Aktuální článek
Anketa: Jak si představujete dnešního typického uživatele konopí?

Anketa: Jak si představujete dnešního typického uživatele konopí?

  • Se stereotypy všeho druhu se setkáváme dnes a denně. Za stereotyp lze s úspěchem považovat i spontánní odpověď řady mnou tázaných laiků: „Já o tomhle nic nevím, takže si o tom vlastně ani nic nemyslím.“ Možná bychom ale neměli čekat na chvíli, kdy se nás bude ten který problém týkat osobně. Třeba když nám kvůli podomácku vyrobené konopné masti na léčbu všelikých menších i větších neduhů bude hrozit dlouholeté popotahování u soudu…

Marek Brodský (60), výtvarník, hudebník, herec

Řek bych, že většina lidí, hlavně střední a starší generace, si ještě přednedávnem myslela, že konopí užívaj mladý huliči. Jsou to podle nich prostě smažky a už z toho maj úplně vyhulený hlavy. Tyhle lidi pořád považujou konopí za něco strašně nebezpečnýho. Já si ale myslím, že i když si člověk může celkem slušně vyhulit hlavu, chlastem, kterej je úplně legální, se jde zničit mnohem efektivnějc! A to, že je užívání konopí pořád nesmyslně kriminalizovaný, souvisí podle mě se stupňující se státní šikanou – je to prostě stejný jako jakákoliv jiná státní buzerace. Zajímavý ale je, že jak populace stárne a dožívá se vyššího věku, vzniká další, dost početná skupina starochů, který používaj konopí jako meducínu. Jejich starý těla trápěj všelijaký neduhy a najednou zjišťujou, že jim konopí může bejt dost užitečný…  

David Pomahač (45), zpěvák a kytarista skupiny Kieslowski

Nejsem si jist, jestli dokážu v tomhle směru cokoliv zobecnit, protože s tímhle tématem mám jen minimum zkušeností. Už spoustu let ani nepiju, ani nic nekouřím, takže typického uživatele dost možná prostě nedokážu popsat. Spíš si obecně myslím, že by vzhledem k léčivým účinkům konopí měl být trochu snazší přístup k jeho produktům a celé tohle téma by se mělo míň démonizovat. Jako stereotypy možná vnímám úhel pohledu typu: „Mělo by se víc hulit, protože pak je všechno víc v klidu,” stejně jako pravý opak: „Je to droga, kterou je třeba zakázat.“ Oba tyhle extrémy jsou pro mě stereotypy jako Brno.

Lukáš Běhal (42), zakladatel a ředitel veletrhu Cannafest

Zatímco donedávna byl za typického uživatele konopí považován a předkládán pouze člověk se vzhledem tzv. hippiesáka, dredaře či máničky (za komunismu zván též hašišák), v dnešní době již naštěstí, především díky větší informovanosti a s tím spojené společenské toleranci, nemůžeme jednoznačně typického uživatele konopí nijak označit a zaškatulkovat. Denně se setkávám s lidmi, co konopí pravidelně užívají ať už jako lék, tak i jako relaxant po celodenní náročné práci. Blahodárné účinky konopí jsou v dnešní době využívány všemi generacemi a ve všech společenských vrstvách. Uživatelem tak může být váš pošťák, automechanik, právník, zubař a pravděpodobně i vaše babička. Zkuste se jich zeptat.

Jitka Sedláčková (58), herečka, scénáristka 

Podle mě jsou tu, stručně řečeno, dvě hlavní skupiny uživatelů konopí: mladý lidi mezi třinácti a pětadvaceti, který „hulej trávu“, a potom střední a starší generace, která se konopím léčí. Hlavní posun dnešní doby vidím právě v tom, že se stále víc prokazují léčebné účinky konopí – to se dřív nedělo. Takže i já, která jsem měla v rodině tak drsnou osobní zkušenost s drogami, se na tuhle problematiku dívám mnohem vstřícněji než dřív. Z vlastní neblahé zkušenosti si ale uvědomuju, že bezuzdný užívání drog v mládí může spustit dost závažný psychický onemocnění. Samozřejmě je strašně důležitý, co dotyčný užívá – pokud je to THC z velkovýrobny, kde se konopí pěstuje pod umělým světlem, je mnohonásobně silnější a záludnější, než když si člověk dá za okno květináč s kytkou. Podle mého přesvědčení a zkušenosti ale konopí může být vstupní branou k další droze, takže mladí, nebo ti, co nedokážou být zodpovědní za své chování, můžou mít v budoucnu zásadní problém se závislostí.

Co se ale v posledních letech mění, je to, že na základě novodobých poznatků o blahodárných léčebných účincích konopí lidé víc a víc vnímají, že to nemusí být jen nebezpečná látka, která ničí mladým lidem a jejich rodinám životy, ale velmi blahodárný preparát, který ulevuje těžce nemocným pacientům a pomáhá jim nést jejich osud lehčeji. I já jsem k tomuto závěru dospěla, i když mám pocit, že se právě na tohle začíná spousta mladých lidí vymlouvat.

Musíme si ale položit otázku, jak na tyhle nové vědecké poznatky reaguje stát a jak situaci řeší? Bohužel hlavně represemi a kriminalizací převážně starých nemocných jedinců, kteří jsou nuceni z nedostatku financí a díky nedostupnosti konopí pěstovat si svůj „zdroj úlevy“ doma. Kriminalizace zkrátka, podle mě, určitě není cesta. I když například řidiče, kteří sednou za volant pod vlivem drog, bych naopak postihovala daleko přísněji. Prostě nevěřím ve všemocné zákony, zákazy a příkazy. Rozhodně jsem pro to, aby si každý rozhodl sám, jestli chce užívat konopí a v jakém množství. Dnes už je prokázáno, že konopí coby léčebný přípravek je při některých neurologických onemocněních nebo jako tišení bolesti u paliativních pacientů nenahraditelné, takže bych šla tak daleko, že bych ho nechala hradit pojišťovnami. Takové použití konopí zcela podporuji. A ať, proboha, není tak drahé a ať je dostupné pro všechny, kdo ho potřebují. Ano, asi bych určité množství konopí pro osobní potřebu legalizovala… 

Pavel Nepustil (40), adiktolog

doporučujeme

Pokud jde o konopí, žijeme v přelomové, vzrušující době, kdy veškeré stereotypy berou za své. Na konci devadesátek se dal ještě najít prototyp „huliče“ s dredy, jamajskou vlajkou, bubínky a protáhlou intonací samohlásek, dneska už ta otázka působí skoro vágně až nesmyslně, stejně jako kdyby ses zeptal na typického uživatele alkoholu. Není to ale podle mě jenom tím, že šlo konopí víc do mainstreamu, respektive že vstupuje do nových společenských diskursů, ale také tím, že se budoucí konopné kultury teprve formují. Používám množné číslo, protože si myslím, že v budoucnu bude existovat množství různorodých skupin, pro které bude užívání konopí jedním z identifikačních rysů, nicméně ve všech bude mít svůj jedinečný význam. Někde léčebný, jinde spirituální, rekreační, psychohygienický, nebo destruktivní. My všichni se dneska můžeme na utváření těchto významů podílet, můžeme mimo jiné přispívat i k rozvoji a ustalování takových vzorců užívání konopí, které budou snižovat rizika a zvyšovat jeho potenciál. A to je na tom právě to vzrušující.

Ivan Bartoš (39), předseda České pirátské strany

Neexistuje žádný prototyp uživatele ani rekreačního, ani člověka, který používá konopí k samoléčbě. Od seniorů přes veškeré věkové kategorie směrem dolů, napříč společenskými třidami i povoláními užívá konopí každý. K samoléčbě konopí používá v ČR okolo 800 000 dospělých. Co mají tito lidé společného? Potřebu řešit nějaký zdravotní problém. Skupina rekreačních uživatelů do tohoto zahrnuta není. Stereotypizace uživatele konopí pramení z neznalosti tématu, často represivní propagandy ze strany státu a možná i nedostatku času nad věcmi přemýšlet. 

Anatol Svahilec (25), slamer 

Bylo by asi fajn po 20 letech nadšenýho uculování říct, že postava marihuanově náruživýho Jakuba v Samotářích v podání Jiřího Macháčka formovala a formuje představu českýho (potažmo východoevropskýho) středoproudu o rekreačním a pravidelným užívání trávy. A to celkem destruktivně. Apatická neperspektivní existence, skvěle fungující v komický figuře, která, asi poprvé v českým filmu, ukazuje hulení nepokrytě, ovšem v konturách, který se spíš nepřekrejvaj s reálem. Jiná alternativa k takový paralele pro spoustu lidí u nás ani není. Už jen: „Já už prej jednu holku mám.” I díky tomu se musí veřejnej prostor zabývat tak imbecilníma argumentama typu: „Ale Ivan Bartoš nehulí/hulí.“ Připouštím i výběh v Tróji pro jednoho živýho, když to pomůže.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!