Situace se tedy má tak: Sdružení Legalizace.cz, které tu už hezkých pár let volá po reformě konopné politiky a má legalizaci konopí pro léčebné účely jako jeden ze svých programových bodů, proti připravovanému návrhu, který právě prošel prvním čtením v poslanecké sněmovně, v principu nic nemá. Souhlasí, aby konopí u nás bylo konečně legislativně uznáno za léčivo (to, že tomu zatím tak není, je s ohledem na úspěchy českých vědců na poli léčebného konopí, řekněme slušně nejméně ostudou). Také si přeje, aby již brzy bylo legálně umožněno všem nemocným si konopí levně obstarat a s jeho pomocí se léčit nebo si alespoň zkvalitňovat život, omezený vážnou nemocí nebo úrazem. Tato možnost tu měla být už dávno, neboť to, že konopí léčí, není přeci žádnou novinkou. Tolik tedy k tomu principu.
Proč tedy o připravovaném návrhu legalizace hovoříme ve sdružení s výhradami? Není to jen proto, že jsme nikdy nebyli přizváni k žádným diskuzím nad připravovaným návrhem, a to i přesto, že se neefektivní a neetickou legislativou konopí v naší zemi dlouhodobě zabýváme. Překvapilo nás také, že k hovorům za zavřenými dveřmi nebyl přizván ani nikdo z řad specialistů na samopěstování a samoléčbu. Oborů, které musely vzniknout právě kvůli nezájmu politiků a odborníků se problematice léčebného konopí věnovat. Ačkoliv tito specialisté musí často fungovat na hraně či za hranou zákona (zákona ovšem zastaralého), nelze jim upřít nemalý podíl na poradenství a osvětě v otázkách konopné léčby. Jejich práce navíc vedla ke zmírnění negativních příznaků nebo dokonce léčbě nemocí (a úrazů) u mnoha pacientů, se kterými si konvenční léčba už nevěděla rady. Praktické zkušenosti specialistů s nemocnými a jejich léčbou by tak jistě mohly přispět k vytvoření takového systému, který by zohledňoval nejen legislativní a administrativní náležitosti, ale i konkrétní potřeby pacientů, kteří konopí dávno užívají. Ti jsou dnes kvůli špatným zákonům vnímáni především jako zločinci, často však jsou i těmi největšími odborníky na praktickou léčbu konopím. Jejich výsledky by již nyní mohly být důležitým zdrojem informací či inspirací pro nejednoho lékaře nebo vědeckou studii. Je politováníhodné, že aktivisté i specialisté, kteří u nás vytrvale poukazují na zásadní legislativní nedostatky a prosazují léčbu konopím a jeho zpřístupnění všem nemocným, pohlíží na připravovaný návrh jaksi skrz klíčovou dírku. Pokud k tomu tedy vůbec dostanou příležitost. Jinak mohou reagovat pouze na tisková prohlášení a fakta, která bez kontextu unikají z odborných kruhů, a která jsou často nepravdivá či zavádějící.
Celý návrh legalizace léčebného konopí se tak jeví jako naprosto netransparentní, a to nejen občanskému neziskovému sektoru, hájícímu práva na svobodné využití léčebného konopí, ale i samotným pacientům, pro které celý systém vzniká.
