Britská vláda proto požádala úřednickou vládu v Indii, aby sestavila komisi. Ta měla prozkoumat pěstování rostlin konopí, přípravu léčiv, obchod s drogami, sociální a morální dopad její spotřeby a zvážit jeho možný zákaz. Výsledná zpráva byla britskému parlamentu předložena v letech 1893 až 1894. Se svým obsahem devíti svazků a 3 698 stran se dodnes řadí mezi nejsystematičtější studie o této rostlině.
Je sestavena z výpovědí téměř 1 200 lékařů, dělníků, jogínů, fakírů, vedoucích blázinců, rolníků, výběrčích daní, pašeráků, armádních důstojníků, dealerů a duchovních z celé Indie. Její výsledky jsou i po více než téměř sto dvaceti letech stále aktuální. Komise došla k názoru, že umírněné užívání konopných drog prakticky nedoprovázejí žádné negativní účinky. Potlačovat užívání marihuany by bylo zcela neodůvodněné, zákaz by bylo obtížné prosadit a mohl by vést k užívání mnohem nebezpečnějších drog. Mimo jiné se v ní konstatuje: „Nejsou důkazy ani náznaky o duševních nebo morálních poškozeních plynoucích z užívání této drogy … Umírněné užívání nevede k excesům o nic víc, než je tomu v případě užívání alkoholu. Pravidelné, umírněné užívání ganji nebo bhangu má stejné dopady jako umírněné, pravidelné užívání whisky.“
Role a zodpovědnosti jednotlivců byly základem pro řešení dalších praktických otázek politiky, veřejné bezpečnosti a ochrany zdraví. Víra a zvyky národů v subkontinentu se velmi lišily od Britských, ale hlavním zájmem byl problém proveditelnosti a společného dobra.
Kdyby dnešní schéma regulace omamných látek dodržovalo tento racionální model, nemusely by se po celé generace opakovat stále stejné chyby. Současný technologický pokrok nevytváří žádný vývoj v oblasti lidského chování, pouze pomáhá zvětšit jeho slabosti a vady.
Je překvapivé a potěšitelné číst nadčasové a přehledné spisy těchto britských úředníků. Bylo by krásné, kdyby současné komise, výbory, pracovní skupiny a studijní skupiny prováděly svoje studie a měření tak důkladně a do tak hluboké úrovně objektivity, jaká je obsažená v této zprávě. Bohužel, v současné společnosti s násilně polarizovanými postoji k marihuaně jsou vyhlídky na studium podobných kvalit nepravděpodobně, ne-li nemožné.
 |
Zajímavá je část, studující staré indické texty o využívání konopí jako léčiva. Tradiční ajurvédská medicína popisuje jeho vlastnosti a účinky jako: ostrost, hořkost, horkost, štiplavost a trpkost. Odstraňuje větry a hlen, je zpevňující, stahující, léčí horečku, úplavici a úpal, pomáhá zažívání a usnadňuje trávení, zlepšuje chuť k jídlu, inspiruje duševní síly, osvěžuje intelekt, je vynikajícím excitantem, obveseluje mysl, oživuje fantazii, prohlubuje myšlení a úsudek a prodlužuje život. Podle dalšího textu vytváří vitální energie, mentální síly a vnitřní teplo.
Úryvek ze studie – Poznámka JM Campbella o náboženském užívání konopí
„Pro hinduisty je rostlina konopí posvátná a je obývaná božstvem. Konopný nápoj bhang je dárce radosti, nebeský průvodce, chudákovo nebe, utěšitel žalu… Užívají ho studenti posvátných textů před tím, než usednou ke studiu. V Benares, Ujjainu a dalších svatých místech ho pijí jogíni, aby se mohli dostat do středu své mysli a zažít věčnost… S jeho pomocí vydrží asketové mnoho dní bez jídla a pití. Podpůrná síla bhangu přináší mnohým hinduistickým rodinám ochranu proti utrpení z hladu… Zákaz, nebo vážné omezení používání tak svaté a laskavé byliny jako konopí by způsobil rozsáhlé utrpení a zlost velkých skupin asketů a zakořenil by v nich hluboký hněv. Okradlo by to lidi o útěchu v nepohodlí, o lék v nemoci, o laskavou boží ochranu před útoky zlých vlivů… od možnosti překonání démonů hladu a žízně…“
Zdroje: www.druglibrary.org a digital.nls.uk
