Pro Nadační fond Abbigail Williams je ovšem situace zjevně tak trochu černobílá. Legální drogy sice nejsou v pořádku, ale nějaký ten článek na webu to spraví. Ty nelegální pak nejsou v pořádku ani trochu a je třeba proti nim bojovat všemi dostupnými prostředky.
Od knihy k válce
Tento nadační fond, který se pasoval do pozice vůdce křižáckého tažení proti drogám, vznikl v roce 2018 a od té doby spustil celou řadu projektů. Jeden z nich je i projekt Abbi dealer OFF. Smyslem projektu je dle jejich webových stránek pomoci dealerům a drogově závislým přestat, oprostit se od jejich vazeb na drogový svět. Doslova lákají: „Nadační fond se zrodil, aby bojoval se závislostmi v dnešní společnosti, a využívá k tomu mnoho projektů. Ty se zaměřují na osvětu, preventivní aktivity pro děti a mládež. Abbi dealer OFF chce snížit produkci drog v ČR díky nabídce alternativy v podobě zákonné ,druhé šance na život’ drogovým dealerům, vařičů a závislým“ – což vlastně působí celkem záslužně. Projekty specializující se na prevenci jsou důležitou součástí výchovy zejména dětí, pomoc již závislým může mít velmi pozitivní dopad, je-li specializovaná. Problém nastává, když zjistíme, jakým dalším způsobem nadační fond „pomáhá“.
V Brně by chtěl vařit každý
„Projekt, který nazýváme též Nadační amnestie, využívá platných zákonů ČR a zákonných dohod se státními orgány, vysoce odborné právní poradenské pomoci a akceptovatelné záruky NF AW za podpory konkrétních informací. Věříme, že dosáhneme u závislých osob přihlášení se k projektu a k aktivní spolupráci. Ta napomůže k odhalení trestné činnosti související s organizovanými delikty a zasáhne tak nelegální výrobu a distribuci psychotropních látek na českém i evropském nelegálním trhu, “ hlásá nadační fond na svých stránkách. Bez toho, abychom hodnotili kredibilitu či povahu jejich „zákonných dohod se státními orgány“ či „vysoce odborné právní poradenství“ od týmu sestávajícího z jednoho brněnského advokáta se specializací na právo soukromé, je otázkou, jak toho konkrétně nadační fond hodlá dosáhnout. Z textu vyplývá, že v případě, že se dealer či jiná osoba v tomto druhu obchodu zainteresována (říkejme jim souhrnně „drogomilové“) sám udá nadačnímu fondu, tak mu nehrozí žádné nebezpečí a dostane druhou šanci. Nadace se dokonce tváří, že nějak záhadně zařídí exkulpaci, tedy vyvinění drogomila, který nebude nijak trestně stíhán. Což o to, myšlenka je to zajímavá. Nicméně náš právní systém stojí na mnoha zásadách a mezi ty patří i zásady trestního řízení. Hned v druhém paragrafu trestního řádu pak zjistíme, že orgány činné v trestním řízení postupují z úřední povinnosti. Dealer, který se rozhodne svého jednání zanechat a sám se udá, rozhodně zakusí ze strany státního zastupitelství o něco větší vstřícnosti a lze očekávat, že i soud následně při stanovování míry potrestání zohlední jeho doznání. Varianta „přiznal jsem se, tak jsem v cajku,“ ovšem není vlastní žádnému právnímu systému na světě. Abychom odhalili pravou povahu jejich „sbírání kontaktů“ na drogomily, je potřeba se podívat i na facebookové stránky nadace.
Nadační fond se dopouští neoprávněného zásahu do osobnostních práv jednotlivce.
Koukej k sousedům
„Dnešním dnem spouštíme v rámci Abbi dealer OFF vytváření mapy feťáckých doupat v jednotlivých městech. Začínáme v Brně. Uvedeme vždy město, ulici, fotografii domu a některé iniciály nebo přezdívky osob, které často tohle místo navštěvují za účelem prodeje, koupě a užívání nelegálních omamných látek. Koukejte dobře, třeba najdete i váš dům, místo, kde trávíte nejvíce času, a nemáte ani tušení, co se tam děje.“ Takhle zostra nadační fond spustil svůj vlajkový projekt mapování drogové situace v Brně. Toto sdělení, které se objevilo na jeho oficiální facebookové stránce doprovázené i fotografií, způsobilo vlnu pozdvižení. „V rámci zákona o ochraně osobních údajů uvádíme pouze iniciály a ulici bez popisného čísla,“ píše fond a rovnou přidává seznam iniciál a přezdívek lidí, kteří prý řádí v Merhautově, Bayerově a Kotlářské ulici.
První z těchto mapovacích příspěvků se objevil na jejich stránce 10. února 2019 a vyvolal rozporuplné reakce. Snad i proto, že národ, jenž zažil udávání za druhé světové války i ve smutné době po ní a s podezřením zahlížel na účtenkový systém, který se zdál být těmito etapami do určité míry inspirován, prostě nemá bonzáky v lásce. V první řadě ale i pro samotný alibismus, který fond v rámci pokusu o legalitu svého počínání předvedl. Označil ulici bez čísla popisného. Místo něj však doplnil fotografii domu a budovu pečlivě zakreslil do mapy, aby o čísle popisném nemohlo být sporu. Ohledně identifikace osob, které měly na těchto místech provozovat ilegální činnost, si vystačili sice jen s iniciálami a přezdívkami, záhy však začali přidávat i fotografie se začerněnýma očima. „Všechny údaje jsou násobně ověřené z několika zdrojů a pravděpodobnost omylu je téměř nulová,“ uklidňovali lidé z týmu nadačního fondu jedním dechem, nicméně v komentáři pod příspěvkem rovnou vyzvali spoluobčany: „Pokud znáte dotyčné osoby, neváhejte označit jejich FB profily tady v příspěvku (mějte na paměti, že to musí být pravda). Pokud znáte další místa, neváhejte nám napsat. My známe a brzy budeme pokračovat a zveřejňovat. Naši programátoři již tvoří mapu, která bude uveřejněna na webových stránkách.“ Připomínka, že co řeknete, by měla být pravda, nezní jako nejlepší ověřovací systém zdrojů. Proto máme rozsáhlý systém právních předpisů, místo abychom si vystačili s desaterem. Od svého prvního příspěvku nadační fond mapu pravidelně rozšiřuje.
„Práskač zaslouží smrt“
I tak rozdmýchanou emoci mapování drogomilů v Brně způsobilo. Ve většině komentářů odsuzujících jednání projektu ovšem byly vzneseny celkem pádné argumenty, mezi které patří například to, že projekt v podstatě vytváří nákupní mapu pro lidi, kteří neví, kde drogy koupit, nebo že zveřejnění údajů osob, které jsou například součástí probíhajícího vyšetřování, může postup orgánů činných v trestním řízení mařit, či dokonce může odhalit identitu informátorů a agentů. Jeden z účastníků diskuze šel ve svých úvahách dokonce tak daleko, že dovodil: „Já si spíš myslím, že to zveřejňujete, abyste výrobcům drog dohodili kšefty. Máte z toho nějakou provizi?“ Klíčovou otázkou ovšem není morální stránka věci, ale stránka právní. Jak byli lidé z týmu nadačního fondu opakovaně upozorněni ze strany diskutujících – jejich jednání nemusí být z právního hlediska zrovna dvakrát košer, a to hned ze dvou důvodů.
Zaprvé se zde bavíme o veřejné proklamaci „tato osoba se dopouští trestné činnosti“, a to na základě informací ze zdrojů, které reálně nejde ověřit. V praxi se pak nadační fond dopouští neoprávněného zásahu do osobnostních práv jednotlivce. Neoprávněným zásahem není pravdivá, objektivní a věcná kritika, dokonce ani sdělení informací, které jsou například veřejně známé nebo o nich není pochyb. Rozhodující je hledisko pravdivosti, věcnosti, objektivnosti cíle, jehož se osoba, která něco tvrdí, snaží dosáhnout. Aby sdělení nebylo považováno za neoprávněný zásah, musí být všemi svými stránkami přiměřené skutečnostem a objektivní. Dokonce i byli-li by označení drogomilové shledáni pravomocně vinnými z nějakého trestného činu, stále může jít o neoprávněný zásah.
A zadruhé jsme zde svědky nedovoleného nakládání s osobními údaji. Tuto problematiku se „právní tým“ nadačního fondu snaží pokrýt sdělováním jen osekaných a neúplných informací, nicméně při svém postupu vychází jen ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) je v našem prostředí stále ještě relativně novým institutem, tedy nelze tvrdit, že soud nějak jeho jednotlivá ustanovení bez pochyby vyloží. Přesto je nutno podotknout, že GDPR se oproti stojedničce vyznačuje vyšší přísností a nižší mírou tolerance. Dávat téměř osmi tisícům lidí, kteří stránky sledují, k dispozici adresy a podobizny lidí, o nichž autorům „někdo řekl, že by měli vařit drogy,“ můžeme zřejmě s klidem označit jako nedovolené nakládání s osobními údaji.
Kam čert nemůže, tam nastrčí mapičku
Nadační fond si stojí za tím, že jeho aktivity jsou zcela legální, a vyzývá případné diskutující, ať na ně „tedy podají žalobu“, z čehož vyplývá, že jejich právní tým zřejmě nemá čas vysvětlit zbytku fondu, jaký je rozdíl mezi žalobou a trestním oznámením. Několik diskutujících ovšem situaci již vzalo do svých rukou a povahu projektu oznámili na příslušná místa. Závěrem lze konstatovat, že nadační fond Abbigail Williams dělá víc škody než užitku. Jejich svatá válka nezná mezí a kromě tvrdých drog vedou stejné tažení i proti konopí. Ovšem kdo cítí palčivou potřebu hlásit na webovou mapu polohu jedné kytky, kterou si Pepa Vomáčka hodlá vykouřit při poslechu gramofonu, je jen užitečný idiot této sektářsky působící partičky. Ano, obchod s tvrdými drogami včetně alkoholu a jejich distribuci nezletilým je nutno potírat, ale to není práce facebookové skupiny coby samozvaných ochránců práva.
……………………………………………………………………………………………….………………….
GDPR
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (anglicky General Data Protection Regulation – odtud pak zkratka GDPR) je nařízení Evropské unie, jehož cílem je výrazné zvýšení ochrany osobních dat občanů. V Úředním věstníku Evropské unie bylo vyhlášeno dne 27. dubna 2016. Ze své povahy nařízení je přímo účinné, tedy nemuselo být zvlášť implementováno do českého právního systému, jak tomu bývá u směrnic. Není jediným právním předpisem, která upravuje osobní údaje v ČR, vedle GDPR paralelně existuje i zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Přijetí GDPR vyvolalo vlnu kontroverze – větší část odborné právní veřejnosti otevřeně přiznala, že nemá tušení, jak radikální může mít GDPR dopad a jak přísně budou některá jeho ustanovení vymáhána. Hned první den účinnosti GDPR společnosti Facebook a Google čelily žalobám ve výši bezmála 200 miliard korun českých.