Dave začal pěstovat konopí ve čtrnácti letech, tehdy se s jeho pomocí pokoušel léčit ADHD. V okolí je známý jako „zelený dobroděj“ – pěstuje totiž dodnes a zásobuje pacienty trpící bolestmi či různými vážnými chorobami. Sám odhaduje, že během posledních deseti let takto pomohl více než tisícovce lidí.
Vystoupení z šedé zóny
Dříve se jednalo pouze o koníček, třiatřicetiletý Dave si z něj však udělal práci na plný úvazek a v dnešní době sází několik set rostlin najednou, což samozřejmě neujde pozornosti policie. „Dělám to ale dlouho a naučil jsem se být maximálně opatrný,“ tvrdí.
Legalizace léčebného a rekreačního konopí by byla přínosem zejména pro diskriminované Maory.
S blížícím se referendem o legalizaci rekreačního konopí však Daveovi svítá naděje, že v budoucnu ho už žádné opletačky s policií čekat nebudou. Spolu s dalšími pěstiteli na Novém Zélandu se připravuje na to, že by mohl od státu konečně „dostat zelenou“ a podělit se tak s ostatními o své znalosti. Minulý rok oznámila vláda, že pěstitelům dává svého druhu „amnestii“ v tom smyslu, že jim povoluje spolupracovat s výzkumnými a vývojovými společnostmi. Nyní je již v plném proudu „celostátní pátrání“ po jedinečných původních odrůdách, které po dlouhé desítky let divoce rostou v odlehlých končinách Severního a Jižního ostrova. Na konci uplynulého roku schválila koaliční vláda novelu zákona o zneužívání drog, která by měla položit základní kámen legalizaci užívání, pěstování a prodeje léčebného konopí. Odhadem by měl tento průmysl pouze z daní vynášet až 240 milionů novozélandských dolarů ročně.
Skoro samí sympaťáci
Legalizace léčebného a rekreačního konopí bude přínosem zejména pro diskriminované Maory. Členové této menšiny velmi často končí ve vězení, neboť v oblastech, kde žijí, je volných pracovních míst pomálu a prodej drog tak bývá jedinou možností obživy. Nápomocná v tomto směru chce být společnost Hikurangi Cannabis Company sídlící na východním pobřeží Severního ostrova, která mimo jiné na Novém Zélandu získala jako první licenci k pěstování léčebného konopí. Ta uspořádala řadu schůzí s tamními občany s cílem sjednat vyplácení licenčních poplatků šlechtitelům, jejichž odrůdy konopí mají určitou komerční hodnotu.
S blížícím se referendem o legalizaci rekreačního konopí Daveovi svítá naděje, že v budoucnu ho už žádné opletačky s policií čekat nebudou.
„Na Novém Zélandu je spousta pěstitelů pracujících s nově importovanými odrůdami. My však máme zájem spíše o spolupráci se staršími pěstiteli, kteří mají za sebou desítky let zkušeností,“ konstatuje Panapa Ehau, vedoucí provozu v Hikurangi. „Chceme také zajistit, aby pěstitelé, kteří přispějí vlastními odrůdami do legálního průmyslu s touto rostlinou, byli za své znalosti a dovednosti odměněni.“ Největší firmou, která má v blízké době získat licenci na výzkum a pěstování léčebného konopí, je společnost Helius. Podle výkonného ředitele této společnosti Paula Manninga odpovědělo na inzerát firmy zhruba pět set pěstitelů a drtivou většinu z nich tvoří muži kolem třiceti až čtyřiceti let. Jsou to prý obyčejní „maorští chlapi a skoro samí sympaťáci“. „Je to vskutku vzrušující období. Tento průmysl se konečně může z temných uliček ilegality přesunout na skutečný trh. Některé pěstitele to sice děsí, jiní v tom však vidí obrovskou příležitost,“ říká Manning. „Není lehké zjistit, jaký genetický fond vlastně na Novém Zélandu máme. Většina těchto pěstitelů své produkty ani nenechává zkoumat v laboratoři, takže je to tak trochu tichá pošta.“ Manning věří, že konopí na Novém Zélandu má řadu specifických fenotypů a také že se zde nachází i potomstvo odrůd dovezených před dvaceti lety z Nizozemska, které již dnes nejsou běžně k sehnání nikde na světě.
Období temna u konce
Podle ministerstva zdravotnictví alespoň 11 procent Novozélanďanů užívá konopí jednou do roka a 44 procent z nich ho užívá ze zdravotních důvodů. Poslankyně za novozélandskou stranu Zelených Chlöe Swarbricková vytrvale prosazuje legalizaci rekreačního konopí. Referendum se podle ní jen zbytečně oddaluje. „Záměrem vládní koalice je vytvořit lokalizovaný trh s konopím. To nebude nikterak idealizováno, pouze se podnikání s ním stane transparentní, což nám umožní řešit potenciální problémy,“ říká poslankyně Swarbricková.
Na konci uplynulého roku schválila koaliční vláda novelu zákona o zneužívání drog, která by měla položit základní kámen legalizaci užívání, pěstování a prodeje léčebného konopí.
„Právní předpisy dovolí dříve diskriminovaným jedincům začít legálně obchodovat a nabídne pomoc těm, kteří jsou odkázáni na druhé. Nový Zéland – nebo také Aotearoa, jak zní jeho název maorsky – nenahradí černý trh trhem volným a neřízeným, ale naopak vytvoří právní rámec, který napomůže snížení možných rizik,“ dodává dále poslankyně. Dave dokonce po jedné neshodě s policií přemýšlel o tom, že tohoto nelegálního podnikání zanechá. V dnešní době je na něm však závislých tolik pacientů, že si to nemůže dovolit. „Chci v tom, co dělám, pokračovat, chci to ale dělat bezúhonně,“ prohlašuje Dave. „Nijak mě netěší, že porušuju zákon, zároveň ale mám morální povinnost pokračovat v tom, co dělám. a jedno bez druhého se v tomto případě neobejde. Nejde jen tak přestat pomáhat lidem. Zkrátka když na vašem léčivu závisí jejich životy, tak je rázem všechno jinak.“
Nejistá budoucnost
Situace se po úvodním přívalu podpory pro legalizaci mírně obrací a podle průzkumů začíná veřejné mínění inklinovat k zamítnutí. Tomu napomáhá zejména vyostřená rétorika členů opoziční Národní strany Nového Zélandu a varovné hlasy ozývající se z tábora konzervativců. Průzkum společnosti Helius v žádném případě drtivému vítězství legalizace nenapovídá. Manning tvrdí, že si úspěchem pomalu přestává být jistý. „Rád bych se dočkal vítězství v referendu, regulovaný trh koneckonců umožňuje kontrolu kvality a regulérní daňové výnosy, na rozdíl od černého trhu ovládaného zločinci. Ale myslím si, že to dopadne hodně těsně.“
Zdroj: www.theguardian.com
