Tři hlavní kritéria pro výběr místa jsou možnosti utajení, dostupnost ve smyslu cesty i ve smyslu zdroje vody a nakonec kvalita místa z pohledu samotných rostlinek.
Aby políčko zůstalo utajené
Prvním a asi nejdůležitějším bodem je utajení. Je třeba, aby kolem vašeho políčka náhodně nechodili houbaři, pejskaři nebo myslivci. Dobrá místa jsou často vnitřky hustých křovisek, která jinak nejsou nijak odříznutá od světa. Pro člověka je podstatnější „psychologická“, než fyzická bariéra. Tedy je důležitější ostrý přechod typu terénu, než samotná neprostupnost překážky. Spíše někdo vleze do hustého křoví uprostřed lesa, než do hustého remízku na louce. Dále je i vhodné, aby políčko bylo od standardních cest odděleno nějakou překážkou, kterou lidé běžně nepřekračují. Jako ideální se jeví například situace, kdy po jednom břehu potoka vede cesta, zatímco na druhém břehu je louka a před ní, za ní nebo na ní je křovisko. Určitě se také vyplatí vybrané místo sledovat dlouhodoběji. Vyberte si místečko už na podzim a před jarní přípravou na výsadbu se párkrát okolo něj projděte. Dívejte se po šlápotách od bot, psím trusu nebo polámaných větvích ve výšce pasu a výše.
Abyste se nepředřeli při návštěvách
Další na pořadníku důležitosti jsou vodní a jiné zdroje. Pokud po cestě překračujete potok, je to ideální příležitost k nabrání vody na zálivku. To je mnohem jednodušší, než vodu tahat z domova. Za takových okolností potřebujete brát s sebou pouze koncentrované hnojivo v malé lahvičce, které naředíte až na místě. Dobré je, pokud v okolí rostou kopřivy a podobná dužnatá zeleň, kterou můžete využít jako hnojivo. Na podzim si vezmete srp, trochu té zeleně posekáte, naházíte na políčko. Když to pak na jaře všechno „zarýčíte“, budete mít předhnojeno celkem bez práce. O něco méně důležité, ale určitě nikoliv nepodstatné je při výběru místa zohledňovat také to, jak těžké bude dostat se na políčko pro vás. Když dorazíte na políčko ztrhaní a unavení po desetikilometrové cestě hustým lesem, nebudete už mít sílu k postarání se o kytičky. Vzhledem k tomu, že by vaše cestička neměla být znatelná, záleží i na tom, jaká vegetace roste okolo. Pokud například přecházíte přes potok a probijete se porostem křídlatky, bude vaše cesta vidět až do konce sezóny. Vhodná je nižší tráva, kopřivy nebo husté dřeviny. Choďte tak, abyste vegetaci co nejméně porušili a jednu cestu nepoužívejte dlouho, aby měla vegetace šanci se obnovit.
Aby to tam pěkně rostlo
Paradoxně nejméně důležitým faktorem je kvalita místa z hlediska kytiček. Určitě to není faktor nepodstatný, ale pokud zanedbáte dva předchozí, tak nebudete mít co sklízet. Co rostlinky vlastně potřebují? Především výživný a vzdušný substrát, dostatek sluníčka a taky trochu toho vzdušného proudění. Vynikající substrát tvoří naplaveniny podél říčních koryt. Bývají bohaté na výživné prvky i minerály, zároveň mají typicky vysoký podíl písku, takže kořeny mají místo pro svůj růst. V případě, že je substrát moc neprostupný, doplňte ho hrabankou z okolí nebo koupeným substrátem ze zahradnictví. Pokud máte na výběr mezi několika místy s volným výhledem jen na jednu stranu, vyberte to s výhledem na východní obzor. Ranní sluníčko je důležité zejména na podzim, kdy se dozrávající květy po ránu nacucají rosou a potřebují co nejdříve vyschnout, aby nezahnily. Dalším vhodným směrem je jih, odkud má světlo největší intenzitu během dne. Naopak výhled na severní stranu vůbec nepotřebujete, protože z tohoto směru nikdy během roku sluníčko nesvítí. Pokud jde o proudění vzduchu, to je opět důležité zejména v poslední fázi života rostlin. Od začátku květu je tak vhodné okolní porost mírně prosekávat a tím cirkulaci vzduchu zlepšit. Vybírejte proto políčko i s ohledem na to, aby takové prosekávání bylo možné nebo naopak vůbec nebylo zapotřebí.
Toto samozřejmě nejsou zdaleka všechny faktory, ovlivňující výběr místa pro pěstování kytiček. Spíš se jedná o velmi stručný souhrn těch nejdůležitějších. Nakonec sepsat všechno, co ovlivňuje výběr a vhodnost nějakého místa, by vydalo na tučnou knihu. Protentokrát by to ale bylo všechno a vy se těšte na další díl.