Aktuální článek
Blíží se konec války proti drogám?

Blíží se konec války proti drogám?

  • Opioidní krize v USA dosahuje vrcholu a spousta Američanů bojuje se závislostí na legálních lécích. Autoritám začíná pomalu docházet, že závislost na drogách – ať už legálních nebo ilegálních – nelze řešit hrubou silou.

Jedno je jisté: Američané mají drogy rádi. Na současný stav války proti drogám dokonale sedí titulek článku satirického online magazínu The Onion: „Drogy vyhrály válku proti drogám.“ Nutno poznamenat, že vtipálkům z The Onion se v tomto případě povedlo předpovědět budoucnost – článek se na internetu objevil již v roce 1998 a dnes bohužel představuje smutnou skutečnost. Drogová krize posledních let dnes v mnoha ohledech dosahuje vrcholu – na předávkování zemřelo v posledních letech více lidí než při autonehodách nebo střelbě. Poslední desetiletí ale mělo i své světlé (zelené) stránky. Ve Spojených státech začala hromadně ustupovat dlouholetá prohibice konopí. Stačilo pár průkopnických pokusů a mnoha státům najednou došlo, že kriminalizovat tak populární rostlinu je zcela bezpředmětné. Jak se mění role a postoj justice v boji proti ilegálním substancím, začíná se i od základu proměňovat vztah veřejnosti k nim. 

Pohár trpělivosti přetekl

Konec války proti drogám sice ještě na dohled není, ale mnozí už si uvědomili, že v posledních deseti letech napáchala více škod než užitku. Aktivisté se proto nyní snaží reformovat protidrogové zákony a zabránit ustupujícím stoupencům prohibice v dalším zatýkání a trestání obětí drog, kterým by naopak měla být poskytována pomoc. Reforma drogové politiky již získala dostatek podpory veřejnosti – v těchto letech již více Američanů podporuje soucitnější přístup k závislým uživatelům drog místo co největšího zatýkání. Přísná kriminalizace drog tedy již není v souladu s většinovým názorem obyvatelstva, ale ani s výsledky vědeckých výzkumů – zákonodárci a soudy si naštěstí těchto změn již pomalu, ale jistě začínají všímat.

Drogová krize dnes dosahuje vrcholu – drogy si v posledních letech vyžádaly více životů než AIDS, střelné zbraně i autonehody. 

Na konkrétní příčinu tak rozsáhlé společenské změny rozhodně nelze snadno ukázat. Ke zviditelnění drogové problematiky však jistě přispěl rostoucí počet obětí opioidní krize mezi populací bílých teenagerů a méně vzdělaného obyvatelstva z amerického středozápadu a oblasti Apalačských hor. Tuto skutečnost skvěle vystihl titulek jednoho vydání New York Times z roku 2015: „Heroinová krize nutí bílé rodiny, aby přestaly drogy odsuzovat.“ Článek mimo jiné upozornil na to, že největšími zbraněmi války proti drogám byly „politika nulové tolerance a přísné tresty“, v období crackové epidemie aplikované především „v chudších černošských čtvrtích“. V posledním desetiletí se ale situace zásadně změnila – 90 % nových uživatelů heroinu jsou běloši z předměstí velkých měst a počestných maloměstských rodin. A tyto rodiny, tato vrstva společnosti se nyní začala aktivně snažit o zmírnění americké protidrogové politiky. „Jedná se o rozsáhlé změny týkající se všeho od slovníku, kterým o drogách mluvíme, až po náhled na užívání drog jako na nemoc, a ne zločin,“ uvedl deník New York Times.  Opioidní krize sice v posledním desetiletí nezačala, ale rozhodně v něm dosáhla nevídaného rozměru. Drogy v posledních letech zabily tolik lidí, že se kvůli nim mezi roky 2015 a 2017 snížila i celková střední délka života. Poslední takové snížení přitom způsobila epidemie španělské chřipky na sklonku první světové války. Nutno poznamenat, že válka proti drogám trvá i nadále a rodiny obětí stále čekají na její konec, který je však zatím v nedohlednu. V posledním desetiletí justiční orgány před soud stavěly i přátele, rodinné příslušníky či partnery předávkovaných a snažily se je obžalovat z vraždy či zabití následkem pouhého sdílení drog.

Naděje na změnu

V jiných ohledech se však soudní systém začal chovat rozumně – v mnohých věznicích se závislost na opioidech začala léčit za pomoci účinných léků, jako je metadon či buprenorfin. Na mašinérii udržující válku proti drogám v chodu začaly postupně tlačit i různá soudní řízení, média a postupně se měnící povědomí veřejnosti, která si začala uvědomovat, jak zrůdný celý tento systém vlastně je. Drogovou dekádu pak uzavřel pád farmaceutické společnosti Purdue Pharma, která vyráběla populární lék proti bolesti OxyContin, který dle nedávno uzavřeného soudního řízení hrál klíčovou roli při první velké vlně předávkování před dvaceti lety. Generální prokurátor státu New York vydal oficiální prohlášení, ve kterém uvedl, že Sacklerovi, což jsou vlastníci společnosti Purdue Pharma, se pokusili miliardy vydělané na drogách ukrýt v zahraničí, aby se mohli vyhlášením bankrotu vyhnout více než 2 000 žalobám. To se jim však nakonec nepodařilo, byť prozatím se proti usnesení generálního prokurátora odvolali. V důsledku demonstrací a pod tlakem veřejnosti pak jejich jméno zmizelo i z názvu jedné známé lékařské školy a pařížský Louvre se stal prvním muzeem, které odstranilo děkovné plakety s jmény těchto mecenášů z názvů veřejných sbírek. 

Konec konopné prohibice

V poslední dekádě se výrazně změnil i postoj společnosti ke konopí, které se konečně zbavilo spousty hluboce zakořeněných stigmat. Vlna legalizace konopí je bezesporu jednou z největších změn v zákoníku mnoha států USA od dob jejich vzniku. Ještě v roce 2000 si dle průzkumu veřejného mínění provedeného společností Pew Research Center 63 procent Američanů myslelo, že by konopí mělo zůstat nelegální. V roce 2010 jejich počet již klesl na 52 procent a v následujících deseti letech se postupně prudce snižoval, až se nakonec většinový názor přiklonil k legalizaci. V roce 2019 legalizaci konopí podporovaly dvě třetiny Američanů. Rozsáhlá legalizace konopí byla pro již tak neúspěšnou válku proti drogám jednou z posledních ran. Konopí je dnes jednou z nejrozšířenějších drog – holduje mu téměř 55 milionů lidí. Díky legalizaci jsme dostali šanci napravit chyby, které napáchala protikonopná propaganda a prohibice. Například v Illinois, kde je konopí legální od 1. ledna 2020, se město Evanston rozhodlo investovat příjmy na daních z konopí do reparací místní černošské komunitě, které válka proti drogám ublížila snad nejvíce. 

V roce 2019 legalizaci konopí podporovaly dvě třetiny Američanů. 

Tím samozřejmě nechceme říci, že bychom snad měli usínat na vavřínech – kvůli konopí stále neprávem ve vězení končí více minorit než bělochů. Situace se však pomalu ale jistě začíná měnit k lepšímu. Změna se týká i původního drakonického přístupu k drogové politice. Ukázalo se například, že propaganda ve stylu „řekněte drogám ne“, jak ji předváděla Nancy Reaganová, milovníky trávy o její škodlivosti skutečně nepřesvědčí. Stejně tak není efektivní ani hrozba vězením. Jediným rozumným řešením je legalizace – jen díky ní lze mít konopný trh doopravdy pod kontrolou, efektivně ho danit a získané prostředky investovat do vzdělání, sociálních programů a medicíny.

Cesta k rozumu

Jak se ale společnosti podařilo zbavit osmdesátiletého jha protikonopných zákonů? Konopí se sice ve většině ohledů od opioidních látek zásadně liší, ale některé společenské mechanismy, které doprovázely jeho legalizaci, můžeme objevit i v kontextu současné opioidní krize. Ve vězení se kvůli konopí začalo objevovat i čím dál více bílých Američanů, medicína postupně začala objevovat léčivé účinky kanabinoidů a oběma stranám politického spektra začalo docházet, že plnit věznice uživateli konopí je jen plýtvání penězi a životy. Konopné zákony se nezměnily samy od sebe – měli bychom si uvědomovat, jak důležitou roli v jejich změně hráli aktivisté a řádoví občané, kterým již došla trpělivost. „Za pozoruhodným rozmachem legalizace konopí v poslední dekádě nestojí touha po zisku, ale spousta lidí a organizací, kterým jde především o svobodu, spravedlnost, soucit a lidská práva,“ prohlásil Ethan Nadelmann, zakladatel a bývalý ředitel neziskové společnosti Drug Policy Alliance, které se ve spoustě států podařilo prosadit legalizaci konopí. 

K pochopení, že drogová závislost je spíše nemoc než zločin, vedla dlouhá cesta dlážděná těly nespočtu obětí. 

Důležitou roli v posunu od dogmatického chápání konopí k liberálnějšímu přístupu také hrál příchod nové generace. Generace Z a mileniálové již nevyrůstali pod taktovkou přísných drogových osvět, protože organizace, mezi které patřila například společnost DARE, ztratily sponzory, kterým na základě vědecky podložených výzkumů došlo, že drogová výchova ve stylu osmdesátých let jednoduše nefunguje. (Organizace DARE se údajně z této rány dnes snaží vzpamatovat a tvrdí, že se boje proti drogám nikdy nevzdá.) Trpělivost občanů s množstvím absurdních zákonů zásadně ubývá především v poslední dekádě. Politici, prokurátoři i policisté, kteří dříve za rigidním trestním systémem tvrdošíjně stáli, si nyní tváří v tvář nespokojeným voličům přestávají být tak jistí.

Dogma již nechce nikdo

Obamova vláda mnoha obviněným, kteří za mírné drogové delikty skončili ve federálním vězení, udělila milost či zmínění trestu. Se snížením počtu vězňů souhlasili dokonce i někteří vlivní přívrženci konzervativní Republikánské strany. O rok později bylo z vězení propuštěno přes 3 000 lidí. Noví členové Kongresu, mezi které patří například poslankyně za stát New York Alexandria Ocasio-Cortezová, volají po ještě radikálnějších řešeních, zahrnujících například plošnou dekriminalizaci všech drog. 

doporučujeme

Jediným rozumným řešením je legalizace – jen díky ní lze mít konopný trh doopravdy pod kontrolou, efektivně ho danit a získané prostředky investovat do vzdělání, sociálních programů a medicíny. 

Nutno poznamenat, že i tato změna začala odspodu – iniciovaly ji justiční systémy jednotlivých států. Navzdory předsudkům nejsou aktivisté žádnými neorganizovanými anarchisty – mají jasnou strategii a disciplínu. V poslední době mimo jiné popularizovali termín „progresivní prokurátor“, který odkazuje na celou řadu nových právních zástupců a prokurátorů, kteří se rozhodli nestíhat občany za mírné drogové delikty a takové přestupky raději řeší mimo soud. Aktivisté přitom nemění jen justiční podmínky, ale zavádějí i konkrétní řešení prospěšná pro společnost. Například ve Filadelfii se jim povedlo vyhrát právní spor o neziskovou organizaci Safehouse, která má za cíl otevřít první centrum pro prevenci předávkování ve Spojených státech. Jde o zařízení, kde budou závislí moci užívat drogy pod dohledem lékařů.

Pomocná ruka místo pout

Významné reformy drogových zákonů v posledním desetiletí proběhly i v tradičně konzervativních státech. Amerika se v mnoha ohledech již rozhodla přestat neústupně bojovat proti drogám – i ve státech jako je Kentucky, Severní Karolína, Západní Virginie a Tennessee tak dnes fungují programy nabízející uživatelům drog výměnu sterilních injekčních jehel. Válka proti drogám je v Americe zakořeněná doopravdy hluboko – již před padesáti lety zde prezident Richard Nixon oficiálně prohlásil drogy za „veřejného nepřítele číslo jedna“, a od té doby se americké zákony snaží drogy ze společnosti nekompromisně vymýtit. V poslední době se však situace naštěstí začíná pomalu měnit a Spojené státy začínají svému komplikovanému vztahu s drogami doopravdy čelit – k pochopení, že drogová závislost je spíše nemoc než zločin, však vedla dlouhá cesta dlážděná těly nespočtu obětí. 

Konopí je dnes ve Spojených státech jednou z nejrozšířenějších drog – holduje mu téměř 55 milionů lidí. 

V poslední dekádě se objevil termín „oběti zoufalství“, který dokonale vystihuje příčinu veškerých předávkování, alkoholismu i sebevražd. Obětem války drogám již nepomůžeme… Z chyb minulosti se ale můžeme poučit – je načase, abychom společnost jednou provždy společně změnili k lepšímu.

Zdroj: www.nbcnews.com

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!