Aktuální článek
Hodně muziky za málo peněz 08: sinks / Fotbal / Zvíře jménem Podzim

Hodně muziky za málo peněz 08: sinks / Fotbal / Zvíře jménem Podzim

  • V dobách žánrového vakua, kdy nemáte jistotu, kolik křižovatek budete muset překročit, je příjemné najít kapelu, která stojí nohama na zemi a hraje si to své.

V kapele sinks (ano, s malým S) jsem objevil onu generálně se vytrácející žánrovou jistotu a musím podotknout, že je to velmi osvěžující. Na Bandcampu skupiny stojí postpunk a ten taky vskutku dostanete. Skladby disponují výbornou a chytlavou kytarovou složkou, jež, doplněna o příjemnou hlasovou vybavenost a melodickou basu, působí nadčasově. Skladby mají punkově explozivní charakter evokující vydýchaný dovádivý klub přeplněný lidem prahnoucím po přímočaré dávce energie, kterou bez milosti dostanou. Skupina má potenciál bourat kluby i přesvědčení o tom, že stylizace do jednoho konkrétního žánru je již vyčpělou záležitostí. 

Do jisté míry méně vyhraněným, ale stále přímočarým uskupením je kapela Fotbal. Silně nebojácná parta, která dovádí své posluchače během živáků k pomyslnému šílenství. Jejich hudba je zkrátka hypnotizující, jinak se to říct nedá. Málokteré těleso si dovolí cyklovat v jedné skladbě kolem devíti minut, ale tohle není jejich případ. Jednoduché kytarové vyhrávky se jako aura vznášejí společně s osvíceným zpěvem nad pulsující, ale nevybočující rytmickou sekcí, jež vše dynamicky pohání. Je úplně irelevantní, zdali to pokračuje jednu minutu anebo dvě hodiny. Stav harmonické rezonance, kterou u mě během koncertu vyvolali, bych snesl až do posledního spánku, a to je nakonec jediné, na čem záleží.

doporučujeme

Kontury zkrátka vymizí, ale pocit zůstane, což platí i pro další hudební útvar, jenž je sice v kontextu sinks a Fotbalu naprosto odlišný, ale na atmosféře nestrádá. Nacházíme se na vrcholu třetího ročního období a momentálně mě nenapadá celek, který by do něj pasoval lépe než Zvíře jménem Podzim. Výborný lyricko-hudební počin, silně meditativní, řekl bych až nadracionální. Pro mnohé je jejich deska Září to nejlepší, co se na tuzemské scéně letos odehrálo, a nejspíše by se jen horko těžko hledal argument dokazující opak. Hudba má velmi silnou atmosféru plnou něhy, melancholie a venkoncem i křehkosti. Po první, druhém a třetím poslechu mě deska neomrzela, naopak ještě vzrostl můj zájem, což se mi již dlouhodobě (až na pár výjimek) nestalo. Ideální k ležení v posteli, k podzimním procházkám opadanými parky či zamyšlenému koukání na kapky ledového deště stékající po okně u srkání kakaa.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!