněna jako krásná mladá žena, které není víc než 18 nebo 19 let. Její mládí a krása symbolizují zdraví a uzdravení vesmíru, který má chránit. Je ochráncem životní síly v celé východní Asii, a to nejenom ve světě smrtelníků, ale i v koloběhu přírody. Běžně se jí připisuje schopnost skoncovat se zimou pro dobro flóry a fauny. V Koreji je její role dokonce ještě pozdvižena z bohyně na bohyni stvořitelku, stejně jako je tomu v japonském šintoismu u bohyně Amaterasu, a paleta jejích schopností je obohacena o stvoření světa a lidstva.
Mytologická postava bohyně, jejíž schopnosti léčit a uzdravovat jsou přímo spojeny s konopím, není nijak neobvyklá, jak by se nám na Západě mohlo zdát.
V jedné z nejplastičtějších verzí jejího příběhu se vypráví, že Magu žila chudým životem ve válkami poznamenaném 5. a 6. století a pracovala jako švadlena. O její matce tam není zmínky, ale o jejím otci víme, že byl chovatelem koní a oba s Magu museli tvrdě pracovat, aby se uživili. Jednoho dne dostane Magu od jednoho zákazníka broskev, ale místo, aby se o ni podělila s otcem, daruje ji ještě chudší stařeně, která žije na ulici. Magu pak ženě uvaří kaši z vlastních zásob.
Bohužel Magu se nepodaří podat ženě kaši dost rychle, zabrání jí v tom její otec, který se mezitím vrátí domů a zamkne ji v pokoji. Když se jí konečně podaří utéct, zjistí, že stařena zmizela – a jediné, co po ní zůstalo, je pecka z broskve. Magu pecku zasadí a stará se o strom, ze kterého postupně vyroste košatá broskvoň, která později plodí ovoce, které pomáhá nasytit lidi v nouzi. Netrvalo dlouho a o broskvích se začalo říkat, že uzdravují a Magu se stala nesmrtelnou jako bohyně disponující elixírem života.
Léčba duše i těla
Ačkoli toto je jen jeden z mnoha příběhů vztahující se k existenci Magu, odhaluje nejdůležitější aspekt jejího vyznávání – péče o nemocné a chudé a zušlechťování přírody. Čínští spisovatelé ztvárnili v příběhu výše elixír mládí jako broskve, které se pak objevují jako atributy Magu v raném čínském umění, ale i konopí bylo spjato s jejími léčitelskými schopnostmi – i když spíše na duchovní než fyzické úrovni. V seznamu taoistických praktik najdeme i konzumaci konopných semínek, které mělo chránit před posedlostí démonem a zlepšovat schopnost jasnovidectví, zatímco jejich spalování se objevuje zase v souvislosti s očistnými rituály. Během nich se často vyvolávala právě Magu, která se začala spojovat také s posvátnou horou taoistů Tai, kde se intenzivně pěstovalo konopí.
Mytologická postava bohyně, jejíž schopnosti léčit a uzdravovat jsou přímo spojeny s konopím, není nijak neobvyklá, jak by se nám na Západě mohlo zdát. Pravděpodobnost, že se konopí poprvé pěstovalo ve starověké Číně, je velmi vysoká, dokládají to jedny z nejstarších historických zmínek z tohoto regionu. V době klasického Řecka se o rané Číně také občas hovořilo jako o „Zemi moruše a konopí“. To pravděpodobně ovlivnilo i pojmenování Magu – nebo pojmenování rostliny, záleží na odpovědi na to, jestli byla dřív bohyně nebo konopí – její jméno se totiž často překládalo jako konopí. Jménu Magu má i další významy, jako třeba dívka a teta, ale ty se vztahují spíše k jejímu mládí a schopnosti ochraňovat.
Výčet důkazů – ať už historických nebo literárních – toho, že se konopí užívalo už ve starověké Asii, určitě ještě není konečný. Co je ale jasné už nyní, je, že konopí hrálo důležitou roli v historii celé východní Asie. Dokonce se objevuje v malbě na starověké tchajwanské keramice nebo na šintoistických holích japonských kněží v raném období. To, že se objevuje i na těchto místech, jen dokazuje, že jí byl v asijských kulturách připisován od nepaměti velký význam. V době, kdy každý znal sílu a moc bylinek a kdy se věřilo, že bohové chodí mezi smrtelníky, jde obraz neuvěřitelné síly konopí s obrazem bohyně uzdravení ruku v ruce. Jenom velmi významné bohyni či kněžce by byla svěřena péče o takto všemocnou bylinku.
Zdroj: www.ancient-origins.net