Před pouhými několika měsíci oslavovaly americké úřady usvědčení a odsouzení Joaquina Guzmana zvaného „El Chapo“ (Prcek), obviněného z pašování narkotik a několika vražd. Podle oficiálních vyjádření se mělo jednat o zlomový okamžik války proti drogám a mexickému organizovanému zločinu. „Tento úspěch má pro nás obrovský význam,“ prohlásila státní zástupkyně Ariana Fajardo Orshanová v červenci bezprostředně poté, co byla hlava kartelu Sinaloa odsouzena k doživotí za mřížemi.
Mexický prezident prohlásil, že investice do boje s chudobou je lepší strategií než vojenské aktivity.
Zatčení Guzmana ale zločineckou organizaci nijak neoslabilo – právě naopak. Kartel Sinaloa stále dováží do Spojených států drogy v hodnotě milionů dolarů měsíčně a v již zmíněné přestřelce s mexickými ozbrojenými silami díky drtivé převaze zbraní i lidí převzal kontrolu nad jedním z největších mexických měst.
Bezmocné úřady
Členové kartelu vtrhli jednoho čtvrtečního odpoledne v počtu několika stovek po zuby ozbrojených mužů do města Culiacan poté, co asi třicítka mexických vojáků a příslušníků Národní gardy zatkla Guzmanova osmadvacetiletého syna Ovidia Guzmana Lopeze, který převzal po otcově zatčení vedení organizace. Ozbrojenci obklíčili dům, kde byl Guzman junior držen, a drželi jako rukojmí osm členů ochranky. Zároveň podnikali výpady do dalších částí milionové metropole, přepadli úřad státního návladního a zablokovali silnice barikádami z hořících aut. Po čtyřech hodinách vyjednávání se úřady vzdaly, propustily Guzmanova syna a stáhly se ze svých pozic. Rozhodnutí bylo podle ministra bezpečnosti Alfonsa Duraza učiněno „především s ohledem na bezpečnost obyvatel a zachování klidu ve městě“.
Složitější struktura kartelů
Dramatická demonstrace síly potvrdila přetrvávající dominanci pašeráků narkotik v regionu a ukázala také, že mocenská struktura kartelů je mnohem složitější, než si strážci zákona mysleli. Představitelé policejních složek i média tradičně prezentovali El Chapa jako veřejného nepřítele číslo jedna, kmotra drogové mafie a všemocného mistra úniků, a Guzman se díky svým nezákonným aktivitám dlouhá léta pohyboval na předních příčkách žebříčku nejhledanějších zločinců. Zároveň patřil díky svému pašeráckému impériu v hodnotě miliard dolarů mezi nejbohatší a nejvlivnější obyvatele Mexika – a díky dvěma odvážným útěkům z nejstřeženějších státních věznic si získal nesmírné renomé.
Představa, že by zadržení El Chapa mohlo vyřešit bezpečnostní problémy Mexika, je pouze zbožným přáním.
Řada odborníků nicméně tvrdí, že Guzman nikdy nebyl jediným svrchovaným vládcem kartelu a ve skupině figuroval spíše jako hlava jedné z jejích mocných frakcí. „Sinaloa má i další podobné vůdce, každého s vlastní ozbrojenou ochrankou, vlastními dodavateli i zákazníky po celých Spojených státech,“ tvrdí Miguel Angel Vega, novinář píšící už patnáct let o pašování drog v oblastí Culiacanu. „Většina lidí si myslí, že sám El Chapo tahal v pozadí za všechny nitky,“ uvedl. „Ale tohle město je drog plné a takových, jako je on, tady máme dobrých dvacet.“
Drogová federace
Sinaloa sama sebe nepovažuje za kartel, ale spíše za federaci mocných rodin, z nichž většina pochází ze Zlatého trojúhelníku – horského regionu na rozhraní států Sinaloa, Chihuahua a Durango. Poté, co byl Guzman starší na jaře roku 2017 vydán k trestnímu stíhání do Spojených států, došlo v oblasti k bojům o moc mezi rodinou vedenou Damasem Lopezem, zvaným El Licenciado (Učenec), a Guzmanovými syny. Ti nakonec vyhráli a Lopez byl ještě téhož roku zatčen. Od té doby se zdá, že mezi jednotlivými frakcemi panuje příměří, a nepokoje v Culiacanu jasně ukázaly, jak rychle a operativně se dokážou navzdory vnitřním neshodám spojit proti společnému nepříteli. Everard Meade, profesor Univerzity v San Diegu, který se situací v Culiacanu dlouhodobě zabývá, označil představy amerických úřadů za naivní. Představa, že by zadržení El Chapa mohlo vyřešit bezpečnostní problémy Mexika, je podle něj pouze zbožným přáním ze strany vlády Spojených států. „V Mexiku nikdo nevěřil, že by Guzmanovo zadržení mohlo nějakým významným způsobem zadrhnout dobře namazané soukolí kartelu,“ konstatoval Meade. „Není to vertikálně orientovaná organizace, kde by všichni nosili stejnou uniformu. Jeho struktura je a vždy byla mnohem flexibilnější.“
Boj s chudobou?
V jiných oblastech Mexika poznamenala strategie vlády zaměřená na likvidaci čelních představitelů organizovaného zločinu fungování drogové mašinerie mnohem významnějším způsobem. Zatímco čas od času dochází k bojům o nadvládu, v naprosté většině případů se struktury pouze přeskupí a pokračují ve svých nezákonných aktivitách v dobře zajetých kolejích.
Nepokoje v Culiacanu jasně ukázaly, jak rychle se dokážou frakce kartelu navzdory vnitřním neshodám spojit proti společnému nepříteli.
Útočit na vůdce je podle novináře Vegy v tuto chvíli naprosto bezpředmětné: „Zbaví se jednoho a jeho místo prakticky okamžitě převezme jiný. Je to boj s větrnými mlýny.“ A mexický prezident Andres Manuel Lopez Obrador, který se chopil úřadu v prosinci 2018, s ním v tomto bodě souhlasí. Kritizoval své předchůdce za vedení války proti kartelům a prohlásil, že investice do boje s chudobou je lepší strategií než vojenské aktivity. V praxi však v aktivitách předešlých hlav státu pokračuje a vysílá další a další ozbrojené jednotky na kritická místa po celé zemi. Tyto skupiny se pak drží taktiky boje proti čelným představitelům kartelů, která mimo jiné vedla k zatčení El Chapova syna Ovidia. Prezident v oficiálním prohlášení podpořil propuštění Guzmana juniora, neboť „násilí nelze přemoci ještě větším násilím“ a „zatčení jednoho zločince nemůže mít větší cenu než životy poctivých lidí“.
Chybějící bezpečnostní strategie
Někteří komentátoři nabyli na základě prohlášení mexického prezidenta dojmu, že země nemá žádnou ucelenou bezpečnostní strategii. Taková situace by v kontextu nedávných násilných excesů, mezi jinými i zavraždění čtrnácti policistů ve státě Michoacan, mohla znamenat naprostou katastrofu. Řada obyvatel proto od vlády očekává podrobnější odpovědi. „Měly by padat hlavy a celá strategie by se měla změnit,“ napsal na Twitteru Adrian Lopez, ředitel novin Northwest sídlících ve státě Sinaloa.
Po čtyřech hodinách vyjednávání se úřady vzdaly, propustily Guzmanova syna a stáhly se ze svých pozic.
Sloupkař Hector de Mauleon na Twitteru prohlásil, že Mexičané si budou pamatovat tragédii v Culiacanu jako zlomový bod vlády prezidenta Obradora: „Nezapomeňme toto datum, den, kdy byl mexický státní aparát přemožen a ponížen organizovaným zločinem,“ a dodal: „Zatím pašeráci v Culiacanu slaví.“
Zdroj: www.latimes.com