Aktuální článek
Psychedelický bypass aneb stíny psychonautů

Psychedelický bypass aneb stíny psychonautů

  • Duchovní bypass je zavedený termín, kterým se označuje zneužívání spirituality a sebepoznání k přehlížení, neřešení až potlačování skutečných osobních témat a problémů.

K podobnému jevu ale může dojít i v důsledku psychedelické zkušenosti, není-li patřičně integrována. Je vůbec možné dosáhnout hodnotného duchovního vývoje s pomocí psychedelik?

Dle mé zkušenosti a pozorování se duchovní bypass v nějaké formě týká naprosté většiny lidí, kteří se na sobě snaží vnitřně pracovat. Lidé užívající psychedelika pak nejsou výjimkou, navíc v podstatě do této skupiny také náleží. Samozřejmě se většinou nejedná o vědomý proces. O to je však zrádnější a je namístě o něm vědět. Pojmenováním a uvědoměním si stinných stránek můžeme přikročit ke skutečné změně. Psychedelika, nehledě na to, zda se jedná o LSD, lysohlávky, ayahuasku či jiné, otevírají brány vnímání do oblastí běžnému vědomí většinou nepřístupných. Leckdy přicházejí vhledy do podstaty vesmíru, sebe sama, náhledy osobních témat i hluboké spojení s přírodou, božstvím a podobně. To vše zní bezpochyby krásně, avšak tyto zkušenosti přicházejí do vědomí jedinců, jejichž osobnost se vyvíjí a nezřídka je v podstatě velmi nezralá. Tento mnohdy velmi silný náraz může vyvolat různé reakce a rozhodně ne vždy pozitivní a smysluplné. Projdeme si několik z nich.

Pocit nadřazenosti

Odhalení hlubokých pravd, kosmických zákonitostí, splynutí s božstvím, jak se často prožitek psychedelické zkušenosti popisuje, může vést k pocitu nadhledu, nadřazenosti nad ostatními, těmi, kdo „neví“. K pocitu výlučnosti, který může přecházet do přezíravosti až jistého opovržení lidmi, kteří nesdílí podobné hluboké zážitky a osvícení. Dochází k takzvané inflaci ega, kdy se člověk ztotožní s obsahy, které prožil při psychedelických zážitcích. Může se objevit mesiášský komplex, kdy se lidé snaží ostatní přesvědčovat o nutnosti zažít obdobnou zkušenost a „prozřít“. Dalším možným jevem je pocit odloučení či přímo vyvržení z „normální“ společnosti, což může naopak vést k depresím, odcizení, smutku, úzkostem. Vztahy s blízkými dostávají šrámy a neporozumění díky odlišným úhlům pohledu může značně narůstat.

Psychedelická zkušenost může vést k pocitu nadřazenosti a výlučnosti, ale i k pocitu odloučení a vyvržení ze společnosti.

Hloubka a intenzita psychedelických procesů může také způsobit, že člověk přestane klást důraz na praktické záležitosti a starosti. Do té doby oblíbené či běžné zájmy jako studium, koníčky mohou ztrácet důležitost, jevit se jako podřadné a nepodstatné. Každodennost bledne v porovnání s houštinami barevných a fascinujících světů psychedelických látek.

Bez skutečného pokroku

Odklon do jiných úrovní reality na úkor praktických starostí i osobních témat a problémů je velmi častým projevem bypassu a rozhodně nikoli jen v rámci psychedelického sebezkoumání. Velice zrádné je přesvědčení, že tímto způsobem na sobě právě pracujeme, že tohle je ta pravá a jediná cesta, která nás dovede ke skutečnému poznání. Možná také znáte ze svého okolí lidi, kteří navštívili již mnoho ceremonií, zažili dle svých vyprávění úžasné vize a vhledy, nesčetněkrát zemřeli a zase se zrodili, ale při bližším kontaktu s nimi máte pocit, že v podstatě řeší stále tytéž problémy a témata. A bez většího pokroku. Dobré je zamyslet se, zda mezi ně tak trochu nepatříme i my sami. Pozor, tímto nemá být řečeno, že práce s psychedeliky nemůže přinést skutečnou změnu ve vašem životě. Naopak, často přináší – ovšem ne vždy jednoznačně – pozitivní podněty a také jde nezřídka o procesy a změny, které se dějí na úrovních, které nemají zas tak zásadní vliv na běžný život či na naše skutečné problémy.


Psychedelická zkušenost i přes svou intenzitu většinou relativně brzo vyprchá a naše mysl a tělo mají tendenci se vrátit do vyjetých mentálně emocionálních kolejí. Nebo se někdy stane pravý opak – většinou se tak děje u prvních zážitků s medicínami, tedy, že nám úplně převrátí život vzhůru nohama. Z racionálních, praktických a střízlivě uvažujících lidí se stanou hipíci v batikovaných tričkách brázdící krajinu v karavanu. Čímž nemá být řečeno, že je první model lepší či naopak. Jen může být dost obtížné psychedelické zážitky smysluplně zasadit do rámce každodenního života či s jejich pomocí provést skutečné a přínosné změny. Obtížné, ovšem nikoli nemožné.

Badtripy a flashbacky

Je třeba také upozornit na potenciální nebezpečí, které se týká psychotropních látek více než jiných způsobů sebezkoumání, byť nepatří přímo do tématu bypassu. Nejde jen o „špatný trip“, tedy nepříjemný zážitek při vlastním užití dané substance. Jde o proces, kdy se člověku mohou otevřít či uvolnit obsahy vědomí či nevědomí, jež přesahují jeho kapacitu je pojmout a ustát, a tento nepříznivý stav přetrvává i po odeznění účinku látky. Mohou přijít silné úzkostné stavy, dezorientace, paranoie, halucinace a podobně. Tyto procesy se mohou dít i v rámci psychospirituální krize, kterou mohou tyto látky spustit. V tomto případě je samozřejmě na místě vyhledat odborníky na danou problematiku. Lidé s křehčí psychickou výbavou by měli zvážit, zda vůbec zážitek s medicínami podstupovat.

Práce v dlouhodobém horizontu

Psychedelické substance jsou nesmírně silný nástroj pro práci s naším vědomím. Mají ohromný potenciál ho transformovat. Aby se tak mohlo dít v bezpečném rámci a v rámci pozitivní a dlouhodobé změny, je třeba k nim přistupovat s velkým respektem a vhodným způsobem. Tyto způsoby jsou známy z některých přírodních kultur, kde byla psychedelika používána po staletí. To ovšem neznamená, že je lze jen tak přenést do našeho světa, na situaci moderního západního člověka, jenž je kvůli svému životnímu stylu a vlivům prostředí často zatížen neurózami, traumaty a problémy, které lidé žijící celý život v pralese neznají.

Psychedelická zkušenost může vést k pocitu nadřazenosti a výlučnosti, ale i k pocitu odloučení a vyvržení ze společnosti.

V dnešním boomu nové spirituality a módní vlně ceremonií s medicínami z jižní Ameriky se na tento fakt běžně zapomíná. Amazonský šaman či jeho český klon nejsou psychoterapeuti v našem slova smyslu, tedy hlavně nepracují s člověkem v dlouhodobém horizontu, což je pro integraci náročných témat základní a zásadní věc. Po ceremonii jdete prostě domů. Většinou už nikdo nepomáhá v dlouhodobějším horizontu integrovat zážitky do běžného života, nemluvě o situaci, kdy se vám otevřou témata, která nezvládáte pojmout. Je to koneckonců obdobná situace jako u učitelů meditace z Východu, kteří vzešli z jiného kulturně mentálního rámce a západním žákům prostě jen opakovali instrukce, které znali od svých učitelů a které jim fungovaly. V naprosté většině pak vůbec netušili, jak zacházet s komplikovanými problémy svých západních studentů. Tuto situaci dobře znám přímo z asijských klášterů.

Světlá i tmavá stránka psychedelik

Metody práce s medicínami v našem kulturním a mentálním poli jsou velké téma a byly také diskutovány na konferenci Česko-slovenské psychedelické fórum 2019, která se konala v říjnu v Praze. Na pořadu bylo rovněž téma psychedelického, potažmo spirituálního bypassu, jehož některé možné podoby jsme zde nastínili. Nemusí to být pro každého úplně příjemné čtení, zvláště když se v některých popisech sám najde, ovšem každá věc má své různé stránky, symbolicky tu světlou i tu tmavou – a psychedelika nejsou výjimkou. A uvědomění, že jsme při jejich užívání uvízli v některé z pastí a pastiček, slepých uliček, děr či přímo propastí, je nesmírně cenné. Protože poté může nastat krok příznivějším směrem.

Trvalá změna se většinou děje až v rámci dlouhodobějšího horizontu a po menších krocích.

doporučujeme

Psychedelické látky či medicíny fungují často tak, že jsou schopny nám jasně a živě ukázat, kromě všemožných hlubokých pravd o životě, vesmíru a vůbec, i naše osobní zapeklitosti, mentální vzorce, problémy, bolesti – ale i to, jak s nimi naložit, respektive jaké by to mohlo být, kdybychom od nich byli osvobození a v míru. Někdy jako by ostrá jehla projela cibulovými slupkami našich iluzí, představ, strachů, očekávání, struktur ega a my v jasném světle prohlédli… Ale pak se šlupičky zase zatáhnou a my jsme tam, kde jsme byli. Úžasný vhled, pocit, že je to přece tak jasné, bledne a my stojíme zase s tím svým uzlíčkem pěti švestek. A představa, že se situace změní, když půjdeme na další a další ceremonie, se prostě většinou nenaplní.

Vývoj v každodenním životě

Zkušenost z užití medicíny nám může být určitým vodítkem, jakým směrem jít. Trvalá změna se ovšem většinou děje až v rámci dlouhodobějšího horizontu a po menších krocích. Optimálně s pomocí přístupů cílících více na naše prožívání na běžných úrovních reality. Dobrá psychoterapie, práce s tělem a prostý každodenní život se vším, co k tomu náleží. Když se vrátíme z úžasných a intenzivních ceremonií, z hlubokých klidů meditací a začneme přijímat život a sebe sama se vším – i tím na první pohled nudným, obyčejným, otravným, bolavým, temným, divným –, může přijít velmi zajímavá etapa našeho vývoje.

Proč bypass?

Termín duchovní bypass (z anglického bypass, tedy obejít, vyhnout se) poprvé použil americký psycholog John Welwood v roce 1984. Označuje velmi častý jev, tedy použití spirituality a duchovní cesty jako formy určitého útěku a vyhýbání se bolestivým pocitům či stavům, nezahojeným ranám, traumatům a nárokům obyčejného života.

…………………………………………………………………………………………………………….

BIO

Roman Žižlavský vystudoval psychosociální studia a teologii na HTF UK, pracoval s bezdomovci, duševně nemocnými a seniory s Alzheimerovou chorobou. Dlouhodobě se věnuje sebepoznání, vedl kurzy meditací, pobýval v klášterech v Barmě a Thajsku, delší čas strávil v Indii a má za sebou tři a půl roku sebezkušenosti v psychoterapeutickém výcviku v rámci gestalt terapie. Vydal knihy Meditace klidu a vhledu (Triton 2008), Barmský meditační deník (Alternativa 2010), Poutníkova kuchařka (Práh 2014), Blásnění (Ears & Wind 2016), pravidelně přispívá do různých periodik. Zajímá se o témata, jako jsou dynamika a působení krizí v lidském životě, smysl života a hledání místa ve světě.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!