Aktuální článek
Guatemala: Plaťte, nebo legalizujeme!

Guatemala: Plaťte, nebo legalizujeme!

Profilový obrázek
  • Asi takto se dá přeložit vzkaz, který vyslal guatemalský prezident Pérez Spojeným státům, když začal otevřeně vyzývat okolní středoamerické státy ke zvážení legalizace výroby, užívání i obchodu s drogami.

Jedním z regionů, jež jsou nejhůře zasaženy válkou proti drogám a s ní spojeným násilím drogových gangů, je dlouhodobě oblast Střední Ameriky. Řada zemí, ještě nedávno zmítaných občanskými válkami, se potýká s rozsáhlými problémy, spojenými s obchodem s ilegálními drogami. Podle odhadů tudy prochází okolo 80 % všech drog, směřujících z Jižní do Severní Ameriky, a zemím jako Honduras či Guatemala patří první příčky v žebříčcích nebezpečnosti či počtů vražd na obyvatele. Nový guatemalský prezident Otto Pérez Molina v únoru letošního roku, přibližně měsíc po nástupu k moci, překvapil prohlášením, že nejlepším řešením problému s bezpečností v regionu by mohla být legalizace všech drog.

Bývalý generál, spojovaný v minulosti s řadou masakrů povstalců a původního mayského obyvatelstva, nyní lídr pravicové Patriotské strany, zvítězil ve volbách také díky svému programu tvrdé vojenské politiky proti organizovanému zločinu. Sotva měsíc po nástupu do úřadu však zcela otočil a vyzval vůdce středoamerických států k diskuzi o legalizaci drog. Toto téma bylo na programu středoamerického summitu, který Pérez svolal do guatemalského města Antigua na 24. března. Cílem tohoto jednání bylo dohodnout se na společném stanovisku představitelů tohoto regionu pro nadcházející celoamerický summit, který proběhne již letos v dubnu.

Na setkání byli pozváni prezidenti středoamerických států a také kolumbijský prezident Santos a mexický prezident Calderón, kteří již dříve také projevili ochotu o legalizaci drog debatovat. Santos a Calderón se však omluvili z důvodu zaneprázdněnosti a těsně před konáním summitu svou již potvrzenou účast ze zatím neznámých důvodů zrušili také prezidenti Hondurasu, Salvadoru (jenž návrh na legalizaci nejprve přivítal, aby ho vzápětí odmítl) a Nikaraguy. Můžeme pouze spekulovat, nakolik to bylo výsledkem tlaku Spojených států, které se striktně drží své tvrdé, ozbrojené a prohibicionistické politiky a které do regionu krátce předtím vyslaly viceprezidenta Joe Bidena a další lobbisty, aby se pokusili středoamerické země od vážné diskuze o legalizaci odradit.

Setkání se tak zúčastnili pouze prezidenti Guatemaly a Panamy a prezidentka Kostariky, společně s nižšími úředníky dalších dvou států. Již před summitem se spekulovalo o tom, nakolik myslí Pérez svá slova upřímně a nakolik se jedná o snahu vystrašit Spojené státy a přimět je k vyšší finanční i materiální podpoře svého boje proti drogovým kartelům (vzhledem ke škrtům v rozpočtech mělo dojít ke značnému snížení finanční pomoci USA pro středoamerický region, konkrétně u Guatemaly až o 60 %). Jak se zdá, pravděpodobnější je – jak typické pro politiky všude ve světě – druhá varianta.

Byznys místo legalizace

Výsledkem jednání totiž bylo zejména to, že zúčastnění přišli se zcela odlišným návrhem k diskuzi. Ten vychází z tvrzení, že země Střední Ameriky nejsou ani producentskou, ani konzumentskou oblastí, a tedy doplácejí na neschopnost těchto regionů zamezit produkci či spotřebě. Proto by měly, podle Pérezova prohlášení na tiskové konferenci po setkání, spotřebitelské státy v čele s USA „přijmout zodpovědnost“ a platit jednotlivým tranzitním zemím za každý kilogram drogy, který se jim podaří zadržet. Tyto peníze by se pak rozdělily podle vzorce 50 % na boj proti drogám, 25 % na vzdělání a 25 % na zdravotnictví. Ačkoliv návrh na legalizaci drog nebyl zcela smeten ze stolu a stále je uváděn jako další z variant pro diskuzi, vše nasvědčuje tomu, že se Spojeným státům opět podařilo většinu těchto zemí zastrašit a uplatit. Jestli USA přistoupí i na smělý požadavek „vykupovat“ veškeré zadržené drogy směřující na jejich území ukáže až čas. Jednání středoamerických zemí by mělo pokračovat ještě před celoamerickým summitem další schůzkou hlav států začátkem dubna v Hondurasu.

Jásání legalizačních aktivistů nad vývojem ve Střední Americe tak bylo pravděpodobně poněkud předčasné. Je zřejmé, že v celé kauze jde zase v první řadě o peníze a moc. Právě obrovské zisky z obchodu s drogami současně s obrovskými výdaji na „potírání“ tohoto obchodu jsou tím, co drží neefektivní a škodlivou prohibici drog při životě a nejspíš ještě dlouho bude. Volání guatemalského prezidenta po legalizaci tak paradoxně může ve výsledku vést naopak k přitvrzení prohibice, eskalaci násilí a zintenzivnění „vývozu“ drogové války z USA do středoamerického regionu. A o tom, že se přitom slušně namastí i kapsy takovýchto pofidérních legalizátorů, může pochybovat snad jen naprostý naivka.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!