Aktuální článek
Bruce Lee: Mašina na rvačky s hašišem v žaludku

Bruce Lee: Mašina na rvačky s hašišem v žaludku

  • Život Bruce Leeho nebyl jednou velkou eskapádou, příběhem ztracence či bohéma. Byl to příběh životního rváče. Člověka, co chtěl a uměl své existenci dát vlastní směr. Směr, který pak inspiroval celé generace. Jako sportovec nemohl kouřit, pít alkohol nebo konzumovat psychedelika. Proto jen pojídal hašiš coby rekreační drogu, za účelem relaxace těla i mysli. Vybral si substanci, jež mu pomáhala s filosofickými úvahami i rozvíjením vlastních životních zásad.

Vyrvaný chlupy z Norrisovy hrudi

Bruce Lee se už během svého nedlouhého života stihl stát ikonou bojových umění i pro obyvatele třetího světa. Jeho význam přesáhl žánr akčních filmů a dodnes je symbolem čestnosti a poctivosti. Svým odhodláním inspiroval ostatní a v rámci rasistického podhoubí Hollywoodu sedmdesátých let bořil jednu hranici za druhou. Scény, v nichž skope do kuličky dvacet padouchů, jsou nejen plné autentického bojového ducha, neboť vycházejí z jeho osobních zkušeností v dobách, kdy byl vůdcem pouličního gangu, ale i samotná jejich choreografie je i po letech dost cool. Mýtů o životě akčního hrdiny vznikla spousta za jeho života i po jeho smrti. Některé z nich rozhodně stojí za připomenutí. Bruce Lee údajně nebyl nikdy nikým poražený, ačkoli se pouličním ani sportovním soubojům zdaleka nevyhýbal, naopak je vyhledával. Snad jen on se může pochlubit porážkou Chucka Norrise a ukořistěním trofeje v podobě jeho chlupů z hrudníku (viz film Cesta draka). Rozhodně ale není mýtem, že Lee si rád dopřál hašiš, který byl podle dostupných informací nalezen při pitvě v hercově žaludku. Někteří jeho účinkům dokonce připisují Leeovu smrt, což je neprokázané – a hlavně z lékařského hlediska nemožné. To bychom ale trochu předbíhali. Než se z Leeho stane legenda a ano, občasný konzument hašiše a hašišových brownies, uplyne ještě dost času. 

Sám doma v Hongkongu

Leeho život začal nadmíru příznačně pro jeho budoucí dráhu. Narodil se totiž 27. listopadu roku 1940, podle čínského kalendáře rok i hodina hercova narození odpovídají roku a hodině draka. Křestní jméno Bruce obdržel údajně po zdravotní sestře, která pomáhala v kalifornském San Franciscu s jeho porodem. Filmovou kariéru zahájil celkem brzy. Byly mu totiž pouhé tři měsíce, když si střihl roli dítěte ve filmu Golden Gate Girl. Začátkem čtyřicátých let se Leeovi přestěhovali do Hongkongu. Už v této době Bruce rozvíjí svůj filmový potenciál. V roce 1946 se mihne jako dětský herec zhruba ve dvaceti filmech. Hongkong byl během druhé světové války okupovaný Japonci. Každodenně vídaná nespravedlnost mělo na Bruceovo formování velký vliv. Již jako dítě projevil velkou zodpovědnost a soběstačnost. Ta se projevovala i v jeho hraní, pamětníci jeho hvězdných dětských rolí na stříbrném plátně ho označují za hongkongského Macaulayho Culkina.

S přicházejícím stresem přišla i potřeba relaxační substance, v jeho případě hašiše a brownies s konopím.

Umělecké a pohybové nadání mladého Bruce se již během dětství projevovalo v mnoha oblastech. I tam, kde bychom to nejspíš nečekali. Jak legenda bojových sportů kopne protivníkovi z otočky na hlavu, si dokážeme představit celkem snadno. Těžší pak bude představit si, jak mladý Lee studuje tanec a píše poezii. I to se ale dělo, dokonce jako teenager v roce 1957 vyhrál hongkongský šampionát v tanci ča-ča. 

Hongkongská válka kung-fu a gangster Bruce Lee

Mistra bojových umění z Leeho neudělala ani poezie, ani ča-ča. Stejně jako další legenda bojových sportů Chuck Norris se i mladý Bruce potýkal se šikanou. Správný bojovník Lee se nevzdal a začal navštěvovat kurzy u mistra bojového umění Yip Mana. Netrvalo dlouho a z bijců se stali ti, kteří dostali nabančíno. Legenda kung-fu tehdy učila dva styly, Choy Li Fut a Wing Chun. Lee u něj studoval druhý jmenovaný styl. Rivalita mezi oběma typy kung-fu brzy překonala filosofické teze o míru v duši a jiné duchovní poučky. Pro mladé bojovníky bylo důležitější pořádně se porvat.

Nedlouho poté, co Bruce začal s kung-fu, si uvědomil vlastní sílu a rád ji využíval. Jako teenager se stal vůdcem pouličního gangu. K oblíbené zábavě jeho party patřily bitky s konkurenčními bandami. V těchto dobách kromě hraní ve filmech svůj vlastní film i žil. Jedna z téměř „filmových“ bitek se například odehrála na střeše pětipatrového domu, oba rváči při ní málem zemřeli. Lee miloval pouliční rvačky a lidi, kteří se umějí prát. Právě na těchto zkušenostech později postavil svůj vlastní styl bojového umění.

Údajně nikdy neodmítl výzvu k souboji – když chtěl někomu upravit fasádu, všechny poučky mistrů o vnitřním klidu šly stranou. Rodičům synova divokost dělala přirozeně starosti. Kdyby Bruce vyhrával pouze školní turnaje v boxu a taneční soutěže, možná by byl jeho otec v klidu. Jenže to by synátor nesměl být šéfem bandy namočeným do bezpočtu seriózních bitek. Mimo jiné zmlátil i syna vysoce postaveného policejního důstojníka. Otec zbitého mladíka byl také údajně napojený na čínskou mafii, takzvané triády. Pro labužníky konspiračních teorií to pak byl samozřejmě argument pro připsání hercovy smrti na vrub této zločinecké organizace. Jako řešení synových problémů zvolil jeho otec drastickou metodu. Dal mu sto dolarů a poslal ho zpátky do rodné Ameriky. 

Cesta zastavující pěsti

Na konci desetiletí se tedy Bruce Lee přestěhoval do San Franciska. Jenže krátce po návratu opět mění působiště. Místo slunné Kalifornie volí tentokrát severně položený Seattle ve státě Washington. Tam studuje filosofii a začíná vyučovat tanec. Společně s tancem si přibírá i výuku Wing Chun. Nejprve učí své spolužáky a známé, postupem času si v Seattlu otevře vlastní školu bojových umění. Hodně se zklidní a namísto pouličních rvaček svou energii směřuje do výuky. Na lekcích se také seznamuje se svou budoucí ženou Lindou Emeryovou, s níž pak měl syna Brandona a dceru Shannon.

Nedlouho po svatbě se vrací do rodné Kalifornie. Otevře si hned dvě školy bojového umění. Existující styly boje ho tou dobou už spíše omezují. Vymyslí si proto vlastní styl – Jeet Kune Do (Cesta zastavující pěsti). Jeho celoživotní souboj s autoritami a hranicemi tak získal nový rozměr. Jako bývalý pouliční rváč vytvořil styl, jehož hlavním cílem bylo popřít všechny ostatní styly. Spisovatel Daniele Bolelli kvůli tomu Bruce Leeho označil za „vztyčený prostředníček všem autoritám“. Vzhledem k Bruceově nenávisti vůči dogmatům a předsudkům, s nimiž se celý život potýkal, je přirovnání ke vztyčenému prostředníčku více než výstižné. Perličkou budiž, že se mu také přezdívá otec MMA (Mixed Martial Arts – smíšená bojová umění), ačkoli sám herec zemřel dvacet let před oficiálním vznikem tohoto bojového sportu. A i kdyby žil, pravděpodobně by porazil všechny šampiony a pak na smíšená bojová umění vztyčil prostředníček.

Snad jen Bruce Lee se může pochlubit porážkou Chucka Norrise a ukořistěním trofeje v podobě jeho chlupů z hrudníku!

Svou výuku miloval, nikdy proto neměl v úmyslu „pošpinit“ ji komercí. Svět filmu tudíž vnímal jako kariéru, která má finančně zabezpečit jeho a rodinu, zatímco vyučoval z čisté lásky k učení. Mezi Leeovy žáky patřily tehdejší hvězdy stříbrného plátna jako například James Coburn, Steve McQueen, James Garner a Roman Polanski. Nešlo jim primárně o to se bránit, jako správní herci v bojovém umění hledali podle Leeových slov cestu k vyjádření sebe sama skrze pohyby. Za nejtvrdšího z nich považoval Stevea McQueena. 

„Správná výživa“

Bruce Lee žil většinu života v podstatě asketicky. Vyhýbal se nezdravým jídlům a alkoholu, nekouřil a pilně trénoval. Kromě údržby tělesné schránky dbal i na pěstování duševního klidu. Sem můžeme kromě meditací a spánku zařadit v hercově pojetí i hašiš. V Leeově režimu ovšem nešlo o marihuanovou baštu, kterou by si dopřával na dekadentních mejdanech, ale o prostředek, díky němuž mohl na chvíli vypnout a zmírnit bolesti hlavy. Protože konopí provází v moderních dějinách značná stigmatizace, většina bojovníkových životopisů tuto kapitolu z jeho života ráda vynechává. Vzhledem k pitvě, která prokázala přítomnost hašiše v jeho žaludku, potvrzenou i svědectvími z jeho okolí, je však nabíledni, že hašiš hrál v jeho životě důležitou roli. I sportovci někdy potřebují vypnout… 

Zrodila se hvězda

Jedna americká televizní show mu v rámci vyvrcholení večerního programu nabídla možnost ukázat, co dovede. V přenosu rozbije jedním kopem na kusy 4 z 5 desek, které visí na provaze. Shodou okolností program sleduje šéf filmové společnosti Golden Harvest z Hongkongu, který mu okamžitě nabídne dlouhodobou smlouvu. Svůj opravdový herecký potenciál světu Bruce Lee předvedl v seriálu The Green Hornet (Zelený sršeň). Akrobatické výkony z bojových scén, které v roli Sršňova pomocníka Katoa prováděl, můžeme bezpochyby považovat za počátek jeho herecké slávy v Americe. On sám se v jednom rozhovoru o této roli tak, že si jí příliš nevážil. Nebyl v ní totiž opravdu sám sebou. V tehdy ještě konzervativním a částečně rasistickém filmovém průmyslu sám sebe nenašel. Opravdový Bruce Lee se ukázal světu později. Přesto si Katoa zvaly televizní show s chlapáckými názvy jako Ironside a Longstreet. Ve stejném roce, co se mu narodila dcera Shannon, si zahrál dokonce v adaptaci detektivního příběhu s postavou Phila Marlowa.

Bruce měl šmrnc

Bruce Lee nebyl výjimečný jen svými schopnostmi. Podle pamětníků, mezi které patří i filmová hvězda a boxer Mickey Rourke, se veřejnost pozastavovala nad samotným jeho stylem. Říkalo se o něm, že je Elvisem bojových umění. Měl šmrnc, a právě jeho image, image dobře oblečeného rváče, dokázala překročit dobové stereotypy. Rasismus ve filmu, s nímž se celý život Bruce Lee potýkal, ustupuje v případě jeho osoby do pozadí. Předsudky a účelová segregace etnik ale stále fungovaly, a to na obě strany. Zatímco bílí producenti z Hollywoodu měli problém s přijetím herce asijského původu do hlavní role filmového trháku, čínští mistři bojových umění zase těžce snášeli, že by jejich kulturní odkaz měl někdo učit ne-Asiaty. Bruce musel proto často přijímat výzvy, kdy ho čekalo buď vítězství a obhajoba vlastní pozice, anebo ztráta cti a zavření jeho milovaných škol kung-fu. Všechny souboje vyhrál.

Bruce Lee byl Elvisem bojových umění.

Ačkoli jeho reputace v Americe i v Asii stále roste, pořád naráží na stereotypy týkající se asijských herců. Unavený tím, jak producenti Spojených států neumí docenit jeho herecký potenciál, odchází v létě 1971 zpátky do Hongkongu. Zde si zahrál v několika filmech, jež sice obdržely špatné recenze od kritiků, přesto měly vysokou návštěvnost z divácké strany. Jedním z nich byl The Big Boss (Velký šéf). Zásadním filmem byl pak snímek z roku 1972 The Chinese Connection, jenž v amerických kinech běžel pod názvem Fists of Fury (Pěst plná hněvu). Kombinace hercova specifického bojového stylu a charismatického vystupování z filmu udělaly kasovní trhák. Na konci téhož roku, co vyšla Pěst plná hněvu, je z Bruce Leeho přední filmová hvězda v celé Asii. S producentem Raymondem Chowem, který kromě něj spolupracoval například i s Jackiem Chanem, založili společnost Concord Productions. Po jejími křídly Lee režíroval svůj první film Return of the Dragon (Cesta draka).

Sláva v Asii byla pro herce prokletím i požehnáním. Změnil se, nechtěl vycházet z domu a podle vlastních slov se cítil jako opice v zoo. S přicházejícím stresem přišla pravděpodobně i potřeba relaxační substance, v jeho případě hašiše a brownies s konopím. Navzdory stresu chtěl stále dobýt Hollywood. Zahájil proto práci na projektu Enter the Dragon (Drak přichází), se kterým mu měl americký filmový svět padnout k nohám. Filmové premiéry se ale už nedožil. 

Poslední hodiny

Odkaz Bruce Leeho nabyl mytologických rozměrů ještě za jeho života. Tím, jak bojoval ve filmech proti fiktivním padouchům a v reálném životě proti předsudkům panujícím ve filmovém průmyslu, se stal bojovníkem, který nakopává zadky rasové segregaci ve jménu třetího světa. Tak na něj vzpomínají jeho blízcí. Jak ale vypadaly poslední hodiny jeho života?

Dvacátého července 1973 odeslal svému právnímu zástupci dopis týkající se nabídky od společnosti Warner Bros na filmovou sérii, v níž měl být hlavní hrdinou. Následně se potkal s australským Jamesem Bondem, Georgem Lazenbym, který měl být součástí filmu Game of Death (Hra smrti). To řekl i producentu Raymondovi Chowovi. V Chowově kanceláři se s Raymondem shodli na Lazenbyho obsazení. Přítomný byl i filmový producent Andre Morgan. Nejdříve ale Bruce vytáhl svůj pytlík s hašišem a společně s Morganem si oba uždíbli. Jíst hašiš není bůhvíjak chutná záležitost, Lee si ale vzhledem k nutnosti podávat sportovní výkony kouření nemohl dovolit. „Čokoládu“ proto raději konzumoval. Místo večeře odjel relaxovat do apartmánu tchajwanské herečky Betty Ting Pei. Podle dostupných informací šlo o jeho milenku. Strávili o samotě několik hodin a pomilovali se.

Pamětníci jeho hvězdných dětských rolí na stříbrném plátně ho označují za hongkongského Macaulayho Culkina.

Intimní prožitky upgradovali další konzumací hašiše. Na místě nebyl žádný alkohol ani tvrdé drogy. Bruce nabídl své milence roli ve filmu. Odmítla ho. Červencový den byl velmi horký (32 stupňů Celsia) a vlhkost hongkongského vzduchu se pohybovala kolem 84 %. Okolo šesté hodiny večerní dorazil do Bettyina bytu i Chow. Bruce chtěl, aby mu pomohl přesvědčit jeho milenku k roli ve Hře smrti. Herec předváděl svým souputníkům scény z budoucího filmu. Horko společně s narůstajícími bolestmi hlavy vedly k tomu, že si Bruce chtěl lehnout do Bettyiny postele. Dala mu prášek proti bolesti, nechala ho spát. Chow opustil byt a Bruce nedošel ani k Betty do postele. Lehnul si na podlahu. Usnul. Po dvou hodinách ho šla vzbudit. Nejprve jemně, o vteřinu později s panikou v očích. Cloumala mu ramenem a volala na něj: „Bruci, Bruci!“ Neslyšel ji. Byl mrtvý. 

Smrt člověka – zrod legendy

Dvacátého července 1973, pouhý měsíc před premiérou nového filmu, Bruce Lee v Hongkongu umírá. Lékaři jako oficiální příčinu smrti určili otok mozku, nicméně hercovu smrt provází spousta spekulací. Za jednoho z viníků jeho smrti byl dle některých považován i hašiš. Patří už k životu konzumentů hašiše a trávy, že za příčinu jejich problémů veřejnost pokládá právě konzumaci trávy a hašiše, byť to v daném kontextu zní sebehloupěji. Podle forenzních lékařů byla příčinou smrti mnohem prozaičtější substance: meprobamát s aspirinem. Hypersenzitivní reakce na prášky, které dostal na bolest hlavy, způsobily otok na mozku, a tím i smrt Bruce Leeho. Kvůli hašiši v žaludku se senzacechtiví novináři pokusili otočit jeho odkaz v obraz narkomana, který měl konzumovat snad všechny legální i nelegální substance světa, od konopí až po heroin. Pomluvy se na sebe kupily, až vznikly obskurní teorie typu: „Bruce Lee se uhulil a ušukal k smrti!“ Díky lidem z jeho okolí, kteří se jako lvi rvali za jeho odkaz, se však bojovníkovu reputaci zničit nepodařilo.

Neméně záhadná smrt potkala i jeho syna Brandona, který o dvacet let později zemřel střelou z pistole při natáčení filmu Vrána. Ve střelné zbrani měly být slepé náboje, ale nebyly. Rána, která z ní vyšla, byla smrtící. Mafie byla opět na seznamu podezřelých, přesto se ani tentokrát spojitost mezi organizovaným zločinem a zastřelením Brandona neprokázala. Aby legenda byla kompletní, kultovní film Vrána veřejnost označila za prokletý a jeho natáčení provázelo ještě několik nehod, ačkoli ani jedna z nich neskončila tak tragicky jako zastřelení Brandona Leeho.

BIO Bruce Lee
(*27. 11. 1940 v San Francisku, †20.7. 1973 v Hongkongu)

Narodil se ve Spojených státech jako Lee Jun-fan. Jeho otcem byl zpěvák hongkongské opery Lee Hoi-chuen a jeho matka Grace Ho pocházela z jednoho z nejbohatších a nejvlivnějších hongkongských klanů. Svou první roli si střihl jako tříměsíční dítě ve filmu Golden Gate Girl. Po vysokoškolských studiích v Americe se živil jako učitel kung-fu a zároveň herec. Vymyslel vlastní bojový styl Jeet Kune Do neboli Cesta zastavující pěsti. Nejprve prorazil v Hongkongu s filmem Pěst plná hněvu, z nějž se stal i přes špatné kritiky kasovní trhák. Další filmy Cesta draka a Drak přichází měly enormní úspěch. Premiéry svého posledního filmu Hra smrti se nedožil.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!