Sledovanou skupinu 1 000 dospívajících chlapců rozdělili výzkumníci do skupin od abstinentů (čtyři či méně dny užívání během doby trvání studie) až po notorické uživatele (průměrně 782 dní užívání). U vybrané podmnožiny účastníků pak bylo v dospělosti (30–36 let) provedeno snímkování struktury mozku. Vědci se zaměřili na čtrnáct důležitých oblastí mozku včetně amygdaly a hipokampu. „Ve zkoumané skupině jsme zjistili, že užívání konopí v dospívání nemá se změnami struktury mozku v dospělosti žádnou spojitost,“ uvedli autoři v závěrů studie, který byl publikován v posledním vydání odborného časopisu o závislostech Drug and Alcohol Dependence.
„Chlapci ve věku od třinácti do devatenácti let byli rozděleni do čtyř skupin, které představovaly prototypy různých dospívajících uživatelů konopí, definované frekvencí užívání. Skupiny byly následující: abstinenti a občasní uživatelé, přestávající, začínající a relativně chronické případy. Ani u jedné skupiny jsme mezi užíváním v dospívání a strukturálními změnami mozku v dospělosti nenašli spojitost,“ tvrdí američtí výzkumníci.
Dokonce i chlapci, kteří byli v průběhu dospívání nejnáruživějšími kuřáky, měli v dospělosti „obdobné objemy podkortikální i kortikální oblasti mozku i hustotu mozkové hmoty jako chlapci, kteří se užívání konopí po celou dobu dospívání až na výjimky vyhýbali,“ píše se v abstraktu této dlouhodobé studie. Závěr proto, na rozdíl od několika dřívějších výzkumů, zní: „Vzorce užívání konopí běžné mezi mnoha dospívajícími příslušníky běžné populace nemají na strukturu mozku dlouhodobý vliv. “
Zdroj: www.ncbi.nlm.nih.gov
