Podobné případy pověst petrochemického průmyslu příliš nezlepšují, ba spíše naznačují, že je na čase najít jeho náhradu, která by byla šetrnější jak vůči životnímu prostředí, tak lidem samotným.
Jak se vymanit
Zatím to nicméně vypadá, že jsme všichni na petrochemických produktech nenávratně závislí. Vzhledem ke své hořlavosti a výbušnosti jsou sice poněkud nebezpečné, nicméně je lze využít na nepřeberné množství způsobů. Ať už je řeč o pohonných hmotách, plastech, papíru, textiliích, baleních, stavebních materiálech nebo čisticích prostředcích, ropa je pro průmysl, infrastrukturu i naše životy nesmírně důležitá. V dnešní době se nespočet společností a výzkumníků snaží přijít za pomocí syntetické biologie na způsob, jak se vymanit z naší závislosti na ropě. Celý výzkum má však před sebou ještě dlouhou cestu, než bude možné jeho možné objevy využít v praxi. Navzdory všeobecnému přesvědčení však možná alternativa ropy už dávno nalezena byla. Jedná se o přírodní látku, jež stále nabývá na větší a větší popularitě a ze které lze vyrábět velké množství stejných produktů jako z ropy. Jistě ji všichni znáte. Jedná se o technické konopí.
Všestranná rostlina
Nesmíme si ale plést technické konopí s tím rekreačním či lékařským. Tuto všestrannou rostlinu lze v její neomamné podobě využít k výrobě všeho od přírodních plastů až po stavební materiály jako podlahové krytiny, obklady, sádrokarton a izolace. Z konopných semen a stonků dokážeme vyrobit papír, oblečení, mýdlo a biopaliva. Německá automobilová společnost Porsche dokonce využívá konopné materiály ve svém voze 718 Cayman GT4 Clubsport, díky čemuž snížila jeho celkovou hmotnost, aniž by jakkoli ovlivnila pevnost karosérie a bezpečnost řízení.
Konopí představuje naději pro zdravější a zelenější svět.
Přechod z petrochemických materiálů na přírodní, odbouratelné a snadno recyklovatelné náhrady z konopí by samozřejmě mělo značně pozitivní dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Pravděpodobně by díky němu došlo k redukci téměř 8 milionů tun plastu, které se ročně vyplaví do oceánů. Také by se snad přestalo s přidáváním ropy do hygienických a krášlících prostředků, což dodnes znepokojuje nespočet ekologicky uvažujících lidí. Technické konopí by v konečném důsledku možná dokázalo i pomoci s odstraněním toxinů z půdy po celém světě. Možných benefitů je nespočet, což může potvrdit i Bodhi Urban, výkonný ředitel předního amerického dodavatele konopných semen HGH Seed, který uvádí, že producenti technického konopí mohou na pouhém jednom hektaru plodiny vydělat 50 až 125 tisíc dolarů (v přepočtu zhruba 1–3 miliony korun).
Překážky a nedostatky
Jak je vidno, konopí by dokázalo petrochemický průmysl vytlačit hned z několika sektorů. Přesto však existuje mnoho infrastrukturních překážek, které tomu ve velkém brání. Ačkoli bylo technické konopí asi před sto lety velice populární plodinou, dnes tomu tak již vůbec není. Zemědělci se proto musí znovu učit, jak s ním pracovat. Tato značná mezera představuje velkou výzvu jak pro genetický výzkum konopných semen, tak pro samotné pěstitele, kteří teprve postupně objevují, jak tuto plodinu zasévat, sklízet, zpracovávat a následně distribuovat. Přední americký odborník na technické konopí profesor Lawrence Smart z Fakulty integračního pěstitelství Cornellovy univerzity ve státě New York uvádí: „U většiny zemědělských plodin můžete vycházet z dlouhých let zkušeností s jejich pěstováním. Technické konopí však v USA nic takového nemá, žádnou semennou banku, nic. Je rozhodně třeba investovat do výzkumu.“ Dodal, že momentálně nemají ani dostatek zdrojů pro jeho zpracování. K tomu dodává: „Musíme nějak vyvážit produkci a následné zpracování. Pokud nebude poptávka, pěstitelé logicky přestanou produkovat.“
Zapeklité osivo
Další nesnází je to, že dodavatelé semen technického konopí mnohdy představují pro pěstitele velkou neznámou. Nikdo vám totiž nedokáže zaručit, že vámi nakoupená semena budou přesně taková, jak tvrdí jejich dodavatel. I v rámci laboratorních zkoušek často dochází k nejasnostem. V současnosti neexistují ani obecné standardy kvality, ani systém značení semen (v Evropské unii to neplatí – pozn. překladatele). Tato netransparentnost konopného průmyslu představuje jisté riziko a navíc z pěstování činí přespříliš komplikovanou záležitost, má-li se vyhovět příslušným regulacím a produkovat technické konopí v setrvalé kvalitě.
Producenti technického konopí mohou na jednom hektaru plodiny vydělat 1 až 3 miliony korun.
Ředitel HGH Seed Bodhi Urban si vybavuje, že v americkém státě Oregon již došlo k případu, ve kterém se dvě strany soudily o 21 milionů dolarů (v přepočtu téměř půl miliardy korun) kvůli semenům, jejichž kvalita se rozcházela s tvrzením jejich dodavatele. Urban také ohledně semen své firmy dodal: „Dodavatelé se musí snažit, aby nedocházelo k žádným odchylkám v kvalitě. Nám se již této konzistence podařilo docílit, čímž jsme snížili obsah THC v plodině na absolutní minimum.“ Podle něj je udržení kvality pro dodavatele klíčové a představuje základ pro budování důvěry v rámci celého konopného průmysl.
Odvětví v plenkách
Stále však přetrvává nejistota ohledně další budoucnosti celého odvětví. Tak například američtí zákonodárci sice v roce 2018 technické konopí legalizovali (za podmínky, že nebude obsahovat více než 0,3 % psychoaktivního THC), ale veškeré další regulace ponechali na jednotlivých státech. Po státních ministerstvech zemědělství však federální vláda vyžaduje, aby na produkci nově povolené plodiny nějakým způsobem dohlížely. Americké státy tak jeden po druhém vytvářejí nové regulace, jimiž budou pomalu rostoucí průmysl usměrňovat. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) však nadále v rámci svých kompetencí zakazuje mezistátní prodej některých produktů z technického konopí.
Jako náhrada za fosilní paliva mají konopné produkty jedinečný potenciál.
Zatím to tak může vypadat, že v takových podmínkách technické konopí nikdy petrochemický průmysl nedostihne. I ten však nyní čelí podobným potížím.
Modernizaci a transparenci
Mezitímco se totiž legalizace technického konopí dále šíří, petrochemický průmysl se ocitá pod velkým tlakem. Mnozí američtí politici z řad Demokratické strany jako kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová a kandidát na prezidenta starosta Pete Buttigieg momentálně prosazují přísnější zákony pro ropné společnosti. Vybavení amerického petrochemického průmyslu je navíc v současné době nesmírně zastaralé, což vychází najevo při snaze o digitalizaci celého ropného odvětví. Nehody podobné té ve státě Texas také poukazují na nedostatky v zabezpečení. V USA tak můžeme pozorovat trend poklesu důvěry v energetický průmysl. Jak zemědělství, tak potravinářství proto usilovně pracují na tom, aby se jejich obraz v očích veřejnosti zlepšil. Například společnost Ripe.io provádí analýzy, díky kterým mohou zákazníci sledovat cestu svého masa z farmy až na talíř. Nedávno založená firma Provision Analytics zase sbírá data, aby napomohla malým potravinářským producentům se vyznat v nabídce dodavatelů surovin. V konečném důsledky by tyto analytické společnosti mohly pomoci také konopnému průmyslu s transparentností a kvalitou dodavatelů semen.
Nové objevy povedou k ještě lepšímu využití technického konopí než doposud.
Ačkoli se tedy trendy kloní na stranu konopí, jeho dominance nad petrochemickým průmyslem zůstává hudbou budoucnosti. Postupné rozšiřování povědomí o technickém konopí a zlepšení infrastruktury jeho distribuce mu snad brzy zařídí zasloužené místo v hospodářství. Konopí tak představuje naději pro zdravější a zelenější svět. Smart další vyhlídky shrnul těmito slovy: „Jakmile se pořádně nastartuje výzkum, tak věřím, že nové objevy povedou k ještě lepšímu využití technického konopí, než tomu bylo doposud. Myslím si, že jako náhrada za fosilní paliva mají konopné produkty jedinečný potenciál.“
Zdroj: www.forbes.com