Pro zachování genomů a rozmnožování jednotlivých odrůd konopí se po dlouhá léta užívala převážně metoda klonování. V podstatě se jedná o zasazení nařezaného výhonku mateřské rostliny za účelem vypěstování zcela identického dvojčete. Tento způsob rozmnožování bylin však bude podle mnohých odborníků na hortikulturu brzy zcela zastaralý, neboť jej nahradí jeho největší konkurent – tkáňová kultura.
Mikromnožení
Tato metoda mikromnožení bylin byla poprvé použita v padesátých letech minulého století, a to konkrétně na orchidejích. V následujících desetiletích si tkáňovou kulturu osvojili prakticky ve všech odvětvích pěstitelství, ať už je řeč o květinách, ovoci, zelenině či chmelu a dalších zemědělských plodinách. Nyní tento trend můžeme pozorovat i u konopí.
V dnešní době snad neexistuje lepší metoda, jak uchovat rostlinný genetický fond.
Hope Jonesová, výkonná ředitelka Emergent Cannabis Sciences, poradenské společnosti z amerického města Phoenix zaměřující se na tkáňovou kulturu konopí, uvedla: „Tato metoda se dnes běžně ve velkém užívá v potravinářském průmyslu. My ji pouze aplikujeme na konopné rostliny.“
Výhodná metoda
Tkáňová kultura bylin je v podstatě sbírka nejrůznějších technik, jak zachovat a pěstovat rostlinné buňky, tkáně či orgány ve sterilním kultivačním médiu, tedy v prostředí bohatém na ingredience, jež podporují růst. Mezi ně se řadí například makroživiny, mikroživiny, vitamíny, agar a aktivní uhlí. Jednotlivé přísady je možné si buď doma dle potřeby namíchat či si koupit předem připravenou směs typu Murashige a Skoog (MS médium). V rámci procesu mikromnožení následně vznikají klony rostliny, přičemž tkáňovou kulturu lze samozřejmě využít taktéž k zachování jejich genetického fondu.
Podle hortikulturalistů jsou výhody tkáňové kultury oproti klonování značné. Metoda mikromnožení totiž mimo jiné nabízí:
- Výrazně účinnější a vyšší produkci bylin, což pěstitelům nejen ušetří peníze, ale tak zvedne zisky.
- Možnost snadnějšího zachování genů každé konopné odrůdy.
- Mnohonásobně vitálnější rostliny v porovnání s jejich naklonovanými protějšky.
Pro průmysl i malopodnikatele
Tkáňovou kulturu snadno využijí jak velké, tak i malé firmy. Momentálně sice ještě na konopném trhu není mnoho velkých pěstitelských společností, které se touto metodou zabývají, jejich počet však hlavně v Kanadě a Kalifornii postupně narůstá. Zatímco některé větší firmy díky tkáňové kultuře produkují až statisíce bylinek, malí podnikatelé také přikládají ruku k dílu a zakládají pěstitelské školky a zásobují malé i velké producenty konopí.
Tkáňová kultura přeci jen není metoda, již lze využívat pouze ve velkém měřítku. Na své si přijdou také menší pěstitelé, kteří mikromnožením mohou zachovat genom svých bylinek a také tím mohou dokázat, že jejich odrůdy mohou být naklonovány právě za pomocí tkáňové kultury.
„Z produkčního hlediska je tkáňová kultura rozhodně zdravější, čistější a účinnější metoda pěstování bylin.“
Ať už je vaše pěstitelství co do velikosti jakékoli, metoda mikromnožení rozhodně stojí minimálně za zvážení. Než se však definitivně rozhodnete, ověřte si, že pro vás tento krok bude finančně výhodný. Založit si totiž vlastní byznys zaměřený na tkáňovou kulturu není jen tak. Vyžaduje to značnou míru odbornosti, čas a samozřejmě také peníze (v přepočtu statisíce až miliony korun, to záleží na velikosti firmy, vaší představě o zisku, dostupném vybavení a pracovní síle). Pokud však vše zmíněné máte, pak tato investice rozhodně přinese ovoce. Jonesová dodala: „Pokud to opravdu chcete, máte k tomu potřebnou vůli a zdroje, tak to dokážete. Pak už záleží jen na tom, jaké si kladete cíle.“
Zvýšení produkce
Proces mikromnožení většinou trvá přibližně 10 až 14 týdnů. Na počátku je třeba odstřihnout vzorky neboli explantáty listů, stonku či kořenů, z nichž se separují potřebné segmenty a vloží se do sterilizovaného kultivačního média. V něm se následně rostlinné buňky původní rostliny postupně rozmnoží, přičemž z nich vyrostou nové listy a bezkořenné stonky. Po šesti až osmi týdnech se musí médium vyměnit, aby mohly mladé stonky zakořenit, což zabere většinou další tři až čtyři týdny. Nakonec už je nutné jen vyčkat další dva týdny, než se byliny aklimatizují a zpevní.
Tkáňová kultura jako taková má oproti klonování nespočet výhod. Metodou mikromnožení se produkuje mnohonásobně více rostlin než při klonování. Jonesová poznamenala, že ze sta explantátů za měsíc (což je u klonování vcelku velké číslo) lze vypěstovat asi pět a půl tisíce nových klonů za měsíc, což činí 66 tisíc za rok. Pokud bychom to měli srovnat, tak 200 kultivačních médií, z nichž každé by obsahovalo pouhých 5 explantátů rostliny, dokáže produkovat až 2,4 milionů klonů za rok.
Tkáňová kultura je velmi technicky vyvinutá záležitost, díky které se může produkce konopí znatelně zlepšit.
Tkáňová kultura taktéž zaručuje, že nově vypěstované rostliny budou více podobné původní mateřské bylině než u klasického klonování. Odborník ;na konopí Grant Guelich z kanadské společnosti Weekend Unlimited (která nedávno koupila americkou pěstitelskou společnost Orchand Heights) zmínil, že při klonování jsou jednotlivé rostliny využívány po delší dobu, což může způsobit jejich kontaminaci anebo degeneraci pod vlivem prostředí. Podobná rizika ale při mikromnožení nehrozí. O tkáňové kultuře Guelich ještě dodal: „Genetický fond tkání je z dlouhodobého hlediska lépe chráněn než u klonování. Můžete si proto vytvořit velkou a dobře zachovanou knihovnu vzorků.“
Školky a pěstírny ve velkém
Další výhodou tkáňové kultury oproti klonování je i fakt, že zabírá mnohem méně prostoru. Guelich odhaduje, že ačkoli vytvoření prostoru pro mikromnožení je o asi 75 % dražší, než pokud byste chtěli vyprodukovat stejný počet klonů, tak onen prostor bude představovat pouhých 10 % z velikosti potřebné pro pěstování zmíněných klonů. Když to převedeme na čísla, pro produkci dvou milionů klonů ročně byste při klonování potřebovali prostor asi 2 500 m2, zatímco s využitím tkáňové kultury by se jednalo přibližně o pouhých 190 až 280 m2.
Výhody mikromnožení z něj činí výhodnou volbu pro nejrůznější firmy bez ohledu na jejich velikost nebo způsob podnikání.
Kanadští konopní giganti, jako jsou Canopy Growth či AgMedica Bioscience, již ve svých pěstírnách pomalu tkáňovou kulturu zavádí, aby v nejbližší době s její pomocí mohli produkovat alespoň část svých bylin. Tito přední producenti také tvrdí, že s pomocí této metody by se jim mohlo podařit předehnat veškerou konkurenci v zemi.
I další firmy zahájily provoz mikromnožících pěstitelských školek, jež budou bylinky distribuovat větším konopným pěstitelům. Společnost Front Range Bosciences z Colorada kupříkladu s pomocí tkáňové kultury produkuje jak léčebné odrůdy s vysokým obsahem CBD, tak i odrůdy ryze pro rekreační uživatele. Následně je mikrorozmnoží a prodávají velkým pěstitelům. Výkonný ředitel firmy Front Range Jonathan Vaught uvedl, že společnost má nespočet zákazníků ve státech Kalifornie a Colorado, ale i po celých Státech a Kanadě, kteří jejich rostlinky s vysokým obsahem CBD kupují a dále pěstují.
Vaught dodal: „Z produkčního hlediska je tkáňová kultura rozhodně zdravější, čistější a účinnější metoda pěstování bylin.“ A investoři s ním souhlasí. Jeho firma od nich jen v loňském roce získala více než 13 milionů amerických dolarů (v přepočtu asi 300 milionů korun).
Metodou mikromnožení se produkuje mnohonásobně více rostlin než při klonování.
Grant Guelich má pro svou společnost Orchard Heights podobné plány. V americkém státě Washington pomalu nechává budovat vlastní pěstitelské školky a velké mikromnožící pěstírny. Firma při své první sklizni loni v listopadu vyprodukovala 1 800 kilogramů konopí a rozhodně nehodlá zůstat pozadu ani v případě mikromnožení. Guelich dodal: „Chceme se stát tím nejlepším producentem konopných semen ve státě.“ Tkáňová kultura však může pomoci i malým pěstitelům, kteří sice neprodukují konopí ve velkém, ale rádi by co nejlépe uchovali genofond svých vlastních odrůd. Hope Jonesová k tomu uvedla: „Pokud jste malý pěstitel a celé roky produkujete tu samou oblíbenou odrůdu konopí, rozhodně byste měli tkáňovou kulturu minimálně zvážit. V dnešní době snad neexistuje lepší metoda, jak uchovat rostlinný genetický fond.“
Potřeba kvalifikované pracovní síly
Najít lidi, kteří mají potřebné zkušeností s mikromnožením, není jednoduché. Kvalifikovaných pracovníků je málo, a když už jsou, většinou se rozhodnou pracovat spíše pro toho, kdo jim nabídne největší finanční ohodnocení. Pokud se společnost zabývá tkáňovou kulturou jen v malé míře, bohatě si vystačí s dvěma nebo třemi zaměstnanci. Čím vyšší cíle ale má, tím více pracovní síly je potřeba. Guelich uvedl, že ve státě Washington mohou začínající laboratorní technici a jiní zaměstnanci počítat s roční výplatou mezi 40 a 60 tisíci dolary (v přepočtu asi 900 tisíc až 1,3 milionu korun). Jonesová dodala, že pracovníci v Arizoně dostávají většinou 17 až 20 dolarů na hodinu (přibližně 390 až 450 korun).
Přední kanadští producenti hodlají s pomocí této nové metody předehnat veškerou konkurenci v zemi.
Vedoucí pracovníci v mikromnožících pěstírnách mohou zase očekávat desetitisícové až statisícové roční výplaty (odhadem dokonce až 130 tisíc dolarů, což jsou v přepočtu téměř 3 miliony korun). Výše ohodnocení nicméně závisí na velikosti společnosti a úrovni kvalifikace vedoucího pracovníka. Jonesová zmínila: „Osoby ve vedoucích pozicích mají mnohdy v dané oblasti doktoráty, na základě čehož počítají s vysokým platem.“ Tkáňová kultura je nepochybně velmi technicky vyvinutá záležitost, díky které se může produkce konopí znatelně zlepšit. Jedná se však stále o relativně novou metodu pěstování a konopný průmysl se s ní de facto teprve učí pořádně zacházet.
Hope Jonesová svůj vhled na vztah konopí a tkáňové kultury zakončila těmito slovy: „Předpokládá se, že s příchodem lepší automatizace se nám podaří tuto metodu rozšířit natolik, že budeme schopni produkovat rostliny v řádech milionů exemplářů. To bych osobně považovala za možná nejdůležitější cíl konopného průmyslu. Potřebujeme zkrátka lepší technologii a další výzkum, abychom mohli zvýšit produkci a zvednout zisky.“
Zdroj: mjbizmagazine.com
