Společenské stigma, jež neustále provází fanoušky této populární bylinky, z velké části pramení z negativního obrazu konopí v médiích. Jen si vzpomeňme na postavy Cheeche a Chonga, Big Lebowskiho nebo na filmy jako Travička zelená či čeští Samotáři. Všechny zmíněné případy prezentují kuřáky konopí jako lenivé a hloupé (byť třeba dobrácké) flákače.
Fikce versus realita
Tento zažitý předsudek působí poněkud ironicky, když vezmeme v úvahu, jak moc je konopí oblíbené mezi vrcholovými sportovci i akademiky. Mezi těmi nejznámějšími můžeme zmínit Michaele Phelpse, plavce a držitele největšího počtu olympijských medailí na světě, či Davida Fostera Wallace, geniálního amerického spisovatele. A když má konopí a jeho uživatelé tak špatnou reputaci, není pak divu, že je docela těžké legalizovat ho ve státech, v nichž sedí u moci zkostnatělí politici, kteří drží osud konopí ve svých rukou. To velice komplikuje život nejen rekreačním fanouškům bylinky, ale právě i těm, jež konopí potřebují jako lék. Ať už se jedné o osoby závislé na opiátech nebo hráče hokeje či rugby, kteří mohou trpět chronickými bolestmi hlavy, léčebné konopí je zkrátka potřeba.
Milovníci konopí nejsou žádní budižkničemové. Naopak mnohdy jsou to úspěšní sportovci.
Hulympiáda
Nedávno si proto jistá organizace položila otázku: „Jak by to vypadalo, kdyby se v médiích objevili náležití představitelé konopné kultury, ale bez předsudků a scestných představ?“ A tak vznikly 420 Games neboli „Konopné olympijské hry“. Nápad na konopnou olympiádu se zrodil v San Francisku, jehož ulice každý den zaplavují běžci, kteří zde sportují pro zdraví. Autorem konceptu se stal Jim McAlpine, jenž pro magazín Herb uvedl: „Jde mi o to zrušit předsudky, které o konopí a jeho fanoušcích ve společnosti přetrvávají. Nechtěl jsem na to ale jít konvenčním způsobem. Brzy mi došlo, že ještě nikdo nezkoušel proti těmto stereotypům použít jako argument sport. Došlo mi, že jsem dost možná přišel na nový způsob, jak donutit veřejnost, aby si uvědomila, že ne všichni uživatelé konopí jsou klasičtí huliči, ale že naopak většina z nich jsou zkrátka obyčejní zdraví lidé.“
„Sám se řadím mezi sportovce, kteří užívají konopí po celý život, a už mě zkrátka nebavilo to přede všemi tajit.“
Konopné olympijské hry se nyní pomalu, ale jistě stávají událostí téměř celostátních rozměrů. V roce 2016 se konaly v několika velkých městech na západě USA, například v Seattlu, Los Angeles, Portlandu či Denveru. V současnosti hry pořádá celkem sedm amerických měst. Jelikož Mezinárodním dnem konopí je dvacátý duben (v americkém zápisu 4/20), je zde ctěna i tato tradice a běžci se mohou na olympiádě zúčastnit běhu na 4,20 mil (přibližně 6,8 kilometrů). Na rozdíl od klasických závodů však účastníci nemají každý vlastní číslo – všichni nesou na svém dresu číslici 420. Sportovci si v případě vítězství odnesou speciální cenu – poukázku na 500 dolarů (asi 11 500 korun) na produkty z oblíbené bylinky.
Mezi disciplínami naleznete i například kickball (kombinace softballu a fotbalu) nebo extrémní sporty, jako je jízda na BMX kolech. McAlbine uvedl: „Sám se řadím mezi sportovce, kteří užívají konopí po celý život, a už mě zkrátka nebavilo to přede všemi tajit. Chtěl jsem společně se všemi ostatními ,konopnými sportovci‘ ukázat světu, že náš životní styl je stejný jako u běžných sportovců a že konopí nám dokonce v našich zájmech spíše pomáhá, než škodí.“
Pro dlouhodobé uživatele konopí není jeho spojení se sportem ničím novým. Spousta lidí ho užívá před posilováním, aby zvýšili svou vnímavost vůči tělu. Jiní jej zase využívají medicínsky, aby urychlili a zlepšili hojení svých zranění ze sportu. Ačkoli ve společnosti stále převládá představa, že huliči jsou lenoši, nespočet lidí již dlouhá desetiletí užívá konopí jako jeden z prostředků, jak zlepšit své sportovní výkony. A organizátoři 420 Games proto doufají, že se jim toto poselství podaří vyslat do světa.
I když mezi sportovci na olympiádě nalezneme hlavně fanoušky konopí, zúčastnit se může bez rozdílu každý. V loňském ročníku kupříkladu vyhrála ženský závod na 4,20 mil zdravotní sestra Marissa Diazová, která konopí v životě nezkusila. V soutěži ale přesto běžela, aby podpořila léčebné konopí a boj se stereotypy o jeho uživatelích.
Pochodeň na postupu
V minulosti měli organizátoři her problémy s povolením události na několika místech. V dnešní době je ovšem postupné šíření legalizace konopí po celých USA pravděpodobně i zárukou toho, že do budoucna se soutěže účastní další a další města. McAlpine přitom doufá, že se olympiáda bude brzy konat i mimo území Spojených států, například v Kanadě, Austrálii nebo Velké Británii.
Konopí je jeden z prostředků, jak zlepšit své sportovní výkony.
„Až bude konopí legální po celé zemi, naším úkolem bude vymýtit veškeré předsudky, jež o této bylině panují. Všichni, ať už mladí nebo staří, by měli poznat, co je konopí doopravdy zač. Není to droga, je to lék,“ dodal tvůrce her. McAlpine také vzpomínal na to, když vedl na Lékařské fakultě Harvardovy univerzity debatní panel nazvaný „Konopí jako alternativa opiátů“ v aule plné stovek mediků. Lidé jako McAlpine mají bezpochyby lví podíl na postupném zlepšování obrazu konopí ve společnosti. Samozřejmě jen díky legalizaci konopí se 420 Games rozšiřují do dalších států. Organizátoři věří, že konopná olympiáda všude poukáže na to, že milovníci konopí nejsou žádní budižkničemové, ale naopak mnohdy úspěšní sportovci. A pokud tím přesvědčí také zákonodárce, aby se vyvarovali chyb z minulosti a aby raději prosadili všeobecnou dostupnost konopí, tak 420 Games budou moct považovat svůj úkol za splněný.
Zdroj: herb.co
