Plísně, latinsky botrytis, mají společnou schopnost pokrývat napadenou tkáň jemným popraškem spor a postupně měnit svůj podklad v nevzhlednou kašovitou hmotu. Vzhledem k významné biologické podobnosti nebudeme pro účely tohoto článku rozlišovat jednotlivé druhy, ale budeme se zabývat ochranou proti plísním obecně. Na tu se můžeme dívat z několika různých hledisek. Zaprvé je tu ochrana malinkých semenáčků, tedy rostlinek, které ještě nemají pravé listy a sotva vykoukly ze země. S ochranou velkých rostlin začínáme vlastně již v tuto chvíli vhodným umístěním. Následně je chráníme po celou dobu růstu tím, že je vhodně tvarujeme, abychom nevytvářeli plísni ideální podmínky. Až nakonec přichází přímá ochrana (a případně léčba) vzrostlých kvetoucích rostlin. Jednotlivé způsoby ochrany budu popisovat zejména pro pěstování pod otevřeným nebem, ale pro vnitřní pěstování bude základní myšlenka stejná. Kde to půjde, pokusím se nastínit i jak jednotlivé postupy aplikovat ve skříni.
Jak taková plíseň vypadá
Než se pustíme do konkrétních způsobů ochrany nastíníme si, jak se vůbec taková plíseň projevuje. U malých rostlinek je to většinou zaškrcení stonku a zahnědnutí v daném místě. S tím už těžko něco uděláme. Důležité je naopak rozpoznávání plísně na květenství. Dříve než se objeví bílošedý povlak, začnou zavadat listy a květ je v tom místě jakoby rozbředlý. V tento okamžik je nejvhodnější zasáhnout, protože později se napadení šíří velmi rychle. Odstraníme tedy napadenou část rostliny a důkladně zkontrolujeme okolí. Pokud se již dostaneme do fáze, kdy se objeví povlak, začne se plíseň velmi rychle šířit a během týdne je schopna zlikvidovat celou rostlinu a napadnout rostliny okolní. Nejdůležitější a nejúčinnější je tak prevence, protože náprava je komplikovaná a nikdy se nedá provést úplně.
 |
Ochrana semenáčků
Již po vyklíčení je třeba si dát pozor na plísně. Není nic neobvyklého, když malinká rostlinka jen s děložními lístky zalehne a pomalu pojde. Obvykle se jedná o napadení stonku plísní, která v daném místě stonek ztenčí a ten pak rostlinku neunese a ztratí schopnost přenášet živiny. Tomu lze do jisté míry zabránit dvěma způsoby.
Zaprvé je to přepaření substrátu. Obzvláště pokud si mícháte vlastní výsevní směs, je třeba toto provést. Zem totiž obsahuje neuvěřitelné množství spor, které okamžitě začnou růst na čemkoliv, na čem dokážou. Proto je vhodné substrát přepařit a tím spory zničit. Ideální je zabalit substrát do hadru, položit ho na nějaké hrubé síto a to celé postavit na hrnec plný vroucí vody. Horká pára by měla substrát během hodiny důkladně sterilizovat. Domácí alternativou je navlhčit zeminu, neprodyšně ji uzavřít ve vhodné nádobě a dát do mikrovlnky opět asi na hodinku při polovičním výkonu.
Druhý způsob ochrany je zároveň i základním pravidlem při pěstování konopí. Nepřelévejte své rostlinky. Vždy zalévejte až ve chvíli, kdy je substrát suchý. Tím nevytvoříte podmínky pro růst plísně a budete mít výrazně větší šanci vidět své mladé v plné velikosti.
Ochrana umístěním
Další linií obrany před plísněmi je umístění rostlin. Množství sluneční paprsků, proudění vzduchu a hustota okolní zeleně jsou zde hlavními faktory. Důležitá je také organizace samotného políčka.
Množství dopadajícího světla je důležité zejména v ranních hodinách, kdy se zvedá rosa. Květenství je v tuto dobu jako vlhká houba a je žádoucí, aby vyschnutí bylo co nejrychlejší. Proto umisťujte svoje rostlinky tak, aby hlavně z východního směru bylo co nejméně překážek pro světlo.
 |
Proudění vzduchu, hustota okolní zeleně i organizace políčka se ve významu prolínají. Plísním se daří, pokud je proudění vzduchu omezené a vzdušná vlhkost vysoká. Ideální jsou z tohoto pohledu místa bez vysoké vegetace, vystavená větrným poryvům. Jednotlivé rostliny by měly být od sebe dostatečně daleko, aby mezi sebou neprorůstaly. Tyto podmínky se velmi obtížně plní při potřebě utajení, takže vždy je třeba zvolit nějaký kompromis. Jako nejdůležitější bych zde vypíchl zmíněný výhled na východní obzor, protože ranní rosa je skutečně problémem, a to zejména u odrůd dozrávajících až v říjnu, kdy jsou rána chladná.
Pro indoor pěstitele takovéto rady asi nemají valného významu. Těmto doporučuji používat dostatečně výkonný odtah vzduchu a použití ofuku uvnitř skříně. Jinak řečeno, použít jeden větrák, který nebude sloužit ani jako přítah, ani jako odtah, ale bude pouze foukat na rostlinky uvnitř skříně, aby vylepšil cirkulaci vzduchu. V pozdější fázi květu je také vhodné použít odvlhčovače, ale to je celkem drahá sranda.
Ochrana úpravou rostlin
Rostliny chráníme i během růstu. Snažíme se vyvarovat příliš hustých oblastí, které jsou k plísním nejnáchylnější. Toho docilujeme tvarováním a zastřiháváním, prostřiháváním a odlisťováním.
Tvarování a zastřihávání mají za cíl rostlinu rozprostřít dostatečně do prostoru, aby celá struktura byla dobře prodyšná. Pěstovat nezastřihnuté rostliny s masivním hlavním květem je sice na pohled krásné, ale právě tyto masivní vrcholky jsou k plísním nejnáchylnější, obzvláště pak pokud nepřerůstají okolní vegetaci a neofukuje je tak vítr. Proto silně doporučuji všechny rostliny alespoň jednou až dvakrát zastřihnout. Tím se místo jedné hlavní palice vytvoří více menších, u kterých je náchylnost již výrazně menší. Když ale rostlinky zastřihneme, je vhodné jim dát i širší profil. Intenzivnější růst větví, který zastřihnutí způsobí, vede totiž k větší hustotě celé rostliny, takže samotným zastřižením bychom si příliš nepomohli. Použijeme tedy provázky nebo drátky k tomu, abychom větve odtáhli od sebe a tím opět zlepšili celkovou prodyšnost.
 |
| Nápadně zahnědlé lístky v květenství nevěští nic dobrého. |
Prostřihávání nevede jen k lepší odolnosti proti plísním, ale zároveň zlepšuje výsledky. Snažíme se odstranit ty větve, které vypadají neperspektivně, rostlina by na ně zbytečně plýtvala živinami a energií a v neposlední řadě by i zbytečně bránily proudění vzduchu a zvyšovaly vlhkost. Jednou za čas proto prohlídneme celou rostlinu a vytipujeme pár větví, které jsou evidentně slabší než ostatní a tyto odstraníme. Typicky to jsou první dvě až tři patra větví, které jsou beztak zastíněny korunou (zde ale samozřejmě záleží na tom, jak je rostlina velká) a ostatní větve, které rostou dovnitř, ať už to znamená dovnitř svojí vlastní rostliny nebo dovnitř rostlin stojících okolo. V poslední fázi květu (asi dva týdny před sklizní) je možné a smysluplné odstraňovat i listy. Začínáme samozřejmě u těch zažloutlých nebo nějak napadených či poškozených. Nikdy také neodstraňujeme více než asi čtvrtinu listové plochy najednou. Rostlince by to způsobilo šok a začala by horečně vytvářet náhradní listy, které by zbytečně odčerpávaly živiny potřebné jinde. Při odstraňování listů postupujeme zevnitř ven a odspoda nahoru, protože vnitřní listy a spodní listy mají z praktického hlediska nejmenší význam.
Jakékoliv odlisťování nebo prostřihávání také provádíme zásadně dopoledne a se slunečnou předpovědí. Není nic horšího, než se snažit ochránit rostlinky před plísní a pak vidět, jak se šíří právě z míst, kde jsme ochranná opatření provedli. Každé zranění totiž zvyšuje šanci na napadení a právě v suchém a slunečném počasí se rány nejrychleji zacelují.
Ochrana biologickými prostředky
Kromě průběžných způsobů ochrany jsou i takové, které vyžadují nákup nebo výrobu specifických preparátů. Nejjednodušší je vyrobit si vlastní postřik z mléka. To se může zdát zvláštní, ale výzkum brazilských vědců říká, že to funguje. Použijeme odtučněné mléko, které naředíme v poměru 1:10 vodou. Tímto důkladně pokropíme celé rostliny, protože roztok nejenže chrání před plísní, ale zároveň se chová i jako listová výživa. Bohužel nemám k dispozici dostatečně rozsáhlé srovnávací testy, ale přinejmenším jsem při použití této metody nepozoroval zvýšenou citlivost na plíseň. Encyklopedie chorob a škůdců z nakladatelství Computer press doporučuje zejména přípravky Ibefungin a Trichodex, které jsou oba založeny na parazitických houbách, které napadají nechtěné plísně.
Ochrana chemickými prostředky
Chemické preparáty mnoho pěstitelů konopí odmítá, přesto je vhodné je zmínit. U těchto přípravků je typicky zapotřebí dodržovat ochrannou lhůtu, která bývá kolem dvou až tří týdnů. Mezi nejčastěji používané a nejlépe vyzkoušené patří Previcur, Ridomil a Kuprikol. První z nich, Previcur, se chová poněkud odlišně, než jak jsme u chemických prostředků zvyklí. Jedná se o systémový fungicid, který chrání rostlinu dlouhodobě a měl by tak stačit jeden postřik na začátku období květu. Zároveň působí i jako růstový stimulátor. Ridomil má účinné složky mancozeb a metalaxyl-M, které nejsou příliš přátelské, ale pokud nepřekročíte doporučené dávkování, není fytotoxický. Poslední Kuprikol je nejagresivnějším přípravkem. Jeho účinnou složkou je toxická měď, která má nejsilnější účinek na plísně, ale zároveň negativně působí na rostliny. Zároveň je zde obzvlášť důležité dodržet ochranné lhůty, protože ani homo sapiens nesnáší dobře vysoké dávky mědi.
 |
Pár slov závěrem
Plísně jsou bezpochyby největším nepřítelem pěstitelů konopí. Dá se proti nim ale úspěšně bojovat, pokud již od začátku budete postupovat s vědomím tohoto rizika. Na trhu je navíc mnoho přípravků, které nám v tomto boji mohou pomoci, a rozhodně to není jenom těch pár, které jsem zde vypsal. Nezapomeňte, že zdravá rostlina se plísním lépe brání, takže držte své rostlinky v dobré kondici, pěstujte s rozumem a plíseň vás bude trápit mnohem méně.
