Látky obsažené v konopí dnes považujeme za účinné léky na velký počet zdravotních problémů a onemocnění. Abeceda nemocí, se kterými si kanabinoidy dokážou poradit, začíná u písmene A s astmatem, autismem či anorexií a u B rozhodně nekončí. Ještě nedávno přitom bylo užívání konopí silně stigmatizováno a odsuzováno. Vinou propagandy, která strašila zhoubností konopí pro psychiku, zakázala většina zemí světa dokonce i jeho pěstování pro vlastní účely.
Nové výzvy pro konopný průmysl
Někdejší zelená revoluce ale vše změnila – konopí se najednou stalo „zázračným lékem“ na téměř jakoukoli nemoc. Pokud ale chceme jeho léčebný potenciál plně využít, potřebujeme, aby odborníci důkladně prozkoumali specifika pěstování jednotlivých odrůd. Pro pacienty je klíčové, aby věděli, které odrůdy se pro léčbu jednotlivých nemocí hodí nejlépe. Neméně důležité je léky na bázi konopí řádně standardizovat. Právě těmto výzvám se ve svém výzkumu rozhodla nyní postavit jedna izraelská vědkyně.
„Před pěti lety mě oddělení ministerstva zdravotnictví pro léčivé konopí pověřilo, abych provedla výzkum, jehož cílem bylo maximalizovat efektivitu pěstování konopí. Tento úkol mi byl svěřen díky mým zkušenostem v oboru fyziologie rostlin a agronomie, ale také díky tomu, že se zajímám o problematiku práce s rostlinami v náročných přírodních podmínkách,“ nechala se slyšet Nirit Bernsteinová, vedoucí vědecká pracovnice Institutu pro výzkum půdy, vody a environmentálních věd při Zemědělské výzkumné organizaci (ARO) vedené izraelským ministerstvem zemědělství. Izrael se s tímto novým projektem znovu zapsal do dějin výzkumu konopí – již v roce 1960 byl prvním státem, který začal kanabinoidy zkoumat, a dnes se může chlubit první vědkyní na světě s povolením zkoumat celou rostlinu. „Nejprve jsem se rozhodla zaměřit na výzkum a standardizaci postupů při pěstování, díky kterým by se konopí konečně mělo stát moderní zemědělskou plodinou vhodnou pro trh s léčivy,“ prohlásila Bernsteinová, která své odborné vzdělání zahájila bakalářským studiem zemědělských věd na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a zakončila doktorátem na Kalifornské univerzitě v Davisu.
Známé neznámé konopí
Lidstvo pěstuje konopí seté již tisíce let – Bernsteinovou proto překvapilo, že se svým odborným výzkumem musela začít úplně od nuly. „Když jsem začala spolupracovat s pěstiteli, zjistila jsem, že pravidelně musí čelit řadě problémů. Podívala jsem se tedy do vědeckých databází a hledala poznatky o pěstování, hnojení a zaštipování konopí. Ohledně konvenčních plodin, mezi které patří například rajčata, jsem našla desetitisíce publikací,“ uvedla. „O konopí jsem přitom nenašla téměř žádné – od roku 1961 byl totiž výzkum konopí nelegální.“
Jedním z našich zásadních objevů je, že když rostlinu mírně stresujete, paradoxně začne produkovat více léčivých látek.
Bernsteinová proto začala poznatky ohledně konopí hledat na různých fórech a blozích. Kvůli nedostatku odborných informací se komerční i domácí pěstitelé často obrací na „Dr. Googla“. Ukázalo se, že žádné z rad na internetu však nejsou vědecky ověřené. Postupy při pěstování konopí se navíc nikdo prozatím nepokusil uzpůsobit specifikům jeho léčebného využití. „Proto jsem teď ve spolupráci s ministerstvy zemědělství a zdraví začala zjišťovat, jak bychom vlastně tuto rostlinu měli pěstovat,“ sdělila Bernsteinová magazínu Israel21c.
Základy konopné vědy
Konopí seté je kvetoucí rostlina, která se v přírodě vyskytuje ve třech poddruzích, z nichž jeden lidstvo již odnepaměti využívá k výrobě přírodních textilií. Květy konopí obsahují více jak 1 400 aktivních látek – mezi ně se řadí i stovky kanabinoidů, terpenů či fenolů. Dva neznámější kanabinoidy, CBD a THC, jako první izoloval, zmapoval, syntetizoval a pojmenoval izraelský profesor Raphael Mechoulam na počátku šedesátých let. CBD se vyznačuje především protizánětlivými účinky a schopností mírnit úzkost, zatímco THC je známé díky svým psychoaktivním účinkům a dokáže v těle aktivovat receptory, které podporují regeneraci a léčbu.
Tým Bernsteinové se snaží vyšlechtit odrůdy na míru jednotlivým zdravotním problémům, mezi které patří například roztroušená skleróza či cukrovka.
Bernsteinová ve svém výzkumu pracuje pouze s neopylenými samičími rostlinami, protože právě ty obsahují největší množství léčivých látek. Koncentrace kanabinoidů se přitom u jednotlivých rostlin i jejich částí často podstatně liší. Právě tato rozmanitost představuje jeden z největších problémů při předepisování konopí pacientům. „Když beru léky na předpis, předpokládám, že každá pilulka obsahuje naprosto stejné množství aktivních látek. Konopí je ale rostlina, kterou se nám pro využití ve zdravotnictví prozatím nepodařilo standardizovat – k pacientům se tak dostávají různě kvalitní květy konopí s rozličným obsahem aktivních látek,“ vysvětluje Bernsteinová.
„Určitá míra rozdílnosti je samozřejmě přirozená pro všechny rostliny – například i u rajčete jsou některé části sladší, zatímco jiné zase obsahují větší podíl lykopenu. Při jídle ale tento rozdíl nepoznáte, protože rajče stejně nakonec skončí v salátu či v kečupu. U léčivého konopí je tomu ale jinak. Když jeden květ obsahuje dvakrát více THC než jiný, je daná dávka už příliš silná, zatímco když ho obsahuje méně, nemusí naopak vůbec účinkovat. Naším hlavním cílem je tedy naučit se pěstovat rostliny tak, abychom mohli dosáhnout určité konzistentní kvality.“
Vzhled může klamat
Když vědecký tým vedený Bernsteinovou začal zkoumat, jak chemické složení konopí reaguje na přírodní podmínky, ve kterých roste, ukázalo se, že mnohé rady pěstitelům, které běžně najdete na internetu, ve skutečnosti nejsou podložené. „Mezi pěstiteli je například celkem rozšířené přesvědčení, že aby konopí bylo doopravdy kvalitní, vyžaduje vysokou intenzitu světla určité vlnové délky. Náš výzkum však pro tento předpoklad dostatek vědeckých důkazů nenašel,“ upozornila Bernsteinová.
Dosud největší překvapením nového výzkumu však je, že rostliny, které na první pohled vypadaly nejzdravěji a během růstu dostávaly naprosto ideální poměr šestnácti různých živin, nakonec ideální obsah kanabinoidů a terpenů neměly. „Teď už víme, že pouhý pohled vám toho o kvalitě léčivých účinků příliš neprozradí,“ sdělila Bernsteinová magazínu Israel21c. „Jedním z našich zásadních objevů je, že když rostlinu mírně stresujete, paradoxně začne produkovat více léčivých látek. Takový stres navíc nemusí být nijak drastický – objevili jsme různé způsoby, jak v rostlině vyvolat stresovou reakci, aniž bychom ji vlastně zatěžovali. Touto metodou můžeme spolehlivě dosáhnout požadované kvality rostlinného materiálu.
Studenti, kteří na projektu spolupracují, zjišťují, jak lze výslednou kvalitu rostlin ovlivnit i za pomoci různých podpůrných metod. Konopí může například prospět lepší hnojení, zastřihování, které zajistí lepší přístup květů ke světlu, vyhovující osvětlení a vytápění, alternativní metody boje se škůdci, po kterých ve finálním léčivém konopí nezbudou pesticidy, optimální způsoby zavlažování a vyhovující pěstební média. „V Izraeli musíme konopí pěstovat v květináčích v médiu, které neobsahuje půdu – které z nich je však nejlepší? Pěstební médium mimo jiné podstatně ovlivňuje to, jak často musíte rostlinu zalévat,“ vysvětluje Bernsteinová, která na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě učí v rámci magisterského programu předmět „Vývoj konopí pro účely moderního zdravotnictví“.
Kanabinoidy v boji s nemocemi
„Dále pracuji na vývoji nových odrůd konopí. Většinu těch, které najdete na trhu dnes, totiž vyvinuli pěstitelé konopí určeného pro rekreační užívání, a proto obsahuje vysokou koncentraci THC. Takové odrůdy však často nemají dostatek CBD, ostatních kanabinoidů ani terpenů.“ Tým Bernsteinové se proto nyní snaží vyšlechtit odrůdy na míru jednotlivým zdravotním problémům, mezi které patří například roztroušená skleróza či cukrovka. Vědci se také rostlinám snaží propůjčit lepší zemědělské vlastnosti, jako je odolnost vůči nemocem, vyšší výnosnost nebo produkce konzistentního množství léčivých látek.
Objevili jsme různé způsoby, jak v rostlině vyvolat stresovou reakci, aniž bychom ji vlastně zatěžovali.
Bernsteinová přitom na svůj výzkum není sama – spolupracují s ní další vědci z Hebrejské univerzity i Ben-Gurionovy univerzity v Negevu. Řada studií provedená týmem vědců pod vedením Bernsteinové byla již publikována v odborných časopisech včetně Frontiers in Plant Science a Industrial Crops and Products a další jsou již na cestě. Bernsteinová se sice zdráhá tvrdit, že by snad její laboratoř zaměřená na studium celých rostlin konopí byla světový unikát, ale připouští, že na odborných konferencích je „často představují jako jedinou laboratoř na světě, která se právě takovému výzkumu věnuje.“
Zdroj: www.israel21c.org
