Aktuální článek
Jaké je skutečné riziko vzniku závislosti na konopí?

Jaké je skutečné riziko vzniku závislosti na konopí?

Redakce
  • K legalizaci konopí pomalu dochází po celém světě. Mnozí si proto kladou otázku, zda si můžeme na konopí vypěstovat závislost? Debaty na toto téma se odehrávají nejen v médiích, ale i v parlamentech a na sociálních sítích.

Pojem „závislost“ provází dlouhá historie. Mnozí jej popisují zkrátka jako chorobu, která se projevuje fyziologickým návykem, jenž ovlivňuje nervový systém a může vést k vzniku abstinenčních příznaků v případě, že není ukojen. Musíme si nicméně uvědomit, že pokud je řeč o závislosti na konopí, nic není tak černobílé, jak by se mohlo zdát. S konopím totiž nejsou spojeny stejné abstinenční dopady, které bychom mohli hledat například u opiátů nebo alkoholu. To ale neznamená, že vůbec neexistují. Naopak k nim celkem snadno dojít může, přičemž se mnohdy projevují mimo jiné zvýšenými pocity úzkosti, nervozitou, špatnými náladami a problémy se spánkem. 

Státy v USA, kde legalizace konopí již proběhla, mají průměrně o 25 procent nižší míru úmrtí kvůli předávkování opioidy. 

Doktorka Adie Wilson-Poeová, neuroložka a lektorka na Washingtonově univerzitě v St. Louis v americkém státě Missouri a vědecká poradkyně v konopné společnosti Weedmaps, uvádí: „Abstinenční symptomy u konopí se hodně podobají těm u nikotinu.“ K tomu dodala, že v některých případech se konopí užívá předně jako prostředek proti psychickým problémům. Dále zmínila: „Je to logická hypotéza, byť k ní nemáme dostatek informací. Nespočet osob trpících traumaty, chronickými bolestmi, zdravotními potížemi či také chudobou nebo jiným druhem znevýhodnění se tomu všemu zkrátka snaží za pomocí konopí uniknout. Jiní v těchto případech pak hledají jiné způsoby, třeba právě alkohol. Můžeme proto namítat, že užívání konopí ve srovnání s alkoholismem představuje spíše tu bezpečnější možnost.“

Lze tedy usoudit, že pokud se návyk na konopí vyvine, pacient pak jen těžko nalezne zdravější a více produktivní nástroj proti svým problémům. Může ovšem opravdu závislost na něm vzniknout? Britská publikace The Science of Marijuana (2001) vychází z desítek let celosvětového konopného výzkumu a uvádí, že přibližně 10 až 30 procent uživatelů si dokáže vypěstovat návyk. U devíti procent pak lze pozorovat opravdu ryzí závislost. Ta pak většinou souvisí se vznikem poruchy z užívání konopí (cannabis use disorder – CUD), jež obnáší silné abstinenční projevy po jeho vysazení. Její součástí mohou být i neurologické změny v mozku, neboť konopí také postupně omezuje produkci a citlivost endokanabinoidních nervových zakončení.

Pauzy v konzumaci konopí pomáhají nejen s udržením nižší tolerance, ale také jsou obecně zdravotně prospěšné.

CUD se pak sama o sobě může stát vlastně formou „závislosti“, protože postižený nemůže se svým návykem přestat, ačkoli to negativně poznamenává jeho každodenní život a vztahy. Tyto závěry vychází z výzkumu, jehož součástí bylo osm tisíc subjektů ve věkové kategorii mezi 15 až 64 lety. Pokud bychom to pak měli srovnat, závislost na nikotinu vzniká u 32 procent všech uživatelů, přičemž v přepočtu mohou ročně cigarety v USA za každou pátou smrt. Přitom do dnešního dne neexistuje žádný důkaz, že by konopí kdy způsobilo třeba jen jediné úmrtí. 

Proč lidé konopí užívají?

Ačkoli je konopí mnohdy považováno za „společenskou drogu“, jeho medicínský přínos je znám již po tisíce let. Endokanabinoidní systém a jeho receptory v našem těle podle všeho hrají velkou roli při léčbě mnoha různých chorob. Stimulace kanabinoidních receptorů totiž vede k celé řadě fyziologických procesů, které mají často pozitivní dopad na pacientovo zdraví. Vědeckých důkazů pro toto tvrzení sice není mnoho, ale podle dostupných informací má tato oblíbená bylina příznivý vliv mimo jiné na symptomy rakoviny, AIDS, zeleného zákalu či roztroušené sklerózy. Konopí by mělo také ozdravně působit při zánětech střev, posttraumatické stresové poruše, chronických bolestech, epilepsii a anorexii. Konopí by rovněž mohlo představovat podpůrný prostředek při odvykání od opiátů nebo alkoholu. Americký vědecký žurnál Clinical Psychology Review tuto hypotézu předestřel ve studii zveřejněné již v roce 2017. Jiný výzkum následně objevil, že ty státy v USA, kde legalizace konopí již proběhla, mají průměrně o 25 procent nižší míru úmrtí kvůli předávkování opioidy. 

Rizika pravidelného užívání konopí

Samotný koncept „závislosti na konopí“ je tedy kontroverzní, nicméně to nic nemění na tom, že porucha z užívání konopí (CUD) představuje velkou potenciální hrozbu. Poprvé byla popsána v pátém vydání psychiatrické publikace Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (poprvé vydané v USA v roce 2013) jako kombinace „návyku na konopí“ a „chorobného zneužívání látky“. Byla tehdy také rozdělena do tří stupňů podle vážnosti – lehká, střední a vážná.

Většina uživatelů si závislost vypěstovat nedokáže. Proto je potřeba rozeznávat rozdíl mezi vznikem „závislosti“ a „návyku“. 

Pacienti trpící touto poruchou se běžně projevují minimálně dvěma symptomy ze zaznamenaných jedenácti, které všechny souvisí s problematickým užíváním konopí. Řadí se mezi ně zvýšená potřeba jeho konzumace, postupně větší a větší tolerance a neschopnost přestat navzdory osobní i profesním problémům spojených s chronickou konzumací. Wilson-Poeová uvedla: „Nejdůležitější je vědět, jak se CUD zcela vyvarovat. Velkou úlohu v tomto představuje velikost dávky a obsahový poměr užívané rostliny. Pokud užíváte silné dávky THC (například v extraktech určených k tzv. dabování), riziko vzniku poruchy je pro vás větší. Pravidelná konzumace je také nebezpečná.“

Dále dodala: „Čím větší máte toleranci, tím silnější dávky budete užívat, což může mít také časem za následek příchod abstinenčních příznaků v případě nedostatku. Proto osobně doporučuji v rámci prevence proti CUD spíše jen občasnou konzumaci a v malých dávkách.“ Nadměrná a častá spotřeba konopí může také vést k tzv. syndromu chronického zvracení z konopí (cannabis hyperemesis syndrome neboli CHS), což je onemocnění, kterým trpí výhradně uživatelé této byliny. Když k pravidelné konzumaci konopí dochází třikrát až pětkrát denně, pak (a to platí hlavně u odrůd s vysokým obsahem THC) se pravděpodobnost vzniku CHS razantně zvyšuje. 

V mozku dospívajících dochází v té době k závažným změnám, které může chronické užívání konopí silně ohrozit a zabránit tak zdravému vývoji nervového systému. 

Mezi symptomy CHS patří zvracení, nevolnost a v některých případech také silné bolesti břicha. Pro lepší porozumění tohoto onemocnění je jednoznačně potřeba další výzkum. V současné době pro vysvětlení patologie syndromu chronického zvracení existují dva hlavní názorové proudy. První, který vychází ze studie publikované v roce 2016 v lékařském žurnálu Case Reports in Gastrointestinal Medicine, tvrdí, že původcem syndromu je přehnaná konzumace konopí, která zaviní dysfunkci endokanabinoidních receptorů CB1 a CB2. Druhá teorie z roku 2018 popsaná v konopném žurnálu Medical Cannabis and Cannabinoids se zase zaměřuje na uchovávání THC v tukových buňkách. Podle ní má u dlouhodobých uživatelů konopí docházet ke vzniku tukových zásob THC. Organismus nemocného pak v případě stresových situací či delšího hladovění reaguje tak, že se za pomocí THC v tucích pokouší tělo „reintoxikovat“. Zmiňovaná porucha z užívání konopí (CUD) či syndrom chronického zvracení z konopí (CHS) jistě představují značné nebezpečí. Nejedná se však o žádné příznaky závislosti. 

Je rychlé a úplné vysazení konopí správným řešením?

Pokud na sobě sami pociťujete symptomy CUD, CHS nebo abstinenční příznaky, můžete zcela bez starostí konopí naráz vysadit. Na rozdíl od fyzických závislostí na alkoholu či heroinu vám totiž po vysazení konopí nehrozí žádné neblahé stavy. Naopak pauzy v konzumaci konopí pomáhají nejen s udržením nižší tolerance, ale také jsou obecně zdravotně prospěšné. Doktorka Wilson-Poeová k tomu zmínila: „Ačkoli stále nedokážeme přesně pochopit mechanismus tolerance vůči konopí, máme důkazy, jež naznačují, že citlivost receptoru CB1 může být v důsledku chronické konzumace snížena. V takovém případě se doporučuje minimálně 48 hodin abstinence od konopí. Receptor pak většinou začne fungovat stejně dobře, jako byste konopí zkoušeli úplně poprvé.“ 

Konopí je rizikové hlavně pro náctileté

Veškerá debata o riziku či prospěšnosti konopí jde však stranou, jakmile přijde řeč na užívání konopí mezi mládeží. Tam totiž hrozí negativní dopady na doposud nevyvinutý mozek, obzvláště pak jeho synaptické změny. V rámci tohoto procesu dochází po celou dobu dospívání k redukci synapsí, tedy nervových spojení, aby dospělý mozek dokázal lépe fungovat. Jedná se o důležitou součást neurologického vývoje člověka, při které důležité nervové spoje zesílí a ty nadbytečné naopak zakrní. V mozku tak dochází k velmi závažným změnám, které však chronické užívání konopí může silně ohrozit a zabránit tak zdravému vývoji nervového systému. 

Pokud užíváte silné dávky THC (například v extraktech určených k tzv. dabování), riziko vzniku poruchy je pro vás větší.

Doktorka Lynn Silverová pracuje jako vrchní poradkyně v Institutu veřejného zdraví pro chronické choroby a obezitu. Je také autorkou projektu Getting It Right From the Start, který se zaměřuje na zlepšení kvality veřejného zdraví a spravedlivější sociální politiku v oblasti konopí. Dne 15. května 2018 na Severoamerickém konopném summitu ve svém projevu vyjádřila obavy ohledně konopí a závislosti na něm, přičemž měla na srdci hlavně osudy mladých lidí. Autoři knihy Science of Marijuana sice tvrdí, že odhadované riziko vzniku „závislosti“ na konopí je u dospělých 9 procent, ale nesmíme zapomenout, že pokud uživatelé s konopím začnou již v mladistvém věku, pravděpodobnost návyku se zvedá na 16 procent. Celkové riziko závislosti se u mládeže tak šplhá až na 44 procent. Dále Silverová dodala, že dopad legalizace konopí poznáme hlavně podle toho, kolik lidí v které věkové kategorii bude konopí v jakém množství užívat.

Ačkoli tedy CUD a CHS představují jisté riziko při zvýšené spotřebě konopí, většina uživatelů si závislost vypěstovat nedokáže. Proto je také potřeba rozeznávat rozdíl mezi vznikem „závislosti“ a „návyku“. Ano, každá látka, jež v mozku aktivuje nervová centra odměny, se může stát objektem závislosti. Klinická závislost však zahrnuje jistá kritéria, které konopí zkrátka nesplňuje. Momentálně je nicméně potřeba v oblasti provést další výzkum, aby lékařská komunita mohla dospět k definitivnímu závěru. 

Zdroj: news.weedmaps.com


Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!