Podle nejnovějších statistik zemřelo v roce 2018 v této malebné zemi o 27 procent více osob na předávkování než o rok předtím. V přepočtu na počet obyvatel jde o třikrát více lidí než v Anglii a Walesu a padesátkrát více než třeba v Portugalsku. I ve Spojených státech sužovaných opioidní krizí jde v přepočtu o nižší číslo.
Drogová velmoc
Aktuální statistiky amerického Centra pro prevenci a kontrolu nemocí (Center for Disease Control and Prevention – CDC) ukazují, že ve Spojených státech měly drogy v roce 2017 na svědomí 21,7 ze 100 000 úmrtí. Když by se loni počet obětí předávkování drogami ve Skotsku vyšplhal na 1 187 osob, přeskočila země v pomyslném žebříčku právě Ameriku. Největšími překážkami při snaze řešit skotskou drogovou otázku jsou jednak nemožnost rozhodovat samostatně a nezávisle na Londýnu a pak problém kombinování celé řady drog, ke kterému se zde často uchylují dlouhodobě a těžce závislí. Mnozí se nezdráhají kombinovat heroin s metadonem, alkoholem, léky na předpis a zcela neznámými substancemi dostupnými na ulici, které na území Skotska vyrábějí ve velkém množství drogové mafie v provizorně zřizovaných laboratořích, odkud je pak vyvážejí do Anglie a kontinentální Evropy.
V roce 2016 skotská vláda snížila rozpočet na prevenci a služby pro drogově a alkoholově závislé o více než dvacet procent. Poté se strmě zvedl počet smrtelných předávkování.
Stárnoucí populace
Aktivista Martin Powell působící v organizaci za reformu protidrogových zákonů ve Spojeném království Transform je šokován tím, že úmrtnost související s drogami ve Skotsku je vyšší než ve Spojených státech, kde za prudký nárůst předávkování v posledních letech můžou především léky na předpis a smrtící fentanyl, který zatím ve Skotsku zabil „pouze“ pár desítek lidí. Významnou část problémových uživatelů drog ve Skotsku dnes tvoří stárnoucí populace uživatelů opiátových drog – ať už opioidních léčiv na předpis, nebo ilegálního heroinu. A prý bude jen hůř. „U mnoha relativně mladých mužů s mnohaletou historií užívání drog se objevují nemoci, které se běžně vyskytují u starých lidí,“ vysvětluje dr. Carole Hunterová, která je vedoucí farmaceutkou v neziskové organizaci Glasgow Addiction Services. „Co vaše tělo dokáže zpracovat v osmnácti, to mu o dvacet nebo třicet let později může dělat velké problémy.“
Dnešní norma
Jak víme z legendárního Trainspottingu, úmrtí na předávkování drogami není ve Skotsku ničím novým. Co se změnilo, je počet obětí a rychlost, s jakou vzrůstá. „Pamatuji si, jak v roce 2003 všechny pobuřovaly novinové titulky hlásající: Na předávkování drogami zemře ve Skotsku každý den jeden člověk,“ vzpomíná odborník na závislosti dr. Andrew McAuley z Kaledonské univerzity v Glasgowě na národní průzkum před více než 25 lety. „Dnes jich umírá čtyřikrát tolik.“ Odhady hovoří o počtu kolem 60 000 dlouhodobých uživatelů drog, z nichž řada trpí různými nemocemi a psychickými poruchami. „Skotsko rozhodně nepatří mezi země s progresivní drogovou politikou,“ tvrdí právník Corey Davis z organizace National Health Law Program. „Má vyšší míru zneužívání jak alkoholu, tak ilegálních drog, neinvestuje dostatečně do ochrany veřejného zdraví a nepřijímá intervenční programy zaměřené na sledování rizik jako třeba takzvané aplikační místnosti.“
Zdroj: EMCDDA
Cesta do problémů
Skotsko nebylo „nemocným mužem“ Evropy odjakživa. Až do padesátých let minulého století zde byl průměrný věk stejný nebo vyšší než ve zbytku západní Evropy. Od konce druhé světové války se ale ve Skotsku situace zlepšovala pomaleji než v ostatních zemích Západu. Za současnou bezprecedentní drogovou krizi může kombinace špatných politických rozhodnutí: hospodářské změny přivedly řadu oblastí i jejich obyvatel do chudoby a strádání, škrty v oblasti zdravotní péče i její nedostupnost problémům obyvatel také nepomohla a dostupné drogy jsou stále nebezpečnější a nebezpečnější. Podle Davida Walshe z glasgowského Centra pro populační studia je nutné hledat kořeny současné krize i ve společenských a ekonomických reformách řízených z Londýna na konci sedmdesátých let, kdy upadal význam industriálních měst jako třeba právě Glasgow. „I místní úřady daly zelenou komerční zástavbě a přesunu celých komunit do izolovaných obytných čtvrtí, ve kterých ale chyběly základní sociální služby. Mezi společensko-ekonomických faktory a zdravím obyvatel přitom existuje přímá souvislost,“ tvrdí Walsh. Shodou okolností v té době začal do Evropy proudit heroin z Afghánistánu, takže i ve Skotsku klesala jeho cena a rostla dostupnost. Odtud vzešla generace „feťáků“ známá z knihy a filmu Trainspotting. „Před rokem 1980 se v záznamech policie hovořilo o nějakých padesáti uživatelích heroinu v celém hlavním městě Edinburghu – a většinu jsme znali osobně,“ vzpomíná Roy Robertson, profesor adiktologie na Edinburské univerzitě. „Pak se sem ale začaly valit drogy a jejich vyšší dostupnost pomohla zažehnout heroinovou epidemii.“
Snahy o nápravu
Dlouhé roky se Skotsku dařilo držet úmrtí v důsledku předávkování na relativně „normálních“ hodnotách. Pomohlo tomu zavedení programů výměny stříkaček v osmdesátých letech a také lék proti předávkování naloxon, který je v zemi všeobecně dostupný od roku 2011. V provozu jsou i substituční terapie pro závislé na opiátech, kdy například metadon je k dostání ve většině lékáren v zemi.
V roce 2016 ale skotská vláda nesmyslně snížila rozpočet na prevenci a služby pro drogově a alkoholově závislé o více než dvacet procent. V důsledku extrémního nárůstu úmrtí však rozpočet opět navýšila a od tohoto roku by měl být zvýšen o dalších v přepočtu 600 milionů korun. „Co si myslíte, že se asi stane v zemi, kde máte problém se závislostí na opiátech, a vy postupně ubíráte peníze na programy snižování rizik? Počet smrtelných předávkování začne samozřejmě vytrvale růst,“ vysvětluje profesor John Strange z King’s College v Londýně, který se zabývá léčbou závislostí více než třicet let.
Závislí se nezdráhají kombinovat heroin s metadonem, alkoholem, léky na předpis a neznámými substancemi dostupnými na ulici.
Podle dr. Lesley Grahamové ze skotské Národní zdravotní služby se v současnosti ve Skotsku nějakým způsobem léčí zhruba 40 procent uživatelů drog, zatímco v Anglii je to kolem 60 procent. Cílem je, aby více lidí opustilo ulice a snažili ze svého návyku zbavit nebo alespoň zmírnit dopady na své zdraví.
Světlé výjimky
Když Daniel Hamilton vstoupil do místnosti organizace Edinburgh Access Practice, rozhodně nečekal, že ještě ten den bude odcházet s receptem na metadon, díky kterému se mu daří zvládat bažení po heroinu. Daniel pochází z města Perth, kde podle jeho slov trvá měsíce, než se k receptu dostane. Oficiální údaje mu dávají za pravdu – průměrná doba čekání na tuto substituční léčbu se pohybuje kolem osmi týdnů. „Za tu dobu se člověk v pohodě stihne předávkovat z heroinu koupenýho na ulici,“ podotýká Daniel lakonicky.
Pracovníci Edinburgh Access Practice se snaží závislým zajistit recept co nejrychleji a zároveň nabízejí pomoc s řešením problémů, které obvykle vytvoření závislosti předcházejí. V týmu mají odborníky na duševní zdraví stejně jako terénní sociální pracovníky, kteří pomáhají třeba i se sháněním bydlení. Jenomže podobných zařízení je ve Skotsku jako šafránu a zcela chybějí služby jako třeba sterilní místnosti na nitrožilní aplikaci drog a výměnu jehel. „Za ty roky se nám podařilo zachránit životy spoustě uživatelů drog, ale v určité chvíli začnete narážet na limity,“ upozorňuje dr. McAuley. „Je potřeba mít k dispozici respirační jednotku, psychiatry, závislí potřebují střechu nad hlavou, zaměstnání a spoustu dalších věcí.“
Pes je však zakopaný v tom, že „řešení“ kontrolovaných substancí jako heroin spadá pod centrální britskou vládu, kde konzervativní zákonodárci blokují jakékoli progresivní snahy o reformy zaměřené na snižování rizik. „Vláda Spojeného království zastává neměnný postoj a neplánuje vytvořit legislativu, která by umožňovala zřizování prostor určených ke konzumaci drog,“ zní oficiální vyjádření britského ministerstva vnitra.
Není na co čekat
Podle aktivisty Powella by se vláda Velké Británie k tak mimořádné krizi ve Skotsku měla postavit čelem. Na drogový problém nedávno začala upozorňovat na svých titulních stranách i většina velkých skotských deníků. „Tak rozsáhlý problém už zkrátka nemůžeme přehlížet. Politikům musí dojít, že zde nejde jen o nějakou hru,“ zdůrazňuje Powell. „Vlády by si konečně měly uvědomit, že současná krize naléhavě vyžaduje řešení – v sázce je spousta lidských životů. Musíme okamžitě zavést nouzová opatření a připravit i dlouhodobou strategii a Londýn jí nesmí stát v cestě. Politici již nesmějí otálet a musí zasáhnout ihned, protože situace se každým dnem zhoršuje.“
Poučení pro Česko
Například v roce 2015, ještě za dob národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila, mělo Česko nejnižší počet smrtelných předávkování nelegálními drogami na 100 000 obyvatel ze všech zemí Evropské unie. Zemřelo u nás 44 lidí, v celé EU 7585. Pokud současná protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová pod záminkou údajné „systémové stabilizace“ chce prosadit navrhované škrty v oblasti prevence o několik desítek milionů, měla by se nejprve podívat do Skotska, jak takové šetření dopadá.
