Aktuální článek
Editorial 57: Jsme na tahu

Editorial 57: Jsme na tahu

  • Celou tu dobu mi to připadalo jako dětská hra. Občas sice trochu krutá či plná nečekaných zvratů, ale pořád hra. Taková ta dětská. Něco na způsob hry na schovávanou a na honěnou. Na kočku a na myš, na četníka a zloděje. Jedna strana hájila pomyslné dobro, druhá zlo, takové protipóly, aby hra měla nějakou dynamiku a nezačala brzy nudit.

Každý si svůj tým vybíral svobodně a rád, hranice domnělého dobra a zla se stejně s každým vítězstvím té či oné strany pomalu stíraly. Byla to asi víc zábava než skutečná příslušnost ke konkrétnímu týmu. A když měl někdo pocit, že se jeho týmu moc nedaří, vždy měl možnost s nově započatou hrou přestoupit do týmu svého bývalého protivníka. Čas plynul a všichni jsme ve hře lehce zpomalili a zvážněli. Ale stále to byla spíš kratochvíle než cokoli jiného.

Pak jednoho, ani ne moc pěkného dne začal ten druhý tým uprostřed rozehrané hry měnit a upravovat pravidla a přitvrzovat. A zavírat. Nejdříve oči nad chováním svých spoluhráčů, kteří se neštítili tu do nás strčit o trochu silněji, tu nastavit nohu, způsobit faul, újmu a bolest. A hra přestala naplňovat dětské touhy a základní potřeby. A protivníci zavírali dál. Zavírali nám pusy, zavírali nám obchody a nakonec nám pozavírali i kamarády…

A tím veškerá legrace skončila.

Nastal tak nejvyšší čas, abychom v nadcházejícím roce naplnili nejen svá tajná předsevzetí, ale i veřejná náměstí, soudní síně, odborné besedy, konference, veletrhy, radnice, výbory a zasedání Poslanecké sněmovny, semináře, kluby, média, pole a louky, zahrady i balkony, a společně se zasadili za lepší pravidla hry i zelenější hřiště pro nás pro všechny. 

doporučujeme

Robert Veverka
šéfredaktor

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!