Bůh odpovídá mou zkázou! jsem znicotněn
tuto poezii stravují plameny knihy života
na mé lži odpoví červ z ucha
na vize ruka která mi dopadá před oči aby zakryla
pohled na mou kostru
a mou touhu stát se Bohem roztřesené odpoví zarostlé bradaté tělo
ten nestvůrný kožich co obrůstá mi lebku
Žaludek ze sebe dáví liánu duše, mrtvola na
podlaze bambusové chýše, tělomaso se plazí vstříc
svému osudu zachvacuje mě hrůza
V uších bzukot stvořeného světa, jenž vzývá svého Kata, jektání
ptáků do Bezmezna, psí štěkot
coby zvracení, Smrt ve skřehotu žab na stromech
jsem seraf a nevím zda vcházím do Prázdnoty
jsem člověk a nevím zda vcházím do Smrti –
Kristus ubohý zoufalý Kristus
pozvednutý na Kříž mezi Dimenze –
aby spatřil Navždy Nepoznatelné!
tělo rozechvívají údery mrtvého gongu a do mozku mi vstupuje
obrovská Bytost zdaleka co žije navěky
Nic než Přítomnost tak mocná že se vzpírá zaznamenání!
(…)
