Rozhodl jsem se proto začátkem roku učinit pár změn, které jistě přispějí k obohacení mého života, a tím pádem snad i života všech ostatních v mém okolí. Kromě toho, že začnu pravidelně běhat, aby si v mém, po svátcích uzdravujícím se, těle přišel na své i můj unavený duch, začnu také s větší radostí chodit – a to nejen po městě, ale i do práce. Doufám, že načerpám nové síly a inspiraci a rychleji mi tak uteče konec téhle vlezlé zimy. Samozřejmě se také začnu chovat slušněji než doposud, protože mám pocit, že jsem se ke konci loňského roku, snad ve snaze všechno naplánované včas dokončit, choval ke svému nejbližšímu okolí dosti obhrouble a sobecky. Budu pomáhat a snažit se být prospěšný, vyvaruji se planých slibů a přehnaných tužeb. Budu žít střídmě a s respektem ke všemu a všem. Tak.
Těším se na tenhle rok. Cítím jistotu, že právě letos se splní mnohá přání a naplní požadavky tolikrát vyřčené. Tetelím se radostí, že to bude už tak brzy. Přeji vám tímto za celou redakci našeho časopisu stejnou jistotu i radost z blížících se změn a odvahu vyjít těmto změnám vstříc. Přeji vám nejen sílu, ale i rozum, a samozřejmě vám přeji mnoho zdraví a štěstí. Nebude to snadná cesta, ale o to méně marná.
Ať se vám daří
Robert Veverka
