Látky, jež rostlinu vyživují
Rostliny potřebují k růstu devět biogenních makroprvků a minimálně osm biogenních mikroprvků. To bylo zjištěno na základě rozboru chemického složení sušiny. Asi 95 % hmotnosti sušiny rostlin tvoří organické látky a jenom 5 % je tvořeno látkami anorganickými. Většinu organické hmoty tvoří uhlovodíky, které rostlina přijímá v různých formách.
Makroprvky a jejich typické molekuly a ionty
uhlík (CO2), vodík (H2O), kyslík (O2), dusík (NO3- a NH4+), síra (SO42-), fosfor (H2PO4- a HPO42-), draslík (K+), vápník (Ca2+) a hořčík (Mg2+)
Mikroprvky a jejich typické molekuly a ionty
chlór (Cl-), železo (Fe3+ a Fe2+), bór (H2BO3-), mangan (Mn2+), zinek (Zn2+), měď (Cu+ a Cu2+), molybden (MoO42-) a nikl (Ni2+)
Mikroelementy fungují především jako katalyzátory a rostliny je vyžadují jenom ve velmi malém množství. Přesto může jejich nedostatek způsobit v porostech rostlin velké škody, například nedostatek hořčíku nebo železa způsobuje žloutnutí listů, což může rostlinu natolik oslabit, že i přestane růst a zahyne.
Nyní přejděme k lépe srozumitelným teoriím a výrazům, s nimiž se při pěstování setkáváme běžně. Svoje kytky „krmíme“ hnojivy, ve kterých jsou látky potřebné k životu a zdravému vývoji obsaženy. Každý asi ví, že základní částí hnojení rozdělujeme do dvou podskupin, a to růstovou a květovou část hnojiva. První, růstová, složka hnojiva je bohatší o dusík, květová o fosfor.
Kromě základních hnojiv známé různé doplňující výživy, kořenové stimulátory, všelijaké vitamíny, boostery, květové stimulátory a nesmíme zapomenout ani na výživu skrz listy postřikem.
Můžeme si popsat, kdy a jak se jednotlivé části kompletní výživy používají:
1. Root, neboli kořenový stimulátor: Používání kořenového stimulátoru vám zajistí zdravé kořeny, vysokou odolnost a optimální kondici vašich rostlin. Zlepšuje příjem hnojiva a aktivuje mikroorganismy v substrátech. Stimulátor obsahuje kompletní řadu stopových prvků, aminokyseliny (glycerin, histidin, tryptofan), enzymy, cukry a vitamíny. Zpočátku ho používáme bez hnojiva v koncentraci uvedené výrobcem, následně přidáváme po celou dobu vegetace k hnojivu.
 |
2. Grow složka, neboli růstová část: Univerzální hnojivo typu NPK, které se používá v růstové fázi rostliny. Poměr základních živin se přiklání více k dusíku. Dále je hnojivo obohaceno o vitamíny, aminokyseliny, jednoduché cukry a stopové prvky (železo, hořčík, zinek, měď, bór, molybden, jód a kobalt). Hnojivo podporuje růst a vitalitu rostlin, napomáhá půdní mikroflóře.
 |
3. Bloom složka, neboli květová část: Univerzální půdní hnojivo typu NPK, které se využívá při květové fázi. Poměr základních živin se naklání k fosforu, i draslíku bývá o trochu více. Dále je hnojivo obohaceno o vitamíny a jiné prvky uvedené výše u grow složky. Hnojivo podporuje růst a tvorbu květů, dodává rostlině potřebnou energii a zároveň pomáhá půdní mikroflóře.
 | ||
4. Stimulátory květu: Rostliny potřebují během květu velké množství fosforu (P) a draslíku (K). Nejčastěji sáhneme po výrobcích, které najdeme v nabídce snad všech výrobců, a to ve formě PK 13-14. V poslední době někteří výrobci matou označením bloom stimulátor a podobnými názvy, což v obě skrývá naše známé PKáčko, ač v jiném poměru. Vše vyrovnává dávkování. Fosfor (P) zajišťuje mimo jiné rychlé buněčné dělení v trsech květů, díky čemuž mohou trsy narůst do velkých rozměrů. Fosfor při tom hraje klíčovou roli v procesech látkové výměny uvnitř rostliny. Draslík (K) přispívá podstatnou měrou k optimální cirkulaci šťáv v rostlině. Díky tomu se vyvine silnější stvol a silné postranní větve, což vede ve svém důsledku k lepší sklizni. Draslík stimuluje také tvorbu cukrů v trsech květů, což pozitivně ovlivňuje chuť a vůni konečného produktu.
Kombinace fosforu (P) a draslíku (K) zajišťuje ideální rovnováhu, je proto pro dobrou sklizeň nepostradatelná. Co se týče PK 13-14, lze jej z tohoto hlediska doporučit pro každou kvetoucí rostlinu, ty jej vstřebávají přímo a neobsahuje žádné zátěžové látky. Navíc podporuje PK 13-14 vývoj zdravého kořenového systému.
Další neméně důležitou součástí celku výživy rostlin je enzym a nějaký ten květový booster. Uvádím je zde v samostatném odstavci, nejsou nezbytně nutné pro správně živený grow, nic tedy rostlinám chybět nebude, ale můžeme očekávat další zlepšení ve výnose a chuti výsledného produktu.
 |
5. Enzymy: Ve formě enzymatického přípravku, který se používá jako doplněk. Enzymy jsou vyrobené fermentací, tedy zcela přírodní cestou. Podporuje tvorbu a růst kořenového systému. Zvyšuje odolnost rostliny. Vytváří užitečné látky ze zbytků odumřelých kořínků rostliny. Aktivuje zdravé mikroorganismy v pěstebním médiu. Urychluje příjem živin.
 |
6. Booster: Všichni známe přípravky jako Green Sensation, Bloombastic a jiné. Tyto „šampóny“ jsou vysoce kvalitními koktejly minerálů a stimulátorů. Vhodné jsou pro poslední fázi květu a pro fázi zrání (4 až 6 týdnů od prvního nákvětu). Zvyšují hladinu cukru v rostlině, a tím i její váhu a vůni. Díky explozi produkce cukru a květů zajišťují silné, kompaktní a sladce vonící květy.
Mohou obsahovat i více než polovinu obsahu minerálů (fosfor a vápník), přičemž nejsou použity absolutně žádné zátěžové látky (dusík a chlór). Většinou mají také enzymatický účinek na různých úrovních, čímž chrání rostlinu před stresem a pomáhají při regeneraci.
 |
Méně je více
Někteří výrobci dodávají na trh i ucelené sady těchto přípravků, které vždy doplní o takzvané hnojící schéma, které nám může být počátečním vodítkem pro představu mixování jednotlivých složek. Lepší je však řídit se navíc ještě EC metrem, který nám dá přesný obraz o koncentraci hnojiva v zálivce či roztoku. Tyto jednotlivé složky se však dají libovolně kombinovat od různých výrobců a zkoušet jiné poměry. Postupujeme opatrně a skoro vždy platí, že méně je více. Přehnojení nebo naopak nedoživenost pozorujeme na listech a při vypozorování nějakého nedostatku ihned reagujeme. Ne v každém médiu je reakce kytky stejná. Hydroponické systémy v tomto ohledu mají výhodu okamžité reakce na zálivku, naopak nejpomaleji vypozorujeme reakci u hlinného substrátu.
Nezapomínáme také na pH výsledného mixu zálivky, které je třeba kontrolovat, popřípadě srovnat až po přidání všech složek. Nikdy nevolíme takový postup, že bychom si prvně srovnali pH čisté vody, a teprve poté přidávali složky hnojiv. Některé složky hnojiva totiž pH zvyšují a jiné zase snižují, navíc v sobě mohou nést i stabilizátory, které pomáhají výsledné pH držet na nastavené hranici. Po namíchání všech složek pH srovnáváme (kyselinami nebo zásadami), a to až po nějaké době a dalším promíchání, nikoliv ihned. Zase jde o ustálení kvůli reakci, která po namíchání probíhá.
Doplním ještě, že namíchaný roztok nesmí překračovat určitou hranici teploty (hodně důležité pro hydroponické systémy), kde ideál je mezi spodními cca 16 °C a vrchními 22 °C. Nižší teplota kořenům nedělá dobře, v teplém roztoku se zase začnou množit řasy a jiní paraziti, kteří kořenům vyloženě škodí. A samozřejmě se při vyšší teplotě začíná roztok kazit, což závisí především na konkrétních použitých hnojivech.
