Na přebalu knihy jsou čtyři konopné listy, které překrývají obraz zakladatele světového trampingu sira Roberta Baden-Powela. To však není všechno! Konopnou pohádku o hrabošovi Lubošovi, který se stane hrdinou, otevírají následující slova: „Blbečci, víte vy, že když se na sudý rok narodí malý hraboš, rodiče mu většinou dají křestní jméno na R? To už je taková hraboší tradice“, píše na úvod Vlasta Třešňák. Dovoluje si tak své čtenáře oslovit výrazem blbečci, čímž naznačuje jeden z efektů knihy, jímž je údiv. Považte, slyšeli jste někdy o spojení pohádky a trampingu?
Vytvořit z toho pro duši lahodnou kombinaci se podařilo Vlastimilu Třešňákovi, člověku renesančního typu. Vlasta nejen píše, ale také maluje, fotografuje a zpívá. Tato činnost ho ostatně proslavila nejvíce. V současnosti však boduje jako autor, kterému nejsou rovněž cizí pohádkové motivy. Byť jej veřejnost zná spíše coby autora povídkových souborů a novel. Z jeho pera také vyšel román Klíč pod rohožkou, který si jako jeden z prvních odnesl ocenění Kniha roku v prestižní anketě Lidových novin.
Zda hravý text o dobrodružstvích udatného hraboše Luboše z pražských Hlubočep obdrží také nějakou cenu, ukáže teprve čas. Našlápnuto však má více než dobře. Přispěl k tomu i fakt, že příběh původně vznikl pro soukromou potěchu a pobavení lidí z nejbližšího okolí autora. Úsměvné putování je navíc vyšperkováno studiem problematiky domácího trampingu, kterému se Třešňák aktivně věnoval.
Knize však také nechybí poznatky z biologie. Stejně jako v přírodě, tak i v příběhu žijí hraboši rychle. Zaznamenána je tak historie tři generací hrabošů. Jejich hlavní reprezentant Luboš se postaví škudlivým pražským radním tím, že vyhrabe tunel ze Žižkova do Karlína, čímž zachrání Prahu 2 před povodní. Od tohoto okamžiku se děj rozlévá jako mléko, přičemž je patrná snaha autora hrát si se čtenářovu pozorností, nikoliv však s jeho trpělivostí. Třešňáka očividně psaní bavilo, tudíž si nedělal velkou hlavu z jasné dějové linie. Lehce se tak stane, že v nejnapínavějším místě si autor vše rozmyslí a odbočí jinam, aby pak pokračoval úplně jinde a ve zcela jiných souvislostech. Přesto čtenář v knize prožije svatební cestu hausbótem po Vltavě, mnohá další putování či či připomenutí družiny Rychlých šípů.
 |
A s kým se kromě hraboše Luboše může na stránkách knihy potkat? Půjde například o investigativní novinářku Standu Mottla-Wollnerovou, harmonikáře Pepču „Čéča“ Fňuknu, herečku matku Kuráž, či patla K. Nížáka. Kniha je tedy zaplněna smyšlenými, literárními, filmovými a z velké části skutečnými, přímo historickými postavami posledních dvou století. Všechny se pak setkávají v současnosti v Hlubočepích a jejich okolí.
Třešňák nebyl činorodý pouze v případě textu, kterému nechybí slovní hříčky, dvojsmysly a všudypřítomný humor. Vedle toho, že pohádku vymyslel, opatřil ji také ilustracemi. Vše dále doplňují četné, záměrně nepříliš zřetelné fotografie převážně filmového původu.
Kniha, byť jde o konopnou pohádku, je detailně promyšleným dílem po všech stránkách. Ačkoli v ní mnohé visí ve vzduchu, vábí čtenáře především na uvolněnou atmosféru. Třeba tu, kterou zná z konopných večírků z mládí.
Tato kniha je zkrátka omamná. Jako konopí.
