Ještě ten večer mi Adam zavolal, aby se mě zeptal, jestli jsou tato tvrzení vědecky prokázaná. Musela jsem mu přiznat, že ve své lékařské praxi jsem se zatím s takovýmito důsledky užívání konopí nesetkala. Mezi pacienty mám hodně dlouholetých uživatelů, takže mne onen leták nenechával klidnou. Pokud by se jednalo o skutečnou hrozbu, potřebovala jsem o tom vědět více, abych mohla své pacienty poctivě informovat.
Pod vlivem předsudků
Objektivní a řádně provedená studie nás může poučit a někdy dokáže i zachránit životy. Zaujaté a odfláknuté nebo špatně vykládané studie jsou naopak zdrojem zbytečných obav a prohlubují v lidech nevědomost. V praxi bohužel mají dopad i na samotné lékaře, neboť je svádějí k volbě jednoho jediného řešení anebo zavrhování vhodných alternativ. V neposlední řadě ovlivňují i jejich úsudek při péči o pacienty. Podařilo se mi obstarat si článek, z něhož zmíněný leták čerpal informace, a všechna obsažená fakta jsem podrobila zkoumání. Již v prvním odstavci mi došlo, o co tady jde. Doličné sousloví zvýrazňuji: „Konopí patří k nejčastěji pěstovaným, prodávaným a zneužívaným drogám…“
Obavy a společenské předsudky nemají ve vědeckých výzkumech co pohledávat. To samé platí i pro nekritické nadšení.
Na podobná tvrzení jsem narazila i v jiných vědeckých článcích: „Konopí se řadí mezi nejčastěji zneužívané látky mezi těhotnými ženami po celém světě“ a „i přes rostoucí obavy o veřejné zdraví konopí zůstává tou nejběžnější ilegální drogou…“. Co mají tyto výroky společného? Všechny naznačují negativní předsudek autora, a tak svědčí o pravděpodobné neobjektivnosti výzkumu. Veškeré závěry z něj proto lze považovat za méně věrohodné. Nespočet publikací se tak i v dnešní době veze na vlně dávných předpojatostí o rostlině, jež byla po dlouhá léta zakázaná a mnohdy neprávem očerňovaná.
Pacienti se chtějí vzdělávat
Snad každý týden vychází v rámci vědecké literatury nové a nové práce na téma konopí, kanabinoidů a souvisejících léčebných účinků. Mnohé z těchto studií jsou jistě přínosné, nicméně některé mohou obsahovat dezinformace. A bez ohledu na kvalitu sesbíraných dat platí, že články s šokujícími titulky jako „Užívání konopí může způsobit mrtvici nebo selhání srdce“ v médiích vždycky zaujmou nejvíce lidí a řadí se k těm nejčtenějším. Pravdou také zůstává, že většina poskytovatelů lékařské péče je s léčebným potenciálem konopí seznámena jen do opravdu malé míry. Na naprosté většině lékařských či zdravotnických fakult dosud endokanabinoidní systém není součástí osnov. Mnozí lékaři se navíc tématu konopí snaží pokud možno vyhýbat, neboť je v jejich kruzích poněkud choulostivé. Pacienti, kteří oblíbenou bylinu užívají, se na druhou stranu často pokoušejí co nejvíce vzdělávat, a tak čtou nejrůznější články a vědecké studie, které naleznou na internetu. O objektivnosti a kvalitě těchto informací lze nicméně často pochybovat. Proto jsem na základě své praxe a průzkumu sepsala tyto rady, jež vám dopomohou udělat si jasno v tom, která předkládaná „fakta“ lze brát jako validní a na která byste měli pohlížet spíše s rezervou.
Rozdíl mezi studiemi na zvířatech a lidech
Nejlepší výzkumy jsou ty, jež se zaměřují na dostatečně rozmanitý vzorek osob, neboť jejich výsledky se pak mohou vztahovat na většinovou lidskou populaci. Lidé přeci jen nejsou myši, takže dělat unáhlené závěry o léčebném potenciálu konopí na základě toho, jakým způsobem na něj reagují hlodavci, není právě rozumné. Tím samozřejmě nechci shazovat možný přínos studií provedených na myších, krysách, prasatech či jiných zvířatech. Ale pravdou je, že výzkumy na zvířatech nás mohou pouze popohnat správným směrem a naznačit, že je potřeba klinických pokusů.
Pochybné zdroje informací
„Je všeobecně známo, že pravidelné užívání konopí má vliv nejen na vznik psychických chorob, ale i rakoviny plic.” Toto tvrzení je nepravdivé. Věc se má tak, že Dr. Donald Tashkin z Kalifornské univerzity v Los Angeles provedl výzkum zadaný vládou s cílem prokázat, že kouření konopí zvyšuje riziko vzniku nádoru na plicích. Studii se to však k jeho nemalému překvapení dokázat nepodařilo.
Tashkin nakonec publikoval článek, ve kterém připustil, že výsledky ukazují spíše na pravý opak – že u kuřáků konopí existuje menší riziko onemocnění rakovinou plic než u nekuřáků.2 Zavádějící výroky, jež vycházejí ze špatně provedených výzkumů, jsou mnohdy i ve vědecké komunitě považovány za prokázaný fakt. Takový přístup samozřejmě vede jen k dalším chybným závěrům a je důkazem špatné vědecké práce a informační předpojatosti.
Názory převlečené za fakta
„Riziko infarktu myokardu může být u uživatelů konopí vyšší…” Tento výrok pochází z vědeckého článku, jenž se zabýval škodlivými dopady konopí na kardiovaskulární systém. Výskyt sloves jako „může“ či „mohl by“ de facto potvrzuje autorovu nejistotu a to, že se jedná spíše jen o jeho předpoklady a názory, a ne o skutečnosti, jež vyplývají z jeho výzkumu. V roce 2018 Dr. Cecelia Johnson-Sassová publikovala studii, v níž dospěla k tomuto: „Výsledky ukazují, že navzdory našim hypotézám užívání konopí nevede nutně k riziku vzniku infarktu či jiných podobných potíží. Z našeho výzkumu se naopak dá vyvodit, že konopí pravděpodobně dokonce stojí za snížením počtu úmrtí v důsledku infarktu myokardu.“
Nespolehlivost testovaných subjektů
Vědci se snaží pro své studie používat lidské subjekty, nicméně jejich výběr je poněkud komplikovaný. Obzvláště když se jedná o výzkum účinků konopí, které je mnohde stále nelegální, a navíc i považované za něco společensky nepřijatelného. Proto se řada lidí snaží tuto svou libůstku či léčbu tajit. Při mnohých výzkumech se informace získávají od respondentů tak, že jsou na užívání konopí či jiných nepovolených látek dotázáni v rámci dotazníku při návštěvě lékaře. Tento dotaz je mnohdy shrnut v jedné jediné otázce: „Užíval jste někdy aspoň jednu ze zmíněných látek: amfetaminy, konopí, heroin, LSD, kokain nebo jiné?“ Asi se nebudete divit, že ne každému se bude zrovna chtít v tomto případě zaškrtnout ano, natož přiznat, se kterou z těchto substancí přišel konkrétně do styku.
Tento ošemetný aspekt získávání relevantních dat o konopí byl zjištěn již v jedné studii z roku 1995. Výzkumníci sesbírali údaje nejen z dotazníků od pacientů, ale i za pomocí krevních testů. Tyto testy potvrdily přítomnost metabolitu THC v krvi u 585 ze zkoumaných žen, ale v dotazníku byl počet žen, které přiznaly užívání konopí, třetinový. Když se lidí začnete vyptávat na jejich soukromé užívání nelegálních látek, informace od nich už z principu nebudou úplně spolehlivé. Avšak i laboratorní testy mají jistá omezení. Zkoušky na přítomnost drog v krevním oběhu mohou někdy jejich skutečné množství značně podhodnotit, jelikož u jednorázových uživatelů metabolity THC zůstávají v těle jen relativně krátkou dobou. Může se tak stát to, že ačkoli měl subjekt konopí minulý týden či dokonce jen několik dní zpátky, v krvi u něj žádné stopy THC nenaleznou.
Nespolehlivost testovaných subjektů pak může mít za následek tvrzení podobná tomuto: „Ve srovnání s těmi, kdo konopí neužívají, se mezi uživatele řadili spíše starší muži, u kterých byly zjištěny i další rizikové faktory, jako například vysoký krevní tlak a užívání tabáku a alkoholu.“1 Tento závěr možná platí v případě dané studie, nicméně ho rozhodně nelze zobecňovat na celou populaci.
Pozor na jiné látky
Mnozí lidé kromě konopí užívají i nespočet dalších látek, namátkou třeba alkohol či tabák. Neplatí to samozřejmě pro všechny, ale i tak není lehké při výzkumech odlišit ty, kdo opravdu neužívají nic jiného. Avšak bez zohlednění takovýchto faktorů nelze získat přesná data – přesto řada studií tento faktor zcela zanedbává. V konečném důsledku pak ve svých závěrech nevědomky jen plodí další zmatky tím, že konopí přisuzují dopady jiných substancí.
Potřeba kvalitních dat
Každou vědeckou publikaci je nutné pozorně pročíst a dát si pozor na jakékoli mezery v argumentaci či datech. Nebezpečné i prospěšné stránky konopí by měly být známy, ať může do budoucna pomáhat co nejvíce lidem, nicméně obavy a společenské předsudky nemají ve vědeckých výzkumech co pohledávat. To samé však platí i pro nekritické nadšení. Abychom mohli konopí jako léku důvěřovat, potřebujeme objektivní a řádně shromážděné údaje a korektně formulované závěry. A jak se nakonec ukázalo, Adam naštěstí mrtvici neutrpěl. Měl „jenom“ TIA (tranzitorní ischemickou ataku), jinými slovy se mu v části mozku dočasně přerušil přísun krve – bez trvalých následků. Na pohotovosti si ho raději nechali přes noc, aby měli jistotu, že se to nebude opakovat. Na druhý den už pelášil domů a od té doby nadále užívá konopí. Ví totiž, že informace, které mu byť s dobrým úmyslem poskytl onen neurolog, nebyly tak úplné pravdivé. A navíc u Adama výhody konopí rozhodně převažují nad možnými riziky.
Zdroj: projectcbd.org
Citované studie:
1. Kalla, A. a kol. „Cannabis use predicts risks of heart failure and cerebrovascular accidents.“ Journal of Cardiovascular Medicine, 2018.
2. Tashkin, D. P. a kol. „Effects of marijuana smoking on the lung.“ Annals of the American Thoracic Society, 2013.
3. Johnson-Sasso, C. P. a kol. „Marijuana use and short-term outcomes in patients hospitalized for acute myocardial infarction.“ PLOS ONE, 2018.
4. Shiono, P. H. a kol. „The impact of cocaine and marijuana use on low birth weight and preterm birth: A multicenter study.“ American Journal of Obstetrics and Gynecology, 1995.
