Se stejnými problémy jako Kanaďané se potýkají i pěstitelé v amerických státech, které v posledních letech také legalizovali léčebné nebo i rekreační konopí. Podle materiálů nevládní organizace, která pomáhá zákonodárcům sbírat data potřebná k činění politických rozhodnutí, je spotřeba energie v indoorových pěstírnách nesrovnatelně vyšší než u jiných podniků nebo domácností. Pro srovnání, zařízení o rozloze 500 metrů čtverečních v coloradském městě Boulder spotřebovalo téměř 42 000 kilowatthodin za měsíc, zatímco průměrná domácnost si za stejnou dobu vystačila s 630 kilowatthodinami.
Je čas zamést před vlastním prahem
Kanaďan Dan Sutton, ředitel společnosti Tantalus Labs, patří mezi podnikatele, kteří chtějí k pěstování konopí používat čistší technologie a uplatňovat nejmodernější vědecké poznatky, aby snížili finanční i ekologickou náročnost.
Spotřeba elektřiny určené k pěstování konopí a výrobě produktů z něj rostla v Coloradu mezi roky 2012 a 2016 každoročně o 36 procent.
Jeho firma sídlící nedaleko k Vancouveru v Britské Kolumbii užívá k zásobování skleníků elektrickou energií převážně solární panely. „Byl to základ naší filozofie úplně od začátku,“ vysvětluje Sutton. „Od prvního okamžiku, kdy jsme začali přemýšlet o konceptu pěstování konopí ve skleníku, bylo naším cílem najít průsečík mezi vysokou kvalitou vyprodukovaného materiálu, špičkovým prostředím pro rostliny a drastickým omezením spotřeby energie.“ Technologie potřebná k indoor pěstování se neustále vyvíjí, mnoho firem však stále dává přednost uzavřeným systémům založeným na umělém osvětlení. „Tento druh světel má však obrovskou spotřebu energie, na metr čtvereční je jí potřeba stejně jako na několik operačních sálů,“ odhaduje Sutton a dodává, že úsporné rozhodně není ani vyhřívání, chlazení a zavlažování. „Spotřeba přitom narůstá násobně. Pokud spotřebujete víc na chlazení, stoupne i energetická náročnost zavlažování. Všechno se vším souvisí.“
Desítky procent ročně
Spotřeba energie představuje nezanedbatelný problém i pro obce a regiony, kde se konopí pro rekreační účely pěstuje a prodává. Hlavní město Colorada Denver se zavázalo významným způsobem snížit emise skleníkových plynů a téměř třetina příručky správného konopného managementu vydané Odborem pro veřejné zdraví a životní prostředí se věnuje právě energetické efektivitě pěstování. Ve zprávě se uvádí, že spotřeba elektřiny určené k pěstování konopí a výrobě nejrůznějších produktů z něj rostla mezi roky 2012 a 2016 každoročně o 36 procent.
Naším cílem bylo najít průsečík mezi vysokou kvalitou vyprodukovaného konopí, špičkovým prostředím pro rostliny a drastickým omezením spotřeby energie.
Zatímco Denver nemá žádnou specifickou legislativu ošetřující požadavky konopného průmyslu na elektřinu, například v okrese Boulder jsou už dál – tamější komerční pěstitelé jsou povinni buď dodávat část spotřebované elektřiny z obnovitelných zdrojů, nebo přispívat do fondu na podporu alternativních způsobů výroby elektřiny 2,16 dolaru za každou kilowatthodinu. Získané prostředky se pak použijí na financování energetických vzdělávacích programů. Kanadští pěstitelé jako Sutton věří, že nejudržitelnějším způsobem pěstování je využívání velkých průmyslových skleníků. „Na každý kilogram konopí vypěstovaný v Kalifornii se do atmosféry uvolní 46 tun oxidu uhličitého. Nebavíme se tedy o nějakých zanedbatelných číslech, ale o jednom z energeticky nejnáročnějších průmyslových odvětví na světě. Srovnatelná je asi jen těžba uhlí a to je dost šílené,“ konstatuje Sutton.
Skleníky mohou být zelenější
Pěstování ve skleníku je ve srovnání se striktně indoor metodami méně náročné, a to nejen na osvětlení. Technologie potřebná k eliminaci zbytkového tepla, které žárovky a výbojky generují, je dalším podstatným vícenákladem.
Kanadští pěstitelé věří, že nejudržitelnějším způsobem pěstování je využívání velkých průmyslových skleníků.
„Ve skleníku osvětleném sluncem nepotřebujete tak intenzivní chlazení. Můžete využít přirozenou cirkulaci vzduchu a větráky jsou pak pouze podpůrným opatřením. I kdybyste používali nějaké přídavné světlo, což je v našich geografických podmínkách naprosto zbytečné, získávají rostliny 90 až 95 procent záření ze slunce. A věřte mi, že po něm naprosto šílí. Jsou robustnější, méně náchylné k nemocem a v poslední fázi kvetení vytvářejí trichomy a pryskyřici jako divé.“
Zdroj: news.weedmaps.com
