Aktuální článek
Anatomie trichomu

Anatomie trichomu

  • Když se v popisu odrůd v katalozích semenných bank hovoří o palicích, které jsou „jako ojíněné“ či „poseté krystalky“, je řeč o trichomech. Tyto drobné lepkavé žlázy připomínající chloupky pokrývají samičí květy: zprvu jsou průhledné, pak se mléčně zakalí a s postupujícím zráním získají jantarovou barvu. Právě na trichomy se zaměřují různé metody extrakce, neboť obsahují většinu cenné pryskyřice.

Každá část rostliny má v sobě alespoň stopové množství THC. V listech kupříkladu nalezneme okolo čtyř procent tohoto kanabinoidu, zatímco sušené květy šlechtěných odrůd ho mohou obsahovat někdy i 25 procent váhy. Trichomy pokrývají všechny části palic, od vnitřních květních stopek po okolní lístky. Vědci se dříve domnívali, že THC a další kanabinoidy se tvoří v zelených (fotosynteticky aktivních) tkáních rostliny a poté jsou „transportovány“ do trichomů během kvetení. Nicméně díky intenzivnímu výzkumu časem vysvitlo, že kanabinoidy a terpeny se vytvářejí v trichomech samotných.  Trichomy mohou vyrůstat na listech obklopujících samičí květy nebo na takzvaném kalichu. Kalich je tvořen modifikovanými okvětními lístky, které ukrývají semena opylených rostlin, a vyznačuje se vysokou hustotou trichomů. Při bližším prozkoumání těchto žláz, jež sekretují pryskyřici během kvetení, zjistíme, že jich je celkem šest rozdílných typů. Největší z nich a zároveň nejbohatší na pryskyřici jsou takzvané mnohobuněčné žláznaté trichomy. 

Do nitra žlázy

Trichomy se skládají ze dvou hlavních částí: stopky a žlázové hlavičky. Vnější vrstva zralého trichomu je tvořena epidermálními buňkami, které tak vytvářejí kontinuální povrchovou vrstvu kalichu. Hypodermální buňky uvnitř stopky neustále transportují živiny do hlavičky žlázy. Bazální buňka na vrcholu stopky drží hlavičku žlázy. Jak květ zraje a následně zralé květy schnou, toto spojení slábne a hlavičky mají tendenci odpadat. Při bázi hlavičky se nacházejí podpůrné buňky, které drží buňky sekretující pryskyřici.


Trichomy jsou velmi drobné útvary o šířce pouhých 50–100 mikrometrů. Po dostatečném přiblížení lze vidět jednotlivé buňky, jež tvoří jejich strukturu.

Sekreční buňky přijímají živiny z floému (tedy krevního řečiště rostlin) a přetvářejí je v prekurzory metabolismu kanabinoidů a terpenů. Teorie předpokládá, že tyto prekurzory v kyselé formě jsou transportovány výše do sekrečních vesikul (váčků) a až zde jsou postupem času v důsledku působení světla, tepla a oxidace přeměněny v kanabinoidy a terpeny. Výsledný produkt žláz je ukládán pod kutikulou (nejsvrchnější vrstvou trichomu). Během kvetení se tedy účinné látky hromadí pod kutikulou a ta v důsledku toho houstne. Všechny kanabinoidy i silice (tj. terpeny) se většinou soustředí při nejsvrchnější vrstvě hlavičky žlázy, ale nalezneme je i na vnější vrstvě epidermálních buněk, které pokrývají celý kalich, či v jakékoli oblasti bohaté na trichomy. Pryskyřičné THC se také hromadí ve fibrilárním matrixu sekrečních váčků neboli vesikul. Uvnitř těchto vesikul se nachází jednak určité množství THC a jednak vysoké množství méně viskózních terpenů. Přítomnost THC především na vnějšku rostlin není žádné překvapení – právě díky tomu jsou velmi efektivní butanové extrakce. Pokud květy vaříme nebo extrahujeme v malém množství, jejich rozdrcením si usnadníme práci, avšak pokud využijeme rozpouštědlo, dosáhneme vysoké výtěžnosti i bez drcení. 

Zdroj: hightimes.com

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!