Lukáš Hurt pracuje jako překladatel, novinář, editor a vydavatel. Od…
Věk: 33
Zaměstnání: muzikant z české země
Aktivity a koníčky: farmaření, houbaření, obrážení klubů
Kdy jsi poprvé v životě ochutnal konopí a jak to na tebe zapůsobilo? Stal se z tebe okamžitě pravidelný uživatel, nebo to přišlo až později?
Bylo mi asi patnáct a bylo to dost magický. Ten stav mě instantně oslovil. Byl to tak hlubokej stav… Nebyl otupující, ale zároveň uklidňoval, byl meditativní, ale i plnej myšlenek a neotřelejch pohledů na svět… Přišlo mi, že mi to může spoustu dát a bylo jasný, že ganju budu dál zkoumat. Hulilo se, když bylo co. Jestli pravidelně? Rozhodně jsme se pravidelně snažili něco splašit!
Přivedlo tě konopí k hudbě, nebo hudba ke konopí?
Řekl bych, že ani jedno, i když to propojení je naprosto přirozený. Hudbu miluju celej život a konopí se k tomu přidalo. Rozhodně prožitek z hudby konopí zvýrazňuje, taky mi přináší inspiraci a pomáhá mi se do muziky víc ponořit, ať už je to při vystoupení na koncertech nebo při nový tvorbě.
Jak dlouho se živíš jako profesionální hudebník a považuješ se – vzhledem k tvým textům a celkovému vzhledu – zároveň i za konopného aktivistu? Proč právě konopí a jeho prohibice hrají tak velkou roli v tvých lyrics?
MessenJah existuje něco přes deset let a jednou z mých zásadních messages je prospěšnost konopí pro společnost a volání po legalizaci. Moje texty jsou celkově dost protkaný aktivismem, a to nejen konopným, ale abych odpověděl na otázku: ANO, považuju se za aktivistu a bojovníka za legalizaci. Státní přístup ke konopí je pro mě symbolem zvůle moci vůči občanům. Přijde mi naprosto nepochopitelný, že člověk, kterej nikomu neškodí, jen si pěstuje léčivo pro vlastní potřebu, je neustále vystaven hrozbě té nejtěžší represe. Je základním lidským právem se léčit. Naší aktivitou na poli konopné subkultury je pak e-shop GANJAJELEK.CZ, kde šíříme mezi lidi oblečení, časopisy, hry a další věci s legalizační tématikou.
I přes masivní prohibici a represi je černý trh schopen dodávat levnější konopí než producent s legální licencí.
Jakou dostáváš v tomto ohledu zpětnou vazbu od fanoušků? Myslíš, že většina z nich jsou zároveň příznivci konopí?
Moje hudba není jenom o konopí, vlastně mám o konopí jenom pár pecek z několika desítek. Proto se na koncertech setkávám s nehuličema možná i ve větší míře než z huličema, ale příznivci tolerantního přístupu ke konopí jsou, myslím, všichni.
Setkal ses někdy i s negativními reakcemi, např. od členů extrémní pravice?
Spolu s mým dvorním DJem (zdravim Boldrika) jsme se objevili na černé listině stránky White Media, kde se shromažďovala jména nepřátel krajní pravice. To jsme si ale nevysloužili za cannabis, ale spíš vystoupeními na různých demonstracích, beneficích nebo ve vyloučených lokalitách.
Byl jsi někdy členem nějaké organizace bojující za ukončení prohibice konopí?
Členem žádné organizace jsem nikdy nebyl, i když bych se tomu nějak nebránil a Spojený ganjamírový emiráty bych zakládal hned. Za legalizaci zatím bojuju výlučně svým hlasem a textama.
Máš nějaké osobní zkušenosti s konopnou léčbou? Angažuješ se nějak v této oblasti?
V mém okolí se pohybují jak lidi, kteří se léčbě konopím věnují, tak i ti, kteří si různými neduhy a léčbou prošli. Je obrovská škoda, že s ganjou musíme nakládat tak pokoutně a že firmy, studenti, laboratoře, ale i obyčejný lidi se nemůžou jednoduše a svobodně věnovat zkoumání konopí a jeho účinkům na rozličné nemoci. Myslím si, že je základním lidským právem léčit se způsobem, který je pro člověka nejvhodnější a s nejmenšími vedlejšími účinky, což u některých nemocí – třeba některých druhů epilepsie – prokazatelně umožňuje konopí. Je základním lidským právem se léčit co nejúčinněji, a pokud lze léčivo dokonce vypěstovat svépomocí, pak je základním právem pacienta dělat i to. Dnešní právní stav kriminalizuje pacienty i lidi, kteří druhým s léčbou pomáhají – to je přeci očividně na palici! Obdivuju lidi, kteří do toho jdou a pro pacienty shánějí vhodné konopí, dělají extrakty, masti, tinktury, čípky, radí s dávkováním, provázejí léčbou, a jediný, co jim to přináší, je dobrej pocit a k tomu obrovskej risk zatčení, soudu a často i vězení – za nezištnou pomoc druhým lidem se dneska pořád ještě trestá. To je potřeba změnit.
Dnešní právní stav kriminalizuje pacienty i lidi, kteří druhým s léčbou pomáhají – to je přeci očividně na palici!
Jaký je tvůj názor na oficiální léčebné konopí v lékárnách a to, co se děje kolem něj?
Na rovinu – nemám pocit, že je tady zájem reálně dostat konopí k pacientům. Míra, ve které se dostane konopí k potřebným, je směšně kosmetická. Důvody jsou přitom jednoduché – lékárny pacientům dodávají dvakrát dražší konopí než černý trh. Taky není na výběr z více konkrétních odrůd, které by byly vhodné pro odlišné zdravotní indikace. Konopné extrakty se nevydávají vůbec, ačkoli jsou násobně účinnější i jednodušší na aplikaci než samotné květenství, které v lékárnách najdeme. Pojišťovny hradí zlomek z potřebného množství léčiva. To vše dohromady vypovídá o tom, že není zájem léčivé konopí dostat reálně k pacientům, a můžeme se jenom ptát, jaký podíl na tom má fakt, že z konopných produktů neplyne tolik zisku jako z jiných farmaceutických preparátů. I přes masivní prohibici a represi je totiž černý trh schopen dodávat levnější konopí než producent s legální licencí – to je přeci k smíchu. S potenciální legalizací se pak cena dostane ještě daleko níž a vypadá to, že s takovouhle vyhlídkou a nejistou legislativní půdou pod nohama se žádnému z farmaceutických hráčů nechce investovat do produkce léčivého konopí levnějšího než na černém trhu. Navíc by pak konopí konkurovalo dražším léčivům. Ale všechno má svůj konec i začátek a já pevně věřím, že začátek éry plošného celospolečenského využití konopí právě přichází.
Kdy si myslíš, že bude konopí legální i pro rekreační využití – jak u nás, tak globálně?
Jestli globálně za deset let, tak v ČR tak za padesát. Teď vážně – myslím si, že globální lavina legalizace se nedá zastavit. Je jenom na nás, jestli do vlaku naskočíme za tři, pět, deset nebo patnáct let, ale pevně věřím, že nás to nemine. Celá společnost si začíná uvědomovat potenciál konopí, stejně jako jeho relativní neškodnost. Těžko věštit, ale věřím, že půlka států OSN do deseti let legalizuje k lékařským i rekreačním účelům.
Jaká je podle tebe ideální forma legalizace konopí?
Úplná, ale zároveň kontrolovaná. Je potřeba uzákonit:
1. Pěstování pro vlastní potřebu či pro potřebu komunity.
2. Prodej k rekreačnímu užití od osmnácti let ve specializovaných prodejnách s certifikovaným konopím prostým nežádoucích látek, které se do rostliny mohou dostat při pěstování s umělými hnojivy, postřiky a podobně.
3. Pro léčebné účely pak plné a neomezené hrazení léčiva pojišťovnou.
Co ostatní drogy, měly by být taky legální?
Volil bych spíš cestu kontrolované dostupnosti – pro experimentátory po osmnáctém roce věku by byly některé drogy v bezpečné koncentraci dostupné ve specializovaných centrech, kde by se uživatelům zároveň dostalo poučení o jejich účincích, ale i rizicích spojených s jejich užíváním. Výzkumy ukazují, že takový přístup snižuje počet závislých ve společnosti a ulevuje státní kase ve srovnání s následky drogové závislosti či užívání drog v pochybné kvalitě a neurčité koncentraci.
Je základním lidským právem léčit se způsobem, který je pro člověka nejvhodnější a s nejmenšími vedlejšími účinky.
Účastníš se akcí jako Million Marihuana March – co si myslíš o jejich smyslu? Velká média o nich nereferují zrovna pozitivně a bohužel se zejména na odpolední koncerty a party vždy nabalí spousta lidí, kteří s konopím nemají nic společného. Nestaví takové akce naši komunitu do špatného světla?
MMM je jednou z velkých příležitostí konopné subkultury hlasitě vyjádřit svoje volání po legalizaci. Myslím, že ve srovnání s okolními státy je česká odnož této celosvětové konopné demonstrace na velmi vysoké úrovni. Účast je poměrně velká a s ní i zájem médií. Je ale pravdou, že hudební část programu (který je celý zdarma a přístupný všem) přitahuje různá individua ze širokého okolí, která jsou pak vděčným terčem televizních kamer a ozdobou „objektivní reportáže” do zpravodajství. Je ale otázkou, jestli si kameraman nenajde pár „méně zachovalých” jedinců i v průvodu, pokud se organizátoři rozhodnou hudební část oželet. Také by se mohlo stát, že bez bohatého poprůvodového programu by byla účast nižší i na samotné demonstraci. Těžké dilema, ve kterém bych se přikláněl k zachování legendárního českého MMM tak, jak ho léta známe. Mezi lidmi je MMM obrovský pojem – den setkání, na kterej se kdekdo těší celej rok.
Chtěl bys na závěr něco vzkázat našim čtenářům?
Děkuju čtenářům Legalizace, že se o problematiku zajímají. Věřím, že úsilí vynaložené na ukončení konopné prohibice nepřijde vniveč, a i proto je na nás, abychom si konkrétní podobu legalizace pohlídali a nenechali vyhrát zájmy byznysu nad zájmy lidí.