Je OSN nakloněna konopí?
Stovky novinářů po celém světě oznamovaly, že OSN podporuje legalizaci nebo alespoň dekriminalizaci konopí, avšak tato tvrzení nejsou téměř ničím podložená. Toto zmatení zřejmě způsobila Světová zdravotnická organizace, jež na jaře tohoto roku doporučila reklasifikaci konopí a několika jeho klíčových složek v souladu s mezinárodními smlouvami o kontrole drog. Ovšem pod současným vedením Úřad OSN pro drogy a kriminalitu pouze prosazuje zavedení alternativ k trestům odnětí svobody, a to v podobě takzvaných „drogových soudů“. Ale jak uvádí Heather Haaseová, předsedkyně newyorské nevládní organizace Committee on Drugs, takové řešení není dostatečně komplexní a nevede k transformaci systému. Haaseová tvrdí, že místo toho, aby OSN podporovala minimalizaci rizik, která dokáže zachraňovat životy, zaměřuje své úsilí pouze na léčbu a prevenci.
Neziskovky musejí neustále tlačit na OSN, aby začala prezentovat pohled i z druhé strany.
Přesto chválí současného generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese za to, že svolal „koordinační tým OSN“, který sepsal zprávu pod názvem „Co jsme se za posledních deset let dozvěděli: Souhrn znalostí získaných a vytvořených systémem OSN pro drogovou problematiku“. Přístup nastíněný v tomto dokumentu jasně kontrastuje s převažujícím modelem UNODC, jelikož ten se zaměřuje na veřejné zdraví a lidská práva, čímž se do centra dění dostávají lidé.
Shrnutí zprávy
Celosvětová zpráva Programu OSN pro kontrolu drog za rok 2019 upozorňuje na několik trendů, mezi něž patří mírný nárůst v produkci kokainu, boom v oblasti syntetických opioidů a s tím související nárůst počtu smrtelných předávkování. Pátá brožura, zaměřená na konopí a halucinogeny, se do hloubky zabývá „transformacemi trhu způsobenými změnami legislativy v některých zemích“. Zde je důležité zdůraznit, že většina údajů ve zprávě vychází z užívání drog v méně než polovině zúčastněných členských států OSN, jelikož poskytování těchto informací není povinné. Řekněme si to takto: je velmi nepravděpodobné, že by se kterýkoli členský stát dobrovolně ucházel o prvenství v oblasti obchodu s drogami. Proto jsou tyto údaje podle všeho neúplné. Ale abychom plně pochopili, o co opravdu jde v Celosvětové zprávě Programu OSN pro kontrolu drog, musíme vzít v úvahu i členské státy, které se sběru dat nezúčastnily.
Místo toho, aby OSN podporovala minimalizaci rizik, která dokáže zachraňovat životy, zaměřuje své úsilí pouze na léčbu a prevenci.
„Kromě informací o trendech v pěstování, které považuji za velmi zajímavé, se zpráva podle mého názoru až příliš zabývá nárůstem v užívání konopí, který se (údajně) týká jurisdikcí, jež zmírnily zákony regulující konopí,“ naznačuje Haaseová. „To je pro ně typické, že podávají jen částečný obraz skutečnosti,“ dodává.
Různorodé interpretace
Zpráva sice uvádí, že v Severní Americe rapidně vzrůstá užívání konopí, toto tvrzení však vykazuje nedostatky. Analýza uvedená ve zprávě zřejmě nebere v potaz narůst v počtu dotazníkových šetření a větší ochotu tazatelů přiznat se k užívání konopí prodeje. Jinými slovy, je snazší tabulkově zpracovat legální koupě konopí než ty pokoutné. Tam, kde je v USA konopí legální, došlo také k pozitivním jevům, jak uvádí odborný časopis Berkeley Journal of Criminal Law:
- Snížil se počet zatčených.
- Místo zatýkání lidí tyto státy nyní vytvářejí pracovní místa.
- Nedochází k nárůstu uživatelů mezi mládeží.
- Snížil se počet zatčení za řízení pod vlivem alkoholu a jiných drog.
Zastánci konopí argumentují, že ačkoli je jeho užívání na vzestupu, nejde nezbytně o negativní věc, zejména při uvážení strmého nárůstu v užívání jiných drog včetně alkoholu a opioidů. Haaseové se nezamlouvá, že autoři zprávy dělají zbytečný povyk okolo množství THC v konopných výrobcích (což, abychom byli spravedliví, by se regulovat dalo). Na opačné straně spektra stojí často citovaná skupina Smart Approaches to Marijuana (SAM) brojící proti legalizaci konopí. Ta obvykle uvádí, že dnešní konopí „nemá s tím, co kouřil váš dědeček, nic společného“ a poukazuje na zlo komercializace. Předseda SAM Kevin A. Sabet v exkluzivně zaslaném e-mailu argumentuje: „Postoj OSN není založen na ideologii ani stranickosti; je pevně ukotvený ve vědeckých poznatcích. Věda v oblasti konopí je jasná: dnešní konopí je daleko škodlivější, než bývalo, a přímo s ním souvisejí duševní choroby jako psychóza a schizofrenie, problémy se srdcem, pamětí a kognicí, ale také nebezpečné řízení.“ Dále uvádí, že „žádný z hlavních vědeckých pracovníků v OSN si nemyslí, že by legalizace konopí byla prospěšná, a v několika zprávách různých orgánů OSN se objevily výtky na adresu Spojených států kvůli tomu, jaký zaujaly ke konopí postoj. Nezapomeňte, mezi dekriminalizací a legalizací je obrovský rozdíl.“
585 tisíc úmrtí spojených s užíváním drog (v roce 2017) je zbytečných a bylo jim možné předejít.
Haaseová nesouhlasí
„Je mi jasné, co se tady OSN snaží dokázat,“ namítá předsedkyně nevládní organizace Committee on Drugs. „Naznačuje, že legalizace konopí je nepodařený experiment, který by se měl anulovat.“ A dodává: „Teď musejí neziskovky neustále tlačit na OSN, aby začala prezentovat pohled i z druhé strany, anebo jej budeme prezentovat sami.“
Mimořádné zasedání
Komise OSN pro narkotika (CND) uspořádala v pondělí 24. června mimořádné zasedání, během něhož další orgán OSN, Světová zdravotnická organizace (WHO), odpovídala na dotazy týkající se nedávno vydaných doporučení v oblasti konopí. To hlavní, co si ze zasedání odnést, je podle Haaseové skutečnost, že vůbec není předem rozhodnuté, zda členské státy přijmou doporučení WHO, nebo jestli v březnu 2020 proběhne hlasování tak, jak se nyní očekává. „Také Rusko má ke všemu výhrady, a to včetně rozhodnutí WHO neklasifikovat CBD,“ dodává Haaseová. Benjamin Phillips, koordinátor speciálních projektů organizace Harm Reduction Coalition, uvádí, že ze zprávy si odnesl zejména to, že 585 tisíc úmrtí spojených s užíváním drog (v roce 2017) je zbytečných a bylo jim možné předejít. „K těm více než půl milionu drogových úmrtí nebyl absolutně žádný důvod. Máme přece k dispozici všechny potřebné nástroje, abychom efektivně zabraňovali předávkování opioidy a abychom tento trend zastavili: dostupné testování drog, dostupné testovací proužky na výskyt fentanylu a dostupný naloxon proti předávkování,“ vyjmenovává Phillips. Je také zastáncem toho, aby uživatelé drog měli snadný přístup k čistým jehlám.
Vůbec není předem rozhodnuté, zda členské státy přijmou doporučení WHO reklasifikovat konopí.
„Hepatitidě typu C a HIV lze účinně předcházet, pokud budou široce dostupné sterilní stříkačky, a hepatitidu typu C lze úspěšně léčit antivirotiky s přímým účinkem, pokud budou lidé pravidelně chodit na vyšetření. Chybí zde ale politické vedení a financování. Politické vedení v oblasti snižování škod je potřebné, abychom mohli odstranit stigmatizaci a ukončit kriminalizaci lidí, kteří užívají drogy.“ Phillips se shoduje s Haaseovou, pokud jde o výše uvedený tým OSN pověřený koordinací. Na 53 stranách shrnutí zprávy jsou lidská práva zmíněna pouze dvakrát, přestože lidská práva jsou jedním z hlavních cílů činnosti OSN. „Tohle je jen jeden z příkladů toho, jak UNODC vnímá drogy,“ neskrývá své roztrpčení Phillips.
Zdroj: www.forbes.com
