Když jsem si pořizoval svůj první systém pro indoor pěstování, byla to v ČR poměrně výjimečná věc. Málokdo tehdy tušil, jak se dá pěstírna sestavit a jak dobrý se v ní dá vypěstovat materiál. Byl jsem šťastný, že nemusím za svůj koníček platit nekřesťanské peníze, a navíc mě pěstování strašně bavilo. Tráva byla tehdy hodně drahá, a kdo pěstoval pro výdělek, prodával i větší množství za cenu těsně pod 200 Kč za gram. Není divu, že mnoho growerů snilo o tom, že by byla tráva legální a její pěstování i prodej by byla jejich oficiální obživa. Jenže černý a legální trh jsou dvě zcela odlišné disciplíny. Běžný pěstitel, ať už produkuje sebelepší a sebechutnější výpěstky, by jen těžko obstál v legálním tržním prostředí, kdyby se nesnažil povýšit své pěstební postupy na mnohem vyšší úroveň. Pojďme se podívat, čím se liší vysoká úroveň od úrovně profesionální.
Efektivita
Chcete-li pěstovat jako opravdový profesionál, musíte se zaměřit na vysokou efektivitu. Nejde přitom o to, kolik gramů vypěstujete na metru čtverečním. Jde o to, jak vysoký čistý zisk dokážete vytěžit z určité plochy za konkrétní časový úsek. Srozumitelněji řečeno záleží na tom, kolik na metru čtverečním dokážete vypěstovat konopí za jeden rok a kolik vás budou stát náklady na elektřinu, hnojiva, zavlažování, pomocníky a tak dál. V běžném tržním prostředí je totiž cena konopí úplně jiná nežli na černém trhu. Jen tak pro představu, jeden gram konopí z CBD farem ve Švýcarsku či Itálii se prodává za cenu okolo 35 korun.
Riziko přenosu škůdců či chorob zvenčí do pěstírny sníží i obyčejný bílý laboratorní plášť.
Nejnižší náklady na vypěstování jednoho gramu konopí pod umělým osvětlením se počítají do 20 korun. Tlak na cenu, a tím i snižování nákladů na pěstování, neustále roste, takže prodejní cena bude ještě dále klesat. Ruku v ruce s efektivitou musí jít konstantní kvalita. Potřebujete celoročně produkovat konopí s minimálními odchylkami kanabinoidního a terpenového profilu. Navíc se musíte snažit, aby se do povolených odchylek vešel stejně tak květ z vrcholku rostliny jako ten z její nejnižší části. Nejsou to jednoduché úkoly a je jich možné dosáhnout pouze velmi důkladně propracovaným pěstebním postupem, který je třeba do puntíku dodržovat a stále opakovat, případně vylepšovat.
Se správným zavlažováním a hnojením pomůže pulzní senzor půdní vlhkosti, EC a teploty.
Zaznamenávejte
Žádná profesionální pěstírna se neobejde bez pečlivých záznamů o klimatických podmínkách, spotřebě vody a hnojiv, vlhkosti pěstebního média, mimořádných událostech, kvalitě a množství úrody a dalších. Tyto údaje pomáhají zvyšovat efektivitu a řešit případné problémy včas. Podle záznamů je možné porovnávat výsledky pěstebních cyklů v souvislosti s úpravou pěstebního postupu, změny hnojiv, úpravy četnosti a množství zálivky, použití nových pěstebních substrátů a podobně. Klimatické podmínky musejí být monitorovány nonstop. Sledujte teplotu a vlhkost vzduchu, teplotu povrchu porostu, koncentraci CO2 i úroveň osvětlení. Teplotu a vlhkost je důležité sledovat v různých částech pěstebního prostoru a případné markantní rozdíly řešit zvýšením proudění vzduchu v přehřátých částech pěstírny.
Profesionální pěstitelé mají svoji laboratoř, kde testují vývoj kanabinoidního a terpenového profilu, přítomnost nežádoucích látek, patogenů či hmyzu v květech. Tyto testy se provádějí zejména s blížící se sklizní, aby bylo možné sklízet v nejvhodnější dobu. Laboratoř s HPLC chromatografem si může dovolit opravdu málokdo, nicméně jsou i levnější metody na sledování vývoje obsahu hlavních kanabinoidů v rostlinném materiálu. Malé testery jsou k sehnání už za pár tisíc. Není to sice úplně přesné řešení, nicméně vám napoví, jestli obsah požadovaných látek stoupá, stagnuje či klesá. To vám umožní sklidit ve správnou chvíli, a pokud si to zaznamenáte, budete moci porovnat výsledky jednotlivých pěstebních cyklů.
Je potřeba se zaměřit i na kontrolu vstupních zdrojů.
Na výsost důležité je sledování vlhkosti a teploty pěstebního média a parametrů zavlažovacího roztoku, ať už se jedná jen o čistou vodu nebo vodu obsahující hnojiva. Monitorujte EC i pH co nejčastěji a udržujte je v požadovaných mezích. Snažte se tyto procesy co nejvíce automatizovat. Na trhu jsou dostupné automatické dávkovače hnojiv i roztoků pro úpravu pH. Jednoduše nastavíte požadované parametry a systém hlídá jejich dodržování. Vy už jen kontrolujete záznamy a odstraňujete případné nedostatky.
Sledování vlhkosti pěstebního média provádí většina pěstitelů senzoricky, buďto zapícháváním prstů do média nebo potěžkáním pěstební nádoby. Přestože je tento způsob při znalosti ideálních podmínek poměrně spolehlivý, není příliš přesný, a navíc se nedá dobře zaznamenat. Profesionální pěstitel si na pomoc vezme vhodný přístroj. Vlhkost pěstebního média lze měřit na principu sacího tlaku nebo objemové vlhkosti. Pro účely indoorového pěstování se lépe hodí princip objemové vlhkosti, kde se výsledky měření udávají v procentech, podobně jako při měření relativní vlhkosti vzduchu. Rozdíl je v tom, že maximální vlhkost pěstebního média může být 45 %. Více vody nepojme, takže při dalším dodání jednoduše médiem proteče ven nebo na něm vytvoří kaluž. Ideální objemová vlhkost pěstebního média se udává mezi 25 a 34 %. Pro měření vlhkosti lze použít například pulzní senzory půdní vlhkosti nebo senzory na bázi fázového posunu. Některá tato zařízení se dají napojit na automatický zavlažovací systém. Ten se pak spouští v závislosti na potřebách rostlin.
Kontrola vstupních zdrojů
Stabilní kvalita a efektivita produkce významně závisí na vstupních zdrojích. Jak jistí si například můžete být tím, že váš dodavatel hnojiv připraví vždy identickou směs živin? Co kvalita vody, víte jistě, že ta z vašeho zdroje má neměnné chemické složení? Jistotu samozřejmě mít nemůžete. A proto je třeba se zaměřit na kontrolu vstupních zdrojů. Vodu filtrujte, a pokud je to třeba, i změkčujte. Vodní kámen může negativně ovlivnit fungování vašeho zavlažovacího systému. Nejvyšším stupně filtrace vody je reverzní osmóza s účinností odstranění přes 99 procent všech bakterií, virů, kvasinek, solí, minerálů a dalších. Reverzní osmóza zbaví vodu všech nežádoucích, ale také části potřebných látek. Ty je do ní třeba po filtraci opět dodat. Vždy ale budete vědět, jaké složení má váš zavlažovací roztok, protože co do vody přidáte, můžete kdykoli zopakovat.
I další vstupní zdroje jako hnojiva a pěstební substráty je vhodné pravidelně na příjmu testovat, abyste měli jistotu stejného složení, případně čistoty. V domácích podmínkách se takovému testování nejspíš věnovat nebudete, ale alespoň základní filtraci vody si může dovolit skoro každý pěstitel.
Dělejte si záznamy. Některá zařízení umí řídit a zaznamenávat vše, co se v pěstírně děje, jako třeba Smart Grow Controller.
Oxid uhličitý
O sledování úrovně CO2 v pěstírně jsem se již zmínil. Nejde ale jen o jeho sledování, ale především udržování jeho hladiny na stejné úrovni. V atmosféře, která nás obklopuje, se vyskytuje CO2 v koncentraci asi 350-410 ppm. Rostliny jsou schopné využít několikanásobně vyšší hodnoty. Z hlediska efektivity zrychlení růstu a kvetení se v různých zdrojích doporučuje koncentrace mezi 1000 až 1500 ppm. Není vždy nutné CO2 do ovzduší pěstírny přidávat, ale alespoň udržet jeho základní hranici. Té je možné docílit pravidelným větráním, respektive větráním ve chvíli, kdy koncentrace CO2 klesne pod mez běžně dostupnou v atmosféře. Sledování a řízení úrovně CO2, jako jednoho z nejdůležitějších prvku procesu fotosyntézy, je nezbytnou praxí profesionálních pěstitelů.
Pokuste se co nejvíce kroků přenechat automatickým systémům.
Čistota
Profesionální indoorové pěstební prostory jsou hermeticky uzavřená místa, kam je možné vstoupit až po důkladné očistě a v ochranných oblecích. Důraz na eliminaci rizika zavlečení škůdců, virů či jiných škodlivých patogenů musí být obrovský, a to zejména v provozech určených k produkci konopí pro lékárny. Vzduch přicházející zvenčí je pečlivě filtrován a často se používají i čističky vzduchu, které neustále filtrují vzduch přímo v pěstírně. Výjimkou nejsou ani systémy na dezinfekci vzduchu na bázi UV záření. V domácích podmínkách a menších pěstírnách je těžké dosáhnout sterilních podmínek, ale pár věcí lze udělat i tam. Filtrace vzduchu a zamezení vniknutí vzduchu jinými místy než filtrací se dá zajistit poměrně snadno, i když to může státe nějaké peníze. Vzduch v pěstírně lze dezinfikovat například občasným přidáním přípravku Purolyt do zvlhčovače.
Osobní čistota je velmi důležitá, ale chápu, že si nebudete přestavovat dům kvůli tomu, abyste šli do pěstírny vysprchování a v čistém oblečení. Úplně postačí, když do pěstírny budete chodit v jiném oděvu, než jaký používáte na ven. Riziko přenosu škůdců či chorob zvenčí do pěstírny sníží i obyčejný bílý laboratorní plášť. Vybavení v pěstírně je vhodné udržovat v co nejvyšší čistotě a veškerý odpad či odumřelé části rostlin vynášet z pěstírny ven.
Automatizujte
Manuální zavlažování, ruční zaznamenávání teploty, pH, EC a dalších údajů má sice výhodu v tom, že jste nuceni rostliny pravidelně osobně kontrolovat, nicméně má to i řadu nevýhod. Čím více manuální práce v pěstírně máte, tím složitější je stoprocentní opakování stejného pěstebního postupu. Také vám to zabere zbytečně moc času, který můžete věnovat té péči o rostliny, která automatizovat nelze. Pokuste se co nejvíce kroků přenechat automatickým systémům a věnujte se vyhodnocování nasbíraných údajů. Takhle to totiž dělají profíci.
