Syndrom karpálního tunelu (SKT) je bolestivé onemocnění zápěstí. Způsobuje ho tlak na střední nerv, což je jeden z největších nervů dlaně i ruky. Doprovází ho bolest, necitlivost prstů, brnění a další příznaky. Své zkušenosti s ním mají přibližně tři procenta světové populace.
Lehce nabyl, těžce pozbyl
Syndrom karpálního tunelu má většinou tendenci se vracet a časem se zhoršovat – pro efektivní léčbu je ho tedy nutné včas diagnostikovat a začít co nejdříve léčit. Dlouhodobý tlak na střední nerv ho totiž může závažně a trvale poškodit, což příznaky syndromu ještě zhorší. Karpální tunel probíhá středem zápěstí a slouží jako ochranný rukáv středního nervu v místě, kde přechází z dlaně do předloktí, odkud pak vede až na krk.
Vědci z Neapolské univerzity Fridricha II. v roce 2011 zjistili, že CBD dokáže potlačit chronický zánět střev.
Střední nerv je jedním z hlavních nervů dlaně – stará se o citlivost a ovládání prstů i svalů kolem palce. K syndromu karpálního tunelu dochází, když začne karpální tunel na střední nerv tlačit. Tento tlak může způsobit buď zúžení karpálního tunelu, nebo otok tkáně, která obklopuje flexory prstů.
Jaké jsou příznaky
Tlak vyvinutý na střední nerv může vyvolávat celou řadu nepříjemných příznaků. Závažnost těchto příznaků se přitom postupem času zhoršuje. Když se syndrom karpálního tunelu neléčí důsledně, může dokonce způsobit trvalé poškození středního nervu. Mezi hlavní příznaky syndromu karpálního tunelu patří bolest, znecitlivění, brnění, pocit slabosti v ruce, pocity vystřelující bolesti v prstech (bolestivé pocity mohou vystřelovat až do ramene).
Příčiny
Výzkumy naznačují, že syndrom karpálního tunelu se nejčastěji vyskytuje u žen vyššího věku. Existuje řada faktorů, které mohou riziko vzniku tohoto onemocnění zvýšit. Jednou je genetika, kdy riziko výskytu SKT mohou zvyšovat určité tělesné proporce, mezi které patří například menší zápěstí či užší karpální tunel – tyto předpoklady jsou v mnohých případech dědičné. Další je vysoká námaha zápěstí – opakované činnosti, které vyžadují výrazné ohýbání zápěstí, dlaně či prstů, mohou výrazně zatěžovat zápěstní šlachy. Ty pak mají tendenci opuchat a na střední nerv tlačit. V neposlední řadě může k rozvoji SKT přispět i artritida, kdy na karpální tunel mohou působit i otoky kloubů v ruce a zápěstí způsobené touto nemocí.
Jak probíhá léčba
Léčba karpálního tunelu většinou začíná důkladným lékařským vyšetřením. Lékař by měl vaši diagnózu stanovit na základě porovnání příznaků s vyšetřením ruky, při které většinou ohýbá různé části vaší dlaně a poklepem či tlakem zkoumá citlivost jednotlivých nervů. V některých případech se kvůli upřesnění diagnózy využívají i elektrofyziologické testy či snímkování pomocí ultrazvuku, elektromagnetické rezonance, nebo rentgenu.
V posledním desetiletí vyšla spousta odborných studií, které potvrzují, že různé složky konopí mají protizánětlivé a analgetické účinky.
Léčba pak vždy závisí na vážnosti příznaků a aktuální fázi syndromu karpálního tunelu. Při časném zjištění SKT lze symptomy většinou léčit i jinými než chirurgickými metodami. Znehybnění ruky dlahou zafixuje zápěstí v neutrální pozici a zmírní tlak na karpální tunel. Oblíbená je léčba pomocí NSAID léků, což jsou nesteroidní protizánětlivé látky, které dokážu u syndromu karpálního tunelu pacientům ulevit od bolesti a potlačit i případný zánět. Někteří lékaři pacientům doporučují speciální fyzioterapeutická cvičení, která zmírňují příznaky a uvolňují tlak na střední nerv. Při vyšetření vás lékař jistě upozorní i na různé činnosti, které na karpální tunel vyvíjení nepřiměřený tlak a příznaky syndromu zhoršují. V zájmu efektivní léčby tak dost možná budete muset změnit způsob, jak zápěstím pohybujete, a to zejména u prací či koníčků, které jsou na zápěstí náročné. Syndrom karpálního tunelu lze také léčit operativně. Taková operace má za cíl zmírnit tlak na střední nerv rozšířením karpálního tunelu. K tomuto řešení však lékaři většinou přistupují až ve vážnějších případech.
Dokáže konopí pomoci?
Mezi hlavní příznaky syndromu karpálního tunelu patří bolest a zánět – léčba konopím se proto v tomto případě zdá být logickou volbou. Konveční léky na tento syndrom, které zahrnují nesteroidní a steroidní léky, přitom sice proti příznakům SKT zabírají, při neumírněném či dlouhodobém užívání s sebou přinášejí značné riziko vážných vedlejších účinků. Například nesteroidní protizánětlivé léky mohou mimo jiné způsobovat krvácení v trávicím traktu, pálení žáhy, bolest hlavy, malátnost, problémy s játry či ledvinami a vysoký krevní tlak.
Když se syndrom karpálního tunelu neléčí důsledně, může dokonce způsobit trvalé poškození středního nervu.
V posledním desetiletí vyšla spousta odborných studií, které potvrzují, že různé složky konopí mají protizánětlivé a analgetické účinky. Například v roce 2013 skupina vědců z lékařské fakulty šanghajské univerzity Tchung-ťi při výzkumu zánětu slinivky břišní u zvířat zjistila, že CBD dokáže zánět efektivně mírnit. Protizánětlivé účinky CBD potvrdila mimo jiné i studie z roku 2012 publikovaná v odborném časopise European Journal of Pharmacology, která se zaměřila na akutní poškození plic u krys. Také vědci z Neapolské univerzity Fridricha II. v roce 2011 zjistili, že CBD dokáže potlačit chronický zánět střev. Další studie ukazují, že CBD působí i proti zánětům doprovázejícím artritidu a syndrom dráždivého tračníku. V oblasti léčby konopím je samozřejmě i přes slibné počáteční výsledky třeba provést mnoho dalších studií. Přesná data ohledně účinnosti konopí při léčbě syndromu karpálního tunelu bohužel zatím nemáme. Vědci nejprve budou muset provést studii, která se zaměří výlučně na konopnou léčbu SKT. Dosavadní výsledky výzkumu v této oblasti jsou však již slibné – teď už jen potřebujeme konkrétní důkazy.
Zdroj: www.royalqueenseeds.com
