Beps’n’Johnnies
Syrové linky, těžké a hluboké ozvěny šedesátkové psychedelie a současného garážnického kumštýřství – to jsou brněnští Beps’n’Johnnies. Tři členi, tři nástroje a muzika bez zbytečných serepetiček. V jednoduchosti je síla a takhle banda ví, jak s ní nakládat tak, aby vás během koncertu dokonale odzbrojila a svezla na pořádné fuzzové vlně. Osobně mám z tohoto celku radost. Na nic si nehrají a prostě to řežou hezky postaru – hlavně ať to vazbí. Pár akordů, pár našupaných riffů, nějaký ten bridge a ono to funguje i s husinou na zadku. Zatím mají v šatníku jedno épečko (Screw Loose Girl) s pořádným seznamem odehraných koncertů a na YouTube je k nalezení pár povedených záznamů z live sessions.
Šamanovo zboží
Řekl bych, že takřka dokonalým kontrastem k Beps’n’Johnnies je ostravská grupa Šamanovo zboží. Fungují již dlouho a po mnohých „čistkách“ v instrumentálním oceánu šamanů se zdá, že je to konečně ono. Dokonale fungující prog rock, u kterého nevíte, jaký muzikální bubák vám vyšlape bubínkovou pěšinku. Sledovat je naživo je jako četba vaší oblíbené básně. Musím uznat, že jsem se během jejich koncertu zubil jako blbeček. Virtuozita skrývající se v každém elementu kapely plodí hudbu pro opravdové muzikální fajnšmekry. Šamani objevují a hledají, kam dál by svou hudbu posunuli.
Mutanti hledaj východisko
Další uskupení má hledání dokonce v názvu. Byli dva, teď jsou tři, ale stále si můžou říkat mutanti. Pole jejich hudební působnosti je na hony vzdálené výše zmíněním celkům, ale tento zjev je tak unikátní, že jej nesmíme přehlížet, ani kdybychom to opravdu chtěli. Jmenují se Mutanti hledaj východisko a jsou ze dvou třetin z damácké alterny. Jejich hudba (divnorap?) nese plno naturalistických, postapokalyptických i společenských obrazů, které v sobě všichni máme, ale veřejně bychom o nich asi nemluvili. Je to báseň s místy absurdní výpovědí všeho, co člověk potřebuje i nepotřebuje na neotřelých beatech a samplech provokujících naše mozečky do krajních mezí. Koncertní energie vyprodukovaná tímto uskupením je na úrovni jaderného reaktoru a ani se u toho nezapotí. Toto těleso vytváří tak krásně divný produkt, že kdybych mohl, objal bych jej. Oni jsou ti důstojní páni, co krmí v parku holuby, a my, obyčejní nezmutovaní, jsme ti holubi. Nebudu zde popisovat, co všechno mají za sebou, to se musí zažít.
