Rakovina si nevybírá. Nezáleží jí na tom, jaké jste národnosti, jakou máte barvu pleti, jestli jste mladí nebo staří nebo jestli bydlíte v paláci nebo garsonce. Když je diagnóza potvrzena, což dříve nebo později potká téměř polovinu z nás, upínáme se k moderním metodám léčby, které významně zvyšují šanci na přežití.
Nejistá budoucnost
Zhruba před rokem se Georgeovi Gannonovi jevila budoucnost temně a nevesele. Lékaři mu v mozku objevili přes deset nádorů, neboť melanom odstraněný o tři roky dříve bohužel stihl metastázovat. Jednalo se o agresivní formu rakoviny kůže, která odolávala radioterapii, imunoterapii i chemoterapii. Navzdory snahám lékařů se nádory zvětšovaly. Odborníci mu dávali maximálně šest měsíců života, a protože už vyčerpali všechny konvenční formy léčby (radioterapie, imunoterapie a chemoterapie), představovalo konopí poslední záblesk naděje. George byl odhodlaný sehnat konopný extrakt obsahující vysoké množství THC, jehož protinádorové účinky byly prozkoumány podrobněji než u ostatních kanabinoidů. Protože ale žije ve Velké Británii, nebylo pro něj možné si legálně opatřit léčiva vyráběná z jiného než technického konopí – ta ale obsahují pouze stopová množství THC. Jediným východiskem byl tedy černý trh.
„Pacienti musí být aktivními účastníky celého procesu, nesmí se bát mluvit o konopí s lékaři.“
George začal užívat extrakt loni před Vánocemi. Při následujícím vyšetření magnetickou rezonancí se ukázalo, že se jeho nádory přestaly zvětšovat. V průběhu dalších měsíců pokračoval v léčbě pomocí chemoterapie a zároveň nepřestal pravidelně užívat kanabinoidy. Další magnetická rezonance byla překvapením pro lékaře i pro samotného George. Hlavní ložisko nádoru v levé mozkové hemisféře zmizelo a ostatní metastázy se evidentně zmenšovaly. Onkolog, který George opakovaně nabádal k přerušení konopné léčby, označil jeho nečekané uzdravování za největší úspěch své dosavadní kariéry, odmítl ale připustit, že by za neuvěřitelné zlepšení zdravotního stavu pacienta mohly být zodpovědné právě kanabinoidy.
Reakce lékaře je typickým příkladem skepse odborné veřejnosti ohledně možnosti užívat konopí proti rakovině. Bez potvrzených důkazů získaných během klinického testování odmítá většina lékařů připustit, že by konopí mohlo mít jakékoli protinádorové účinky. Nabízí se tedy otázka, jak dlouhou cestu musíme ještě urazit, abychom tolik potřebné důkazy získali.
Dr. Manuel Guzmán.
PROČ JE KLINICKÝCH VÝZKUMŮ TAK MÁLO?
Jediným způsobem, jak zařadit jakoukoli látku na seznam onkologických léčiv, je absolvování třífázové studie za použití placeba, v jejímž průběhu je zkoumána bezpečnost, dávkování a účinnost daného medikamentu. První podobnou studii kanabinoidů provedl už před třinácti lety profesor Manuel Guzmán a skupina vědců z Komplutenské univerzity v Madridu. Výzkumníci testovali bezpečnost a protinádorovou aktivitu THC na malé skupině dobrovolníků trpících opakovaným výskytem zhoubných glioblastomů v mozku. Jejich výsledky byly velmi slibné. Guzmána jsme se proto mimo jiné zeptali, proč byl pokrok v této oblasti v posledních deseti letech tak pomalý. Jedním z důvodů prý i povaha rakoviny jako takové.
„Rakovina je velmi složité onemocnění,“ vysvětluje Guzmán. „Z histologického hlediska je nám známo nejméně 150 typů této choroby, a pokud bychom vzali v úvahu molekulární a genetický profil, bude řeč o stovkách až tisících druhů nádorů. Pokud tedy chceme používat k léčbě rakoviny konopí nebo jakýkoli jiný prostředek, musíme v první řadě specifikovat, o jaký druh onemocnění se přesně jedná. Není totiž pravděpodobné, že by jedna jediná látka nebo směs látek, jako je například i konopí, mohla být univerzálně efektivní proti všem druhům nádorů.“ Všechny výzkumy účinnosti konopí se až doposud zaměřovaly pouze na pacienty trpící glioblastomem. Společnost GW Pharmaceuticals na Guzmánovu pilotní studii navázala první a druhou fází doposud nepublikovaného výzkumu aplikace léku Sativex, což je tinktura určená k aplikaci pod jazyk a obsahující rostlinné THC i CBD v poměru 1 : 1, se současným podáváním běžně používaného chemoterapeutika temozolomidu.
„Není pravděpodobné, že by jedna jediná látka nebo směs látek jako konopí mohla být univerzálně efektivní proti všem druhům nádorů.“
Podle tiskové zprávy GW Pharmaceuticals z roku 2017 se zařazením Sativexu do standardní chemoterapie šance na dožití jednoho roku po diagnóze zvýšila o 30 procent a medián přežití stoupl z 369 dnů při aplikaci samotného temozolomidu na 550 dnů při paralelním užívání Sativexu.
„Studie od GW Pharmaceuticals je prvním a zatím bohužel jediným výzkumem použití kanabinoidů k léčbě rakoviny, který splňuje obecně platné standardy, tedy že je dostatečně robustní a k ověření hypotézy využívá placebo,“ konstatuje Guzmán. „Pro verifikaci efektivity je extrémně důležité, aby pacient ani lékař nevěděli, kterým subjektům byla podána účinná látka a kterým právě placebo.“
„Experiment přinesl slibné výsledky a zároveň podpořil náš optimistický předpoklad, že by léčiva na bázi kanabinoidů mohla potlačovat vznik a rozvoj nádorových onemocnění – alespoň pokud se jedná o opakovaný výskyt glioblastomu. Je ale třeba mít na paměti, že jde jen o velmi málo klinických informací o jednom specifickém typu rakoviny. Doufám, že kanabinoidy budou klinicky testovány také pro další druhy nádorů, protože dodnes nemáme v ruce nic.“ Na obzoru je zahájení dalších dvou druhých fází klinických studií glioblastomu. Guzmánův tým bude tentokrát hledat odpověď na otázku, zda je použití THC a CBD v poměru 1 : 1 účinné také v případě léčby po prvním diagnostikování glioblastomu. Dále pak australští vědci hledají dobrovolníky pro vlastní výzkum zabývající se aplikací různých kombinací kanabinoidů v různých poměrech paralelně s ozařováním, chemoterapií a imunoterapií.
POMALÝ POSTUP A FARMACEUTICKÉ FIRMY
Jakkoli pozitivní se první klinické výsledky mohou zdát slibné, pokrok je až útrpně pomalý. „Provádění klinického výzkumu kanabinoidů je velmi složité, protože THC, které je podle mého názoru nejdůležitější aktivní složkou konopí, je Organizací spojených národů řazeno na seznam látek první třídy nebezpečnosti. Jeho pěstování, zpracování a vývoz je proto předmětem mnoha omezení a zákazů, což může odrazovat řadu odborníků i investorů. Nemají zájem věnovat nekonečné hodiny byrokracii, takže dávají přednost látkám, které nejsou klasifikovány jako nebezpečná narkotika. Moje osobní zkušenost je taková, že pravidla hry jsou pro léky na bázi kanabinoidů nesrovnatelně přísnější než pro jiné nové preparáty,“ popisuje Guzmán.
Dalším důvodem pomalu se vlekoucího výzkumu je podle Guzmána pozoruhodná pasivita velkých farmaceutických firem při vývoji konopných léčiv. „Farmaceutičtí giganti do značné míry ovládají klinická testování léčiv, protože disponují dostatečným finančním i odborným zázemím. Farmaceutické společnosti nebudou investovat do výzkumu a vývoje bez záruky, že budou moci své ochránit své duševní vlastnictví a nechat si patentovat případné výsledky bádání. Kanabinoidy jsou ale přírodní látky, které může z rostlin extrahovat prakticky každý, takže jejich patentová ochrana je přinejmenším složitá.“
Každý konopný pacient by měl začít se standardizovaným výrobkem. Je dobré vědět, jaký poměr THC a CBD obsahuje, a nespokojit se s čímkoli.
Jednou z možností, jak se vypořádat s problematikou duševního vlastnictví, je soustředit se na výzkum vzácných onemocnění. Léky proti takovým chorobám snadněji získávají úřední schválení a jsou navíc štědřeji dotovány například prostřednictvím daňových úlev. Status vzácného onemocnění navíc umožňuje získat exkluzivní práva i k jinak nepatentovatelným látkám, jakými jsou právě kanabinoidy – i to je jedním z důvodů, proč se GW Pharmaceuticals soustředí právě na relativně zřídka se vyskytující typy rakoviny. Dalším způsobem může být patentování specifických kombinací a poměrů jednotlivých kanabinoidů. I v této oblasti je GW Pharmaceuticals velmi aktivní.
„GW Pharmaceuticals má na poli konopného výzkumu patenty prakticky na všechno. Když se tedy o tuto oblast začne zajímat nějaká nová společnost, často skončí ještě dříve, než vůbec začne, protože zjistí, že většinu důležitých objevů už má registrovaných právě GW. V tomto směru se tato firma chovala a stále chová velmi předvídavě, takže je vlastníkem veškerého know-how i práv na jeho budoucí využití. To může potenciální nové hráče odradit,“ vysvětluje Guzmán.
SELSKÝ ROZUM V PŘÍSTUPU K PACIENTŮM
Strategická rozhodnutí činěná za zavřenými dveřmi zasedacích místností farmaceutických firem vedou v konečném důsledku k tomu, že pacienti jako George Gannon nemají jinou možnost než získávat konopný extrakt z vlastních, většinou nelegálních zdrojů, což s sebou logicky nese značné riziko. Pokud se ale jedná o otázku života a smrti, nelze se nemocným divit, že jsou odhodláni získat konopné produkty za každou cenu. Guzmán nicméně nabádá pacienty, aby se při rozhodování řídili zdravým rozumem: „Každý pacient by měl začít se standardizovaným výrobkem. Je dobré vědět, jaký poměr THC a CBD obsahuje, a nespokojit se s čímkoli. Existuje nespočet různých odrůd konopí, přičemž povědomí o koncentraci a poměru THC, CBD a dalších kanabinoidů je základ úspěchu. Pokud se léčíte konopným extraktem, měli byste se minimálně ujistit, zda byly rostliny vypěstovány bez zbytečné chemie a zda byl výtažek vyroben nezávadně a neobsahuje tedy zbytky nežádoucích látek, například rozpouštědel, pesticidů, těžkých kovů nebo plísní.“
Guzmán by osobně dal v počátečních fázích přednost vyššímu obsahu CBD na úkor THC a s rostoucími zkušenostmi by jejich poměr měnil ve prospěch THC. Nelze univerzálně říci, jaký poměr je ideální, uvádí se ale, že optimální je jeden díl THC na čtyři díly CBD. „Kanabinoidy se v těle hromadí, neboť se velmi dobře vážou na tuky, a je tedy možné, že si organismus pacienta vybuduje určitou toleranci a účinnost preparátu bude klesat. Jsem proto zastáncem ‚očistných přestávek‘, kdy na nějakou dobu vysadíme alespoň THC – například tři týdny užívání následované čtyřmi až pěti dny konopného půstu za účelem obnovení citlivosti receptorů.“
PACIENTI MUSÍ BOJOVAT ZA NORMALIZACI KONOPÍ
Pro mnoho pacientů je nepříjemná už jen představa, že by se svému onkologovi přiznali k užívání konopí. Podle Guzmána je ale informování lékaře důležité nejen kvůli bezpečnosti léčby, ale i zvyšování povědomí odborníků o účincích kanabinoidů.
„Pacienti hrají v našem snažení zásadní roli,“ uvědomuje si Guzmán. „Oni sami musí bojovat za to, aby bylo konopí přijímáno jako běžná součást léčby rakoviny, a toho mohou dosáhnout právě tím, že nebudou jeho užívání popírat a svého lékaře o něm uvědomí. Někteří onkologové budou určitě reagovat negativně, přesto je třeba to zkoušet znovu a znovu. Musíme spolupracovat a společně usilovat o to, aby bylo konopí odbornou veřejností vnímáno jako běžný doplněk léčby. Než půjdu do důchodu, chtěl bych si být jistý, že konopí dokáže léčit rakovinu. V tuto chvíli to bohužel nelze s jistotou tvrdit. Máme sice výsledky preklinických a několika málo klinických studií, ale to nestačí. Je třeba tuto situaci změnit. Důkazy musí pocházet z různých zdrojů, nejen z klinických studií, ale také například ze zkušeností pacientů a pozorování lékařů. Pacienti musí být aktivními účastníky celého procesu. Nesmí se bát o konopí mluvit s lékaři. Všichni musíme spolupracovat, jinak kýženého cíle nikdy nedosáhneme.“
Zdroj: projectcbd.org
