Věk: 33
Zaměstnání: odbornice na drogovou politiku
Aktivity a koníčky: hudba, drogy, lidé a filozofie
Kdy a za jakých okolností ses seznámila s konopím?
Když jsem byla dítě, v naší čtvrti byl všude kolem heroin a já se přirozeně setkávala s lidmi, kteří užívali heroin i další drogy. Sehnat si je byla hračka. Takže konopí jsem poprvé vyzkoušela už jako teenager, což rozhodně není příklad hodný následování. Tehdy bylo těžké získat o drogách pravdivé informace. Pravidelný uživatel se ze mě stal o pár let později, kdy už jsem chápala, že špatné nejsou ani lidé, ani drogy, ale zákony a přístup společnosti.
Jaké máš vzdělání a čím se živíš?
Vystudovala jsem politologii, ale za nejlepší školu považuju život a realitu. Akademický svět mám ráda, díky němu mám otevřenou mysl. V současnosti už deset let pracuji v drogové sféře, předtím jsem byla zapojená do několika společenských iniciativ a studentských hnutí. Rozhodně se nebojím ušpinit si ruce.
Kdy a proč jsi vstoupila do evropské legalizační organizace ENCOD?
Někdy v roce 2007 se moje kmenová organizace La MACA Barcelona poprvé zúčastnila výročního zasedání ENCOD v Baskicku, kterého se zúčastnila řada expertů na drogy a kde vznikl dokument Kniha ENCOD o drogách a diplomacii. Po této akci jsme začali úzce spolupracovat.
Nerada používám slovo legalizace, protože to politiky zaručeně vystraší.
Jaké jsou dnes hlavní aktivity ENCOD?
Jedním z hlavních cílů je sdružovat a udržovat síť organizací, které se věnují drogové problematice v jednotlivých zemích. To nám umožňuje sdílet informace a udržovat se v pozoru. Samozřejmě se snažíme dávat hlas těm nejzranitelnějším – tedy uživatelům – a máme rozjetých několik kampaní jako Freedom to Farm, Coca Leaf nebo CSC (konopné společenské kluby – pozn. red.). Mým hlavním úkolem je koordinovat činnost na mezinárodní a evropské úrovni. V tuto chvíli dáváme dohromady statistiky a návrhy, které bychom rádi v následujících měsících prezentovali různým institucím. Návrhy vycházejí z ochrany lidských práv uživatelů ilegálních látek a jsou podložené důkazy. Samozřejmě se budeme aktivně účastnit dalšího zasedání Komise OSN pro drogovou politiku ve Vídni a budeme vidět a slyšet i v poprázdninovém Evropském parlamentu. Po posledních volbách zesílila pozice Zelených, což je velmi zajímává zpráva pro naše legalizační hnutí. V příštím roce máme v plánu vytvořit Drogový plán, který bude sloužit pro členské státy Evropské unie jako vodítko, jak s drogovou problematikou naložit. Budoucnost vidíme optimisticky, ale víme, že nás čeká ještě spousta překážek.
Žiješ v Barceloně – jaká tam je teď situace kolem konopných společenských klubů, které sice zažívají rozmach, ale celou dobu funguji na hraně zákona?
O Barceloně koluje příliš dezinformací a všechno je tu především o byznyse. Nikdo neví, jestli to skončí jako v devadesátých letech ve Švýcarsku, kde všechny legalizátory pozavírali, nebo jako v Kalifornii, kde se velcí hráči konopného sektoru snaží zakázat pěstování pro vlastní potřebu. Věříme, že politici podpoří vyvážený návrh a schválí pravidla legálního fungování konopných společenských klubů, která budou kromě jiného i chránit uživatele a jejich práva. Rozhodnutí soudů různých instancí v posledních letech postavení klubů sice nelegitimizovaly, ale daly prostor politikům k vytvoření pravidel pro jejich legální existenci. Nicméně například v Baskicku nechaly soudy většinu klubů zavřít a problémy s lokálními licencemi budou možná mít brzy i v Barceloně. Na druhou stranu světové dění jde směrem k regulaci konopí a těch 1 500 klubů ve Španělsku – to je náš hrubý odhad – jen tak přes noc nezmizí. Dnes ale fungují tak, že nedodržují žádná pravidla a jenom vydělávají peníze. Takový je důsledek nedostatečné regulace. Věříme, že nová vláda, která vzejde z nedávných voleb, se k této otázce konečně postaví čelem.
Nedávno jsem viděl zprávu, že nejstarší konopný klub v Belgii Trek Uw Plant, který založil dlouholetý předseda ENCOD, před třemi lety zesnulý Joep Oomen, prohrál soudní při a měl by ukončit činnost. Máš k tomu nějaké bližší informace?
Tři členové Trek Uw Plant a jeden člen druhého klubu Mambo byli odsouzeni k vězení v době trvání osmnáct a dvacet měsíců a k tomu dostali pokuty v řádech tisíců euro. Zástupci Trek Uw Plant se odvolali k Nejvyššímu soudu, který by se měl k případu vyjádřit v následujících měsících. Uvidíme, jak to dopadne, snad dobře. Je ovšem zřejmé, že současná politická reprezentace v Belgii nepřistoupí k regulaci konopných společenských klubů, alespoň ne nyní. Kromě toho zde bylo zrušeno klíčové pravidlo „jedna rostlina na osobu se toleruje“, na kterém byla existence klubů v Belgii založena, a drtivá většina z nich proto sama ukončila činnost. Situace pro naše belgické přátele a kolegy zkrátka nevypadá moc růžově.
Vystudovala jsem politologii, ale za nejlepší školu považuju život a realitu.
Na co by se podle tebe měli v současnosti zaměřit evropští aktivisté bojující za legalizaci konopí?
Teď je ten pravý čas začít tlačit na politické představitele – celý svět legalizuje konopí v medicíně a některé státy regulují i konopí rekreační. Ale k tomu, abychom u politiků uspěli, musíme mít v ruce připravené solidní návrhy vytvořené právě aktivistickými organizacemi. Musíme být připravení na to, že se na stolech zákonodárců brzy začnou objevovat návrhy, jak v Evropě regulovat konopí. Zároveň nesmíme zapomínat na to, že naším cílem je ochrana základních lidských práv uživatelů všech drog, protože koncept prohibice je zkrátka špatný. Nejde jen o konopí, ale i mnoho dalších zakázaných rostlin, které bychom měli mít právo užívat, pěstovat a zpracovávat pro vlastní potřebu. V případě konopí musí být toto právo základním kamenem všech zákonů – jako ochranná pojistka proti prohibicionistům a velkým korporacím. Tento trend sledujeme ve státech, které již legalizovaly: aktivisté zde nyní bojují za práva jednotlivých uživatelů na samozásobitelství, protože to samozřejmě nevyhovuje velkoproducentům.
Jsi tedy pro legalizaci všech drog, nejen konopí?
Nerada používám slovo legalizace, protože to politiky vždy zaručeně vystraší. Lepší je hovořit o regulaci a pravidlech pro uživatele. Vím, že řada aktivistů nechce slyšet o vytváření regulí a pravidel, ale taková je politická realita. Každopádně platí, že prohibice drog byla slepou uličkou, a naší povinností je hledat jiné cesty a způsoby, jak drogovou problematiku řešit. Vždy přitom musíme vycházet ze základních lidských práv a objektivních, vědecky podložených důkazů.
Zavedly tě pracovní povinnosti někdy do České republiky?
Před pár lety jsem měla přednášku v Brně na konferenci a loni se u vás konalo valné shromáždění ENCOD, kde jsem také byla. Česko mám hrozně moc ráda a už dlouho se chystám do Prahy, kde jsem ještě nebyla. Bohužel mi to ale v nejbližší době kvůli pracovnímu vytížení nevyjde.
Chtěla bys na závěr něco vzkázat našim čtenářům?
Ráda bych vyzvala české aktivisty, aby s námi spojili síly a koordinovali s námi přípravu návrhů na regulaci konopí. Díky výraznému zastoupení Pirátské strany ve vašem parlamentu máte možnost výrazně ovlivnit další politické kroky v této oblasti. Vyzývejte proto zákonodárce, aby podpořili spravedlivou drogovou politiku. Změna se blíží, a i když nevíme, kdy přesně přijde, zastavit už to nelze. Aktivistické organizace musejí být připravené bránit práva uživatelů a nabízet vhodné alternativy – pokud nechceme, aby nám pravidla určovali jiní. Ať vaše práva rostou jako tráva!
