Protikonopné propagandě se odjakživa dařilo démonizovat a trestat všechny, kdo se pokusili o této bylině vzdělávat veřejnost. Americká válka proti drogám si vynutila, aby omamné látky byly vnímány pouze v negativním světle, ať už za pomocí naivních dezinformací či zcela bohapustých lží. Dnes nám sice „osvětové“ filmy jako Reefer Madness (1936) mohou připadat jako hloupý vtip, nicméně svého času mnozí diváci věcem vyobrazeným na plátně slepě věřili a opravdu si mysleli, že smrtící následky užívání konopí jsou vědecky dokázané. V devadesátých letech minulého století se 75 procent všech škol v USA stalo součástí Programu protidrogového vzdělávání (DARE). Jeho účelem bylo připravit studenty na potenciální rizika života ve společnosti prolezlé drogami. Program DARE zahrnoval nejen nácvik situací, ale i přehnaně varovnou osvětu ohledně nebezpečí spojených s užíváním konopí a jiných pouličních drog. Americká vláda během let vynaložila na program stovky milionů dolarů. Nespočet studií však během následujících let ukázal, že v tom, aby děti odradil od užívání návykových látek, program zcela selhal.
Pokud jste pevně přesvědčení, že váš potomek přece nemůže mít tušení o tom, že užíváte konopí, tak vězte, že se mýlíte.
Postupem času se však dostaly do povědomí lidí i (tentokrát již pravdivé) informace o pozitivních stránkách konopí. V té době proto také vznikla poptávka po objektivních vzdělávacích materiálech, které by pojednávaly i o přínosech této rostliny. Brzy tak začaly vycházet první oficiální publikace o léčivé síle konopí. Krátce po svém vzniku se velmi cenným pramenem stal také internet. Všechny zmíněné zdroje však sloužily výhradně pro dospělé. Děti si musely ještě počkat.
Je to jen kytka
Teprve po nějaké době se našla skupina spisovatelů, která se rozhodla, že se pokusí dětem konopí a jeho užívání přiblížit. Ricardo Cortés, autor a ilustrátor z newyorské čtvrti Brooklyn, vytvořil v roce 2004 jedno z prvních děl v tomto novém žánru, nazvané It’s Just a Plant (Je to jen kytka). Cortés sám svého času velice aktivně bojoval za reformu protidrogových zákonů v USA, mimo jiné z toho důvodu, že chtěl pomoci ostatním vnímat konopí z nové perspektivy. Ricardo Cortés k tomu poznamenává: „Chtěl jsem, aby má kniha směřovala především na čtenáře, kteří si o konopí už v minulosti nějaký ten názor udělali. Bylo mi ale jedno, jestli se jednalo o příznivce nebo odpůrce legalizace. Říkal jsem si, že mé dílo by se mohlo stát takovým trojským koněm, jenž by rozproudil provokativní debatu. Sám moc dobře vím, jak jsou lidi nesví z toho, když se mají bavit o konopí s dětmi.“
Děj knížky Je to jen kytka je o dívce jménem Jackie, u které se probudí zájem o konopí poté, co náhodou přistihne své rodiče, jak si společně dávají joint. Cesta ji zavede kupříkladu za farmářem, který konopí pěstuje (ale sám jej neužívá), nebo za lékařem, který s mladou slečnou probere jeho přínosy, nicméně jí také zdůrazní, že rozhodně nepatří do rukou dětem. Jackie nové informace velice nadchnou a je přesvědčená, že konopí je dobrá věc. Brzy nato však musí čelit také rozčarování z toho, jak je na bylinu negativně nahlíženo ve společnosti. Ke konci knížky se dokonce stane svědkem toho, jak zákaz konopí funguje v praxi, když uvidí zatčení skupiny mladíků, kteří se se provinili jen tím, že si chtěli trochu „zahulit“. Cortés uvádí, že jeho dílo představuje upřímný pohled na vztah mezi dnešní společností a konopím. V žádném případě však nemá nabádat děti, aby konopí vyzkoušely.
Lidi jsou celí nesví z toho, když se mají bavit o konopí s dětmi.
Navzdory přesvědčení o správnosti svého počinu před patnácti lety nenašel pro knihu mnoho podpory, neboť tehdy byla tato společensky zapovězená a právně nelegální rostlina vnímána úplně jinak než dnes. Jak Cortés vzpomíná: „Rozeslal jsem rukopis nespočtu vydavatelů, ale nikdo neprojevil zájem.“ To jej však neodradilo, a tak v roce 2005 vydal It’s Just a Plant na vlastní náklady. Navzdory očekáváním se dílo prodávalo dobře. První vydání se brzy rozprodalo a následně došlo ještě ke dvěma dotiskům. Nedávno Cortés dokončil novou obálku pro vydání oslavující patnácté výročí knihy, které bude k dostání online od dubna 2020. It’s Just a Plant je sice podle svého autora především kniha pro děti, slouží však také jako „pomůcka pro rodiče, protože dokáže usnadnit konverzaci na téma konopí a zároveň ukazuje, že se o tom s dětmi baví i v jiných rodinách.“
Callie vypráví o konopí
Napomoci dospělým chtěla v tomto ohledu i Kris Morwoodová se svou knižní sérií Callie and Friends (Callie a přátelé). Morwoodová celý život pracovala pro americkou neziskovou organizaci Foundation of Unified Cannabis Standards (FUCS). Právě proto si dobře uvědomovala, jak nedostatek vzdělávacích materiálů o konopí potenciálně škodí jeho reputaci. A tak se v roce 2014 rozhodla společně se svou kamarádkou Juliette Benzovou, která tehdy pracovala ve školství ve státě Colorado, vytvořit ještě ve spolupráci s ilustrátorem Corbinem Hillamem postavu Callie Cannabisové.
Morwoodová chtěla, aby čtenáři v Callie viděli spíše starší dívku, která nepodporuje to, aby konopí užívaly děti. Callie se přitom pouze snaží mládež vzdělávat zábavnou formou. První kniha série, Callie Chats About Cannabis (Callie vypráví o konopí), pojednává o historii rostliny a současném pohledu na ni, a to včetně stavu legalizace v jednotlivých amerických státech. Morwoodová stejně jako Cortés tvrdí, že její díla nejsou jen pouhými knížkami pro děti: „Knížky o Calliejsou prakticky pro všechny. Může si ji přečíst jak babička, co trpí zeleným zákalem, stejně jako vaše tetička, která v konopí vidí absolutní zlo. Mé knihy můžete věnovat třeba i zvídavým sousedům, kteří se pořád zajímají, co to máte hezkého ve skleníku.“ Morwoodová klade rodičům na srdce hlavně to, aby konopí užívali zodpovědně a aby jej uschovávali mimo dosah dětí. Podle jejího názoru je tak možné do potomků zasít povědomí o tom, jak si dávat pozor, a přitom je svým příkladem nenavádět k tomu, aby samy konopí zkusily.
Smiřme se s tím, že se mnozí z nás stali obětí lživých informací, a nechme minulost minulostí. Musíme se zkrátka posunout vpřed.
Autorka knih o Callie dále uvádí: „Učíme děti, aby se neopálily o sporák a jak bezpečně chodit přes cestu. Říkáme jim, aby se nebavily s cizími lidmi. A stejně tak je můžeme poučit v tom, aby nebraly mámino konopí, nebo alespoň s ním zacházely opatrně. Bezpečí je pro nás na prvním místě.“ V roce 2017 si v pokračování nazvaném A Healing History of Hemp (Hojivá historie konopí) našla Callie novou kamarádku Hanku Hempovou (v překladu „Konopnou“). V díle se hovoří o dějinách a využití konopí coby plodiny, přičemž aktualizované vydání z roku 2018 uvádí také nový americký zemědělský zákon, který celostátně povolil pěstování technického konopí. Morwoodová již údajně plánuje další pokračování, tentokrát zaměřené na mezigenerační vztahy a benefity konopí pro seniory. Legalizace se sice šíří do stále více států, ale stále je potřeba, aby vznikala alternativa vůči protikonopné propagandě. K tomu Morwoodová dodává: „Musíme se s tím vypořádat jako s každým jiným společenským tématem. Je třeba se vyvarovat toho, aby nás zaslepila zášť, která by mohla negativně ovlivnit celou diskuzi. Smiřme se s tím, že se mnozí z nás stali obětí lživých informací, a nechme minulost minulostí. Musíme se zkrátka posunout vpřed.“
Copak to babička pěstuje na zahrádce
Uklidnit vášně kolem diskuze o konopí je také cílem Susan Soaresové, aktivistky a zakladatelky neziskové organizace Cannabis Advocacy, Rallies and Events (C.A.R.E.). Sloganem organizace „Just Say Know“ (Prostě se vzdělávej) záměrně odkazuje na původní heslo dlouholeté protikonopné iniciativy DARE „Just Say No“ (Prostě řekni ne). Soaresová začala bojovat za legalizaci poté, co jí konopí pomohlo od bolestivých migrén, kterými v důsledku poranění hlavy trpěla několik let.
Jakou lekci si myslíte, že svým potomkům předáváte tím, když před nimi neustále něco skrýváte?
Sama je také autorkou dětské knihy What’s Growing in Grandma’s Garden (Copak to babička pěstuje na zahrádce). Nápad na dílo se jí zrodil v hlavě, když se jí během rozhovoru v rádiu zeptali, jak by problematiku populární rostliny osvětlila svým dětem. Soaresová uvedla: „Položili mi otázku, jakým způsobem jsem se svými dětmi probírala konopí já. Tehdy mi došlo, že jsem se s nimi o něm asi nikdy nebavila, protože než došlo k prosazení určitých zákonů, konopí byla přísně zakázáno. Navíc jsem sama členkou mormonské církve, což je taky jeden z důvodů, proč jsem svou speciální medicínu před ostatními skrývala.“ Její kniha pojednává o chlapci, který rád tráví čas s babičkou na zahradě. Postupně se seznamuje s nejrůznějšími rostlinami a zvířaty, které se v okolí vyskytují. Nejvíce jej ale zaujmou sazenice konopí, které babička pěstuje ve skleníku. Hoch dostane upozornění, že se ke konopí nesmí ani přiblížit, protože tato speciální bylina je jedině pro dospělé. Soaresová dodává, že její knížka může nabídnout pomocnou ruku těm, kdo neví, jak se o konopí s dětmi bavit. Soaresová sice nikdy neměla v plánu se stát spisovatelkou, měla však za to, že by její kniha snad dokázala poučit děti o konopí a jeho dnešní roli ve světě. První edice díla vyšla letos a je momentálně možné si ji koupit online.
What’s Growing in Grandma’s Garden obsahuje také poselství pro rodiče a jiné dospělé v životě dětí. Soaresová k tomu dodává „Chci, aby si všichni uvědomili, že mládež je mnohem chytřejší, než se může zdát. Pokud jste pevně přesvědčení, že váš potomek přece absolutně nemůže tušit o tom, že užíváte konopí, tak vězte, že se mýlíte. A jakou lekci si myslíte, že svým potomkům předáváte tím, když před nimi neustále něco skrýváte?“ Soaresovová bydlí ve svobodomyslné Kalifornii. Nejvíce ji udivuje, že i v amerických státech, kde již dávno proběhla legalizace, se rodiče nadále snaží udržet svou konzumaci konopí před dětmi v tajnosti. K tomu podotýká: „Alkohol před dětmi neschováváme. V čem je konopí jiné? Pokud nekouříte přímo v jejich přítomnosti a v neklimatizované místnosti, nemusíte se obávat, že by se vaše ratolesti zhulily také. Ve své knize popisuji pasáž, kde si babička během rodinné sešlosti dává u skleníku bez skrupulí jointa. Je to legální a je to tak v pořádku. Tak se zbavme obav!“
Kuráž rodičů
Díla od Cortése, Morwoodové a Soaresové jsou určená převážně dětem. Allison Ray Benavidesová a její manžel Rob Benavides se však ve své knize Eve’s Return (Evin návrat) zaměřují také na velmi tabuizované téma toho, když konopí užívají děti samotné. Manželé Benavidesovi při psaní vycházejí z osobních zkušeností s pediatrickým využitím konopí. Konkrétně se zaměřili na příběh matky a syna, který trpí vážnou chorobou. Matka dá v beznaději na své instinkty a rozhodne se využít jednu zvláštní, byť zakázanou rostlinu, a vyléčit s ní svého jediného potomka. Allison vzpomíná, že se kdysi ocitla v úplně stejné situaci. Když Robbymu, jejímu synovi, diagnostikovali tzv. Dooseho syndrom (myoklinickou astatickou epilepsii), klasická léčiva mu příliš nepomáhala. Benavidesovi proto vyzkoušeli konopnou tinkturu vyrobenou z odrůdy Charlotte’s Web. Nyní po pěti letech je Robby je téměř zcela vyléčen. Allison uvedla, že její syn je jeden ze skupiny dětí, jejichž výsledky léčby konečně přesvědčily i medicínskou komunitu, že léčebné konopí skrývá nevídaný potenciál. Paní Benavidesová tyto děti vnímá jako hrdiny a chce, aby si i ony uvědomovaly, co se jim podařilo v životě dokázat. Dále dodala: „Doufám, že tito mladí lidé díky naší knize pochopí, jak jsou odvážní a výjimeční, a že se to riziko nakonec vyplatilo.“
Věří ale, že oněm dětem také dojde, jakou kuráž museli projevit i jejich rodiče už jen tím, že se rozhodli jednat v souladu se svým přesvědčením a i přes odpor společnosti vyzkoušeli u svých potomků konopnou léčbu. A co je nejdůležitější, touto knihou chce podnítit celonárodní diskuzi o této léčivé bylině. Benavidesová na konci zmiňuje: „Čím více se budeme léčebným konopím zabývat, tím lépe pro naše děti. Proto si myslím, že bychom měli o jeho využití diskutovat i nadále.“
Zdroj: merryjane.com
