Vzhledem k popularitě výrobků firmy Apple je dnes patrně nejznámějším uživatelem LSD její zakladatel (a později zachránce), nedávno zesnulý Steve Jobs. V mládí užíval kromě hašiše a marihuany i LSD a ani v pozdějším věku se tím netajil – naopak tvrdil, že to byla jedna z nejdůležitějších událostí v jeho životě, která mu ukázala „druhou stranu mince“ a díky níž se stal tvořivějším.
Snad i proto se posmíval Billu Gatesovi, kterého považoval za nudného a nenápaditého, a nechal se slyšet, že zkušenost s LSD by mu jen prospěla. Šlo však patrně o pózu, protože ačkoliv se Gates na rozdíl od Jobse užíváním halucinogenů nechlubil, v rozhovoru pro časopis Playboy v roce 1994 historky o něm a LSD tradované víceméně potvrdil, i když neopomněl dodat, že to bylo zamlada a ani tehdy nezmeškal jediný den v práci. Což ukazuje, že Jobs schopnosti LSD poněkud přeceňoval.
Jobsovy chvalozpěvy na LSD se donesly i k objeviteli psychedelickéch účinků LSD Albertu Hofmannovi. Ačkoliv mu roku 2007 bylo už 101 let, na doporučení Ricka Doblina z asociace MAPS napsal Jobsovi dopis, ve kterém ho žádá o podporu pro první studii psychoterapie za podpory LSD po 35 letech, a to konkrétně s lidmi trpícími úzkostí způsobenou život ohrožující chorobou. Vyjádřil naději, že Jobs by mohl pomoci přeměnit jeho problémové dítě na zázračné.
Jobs se nakonec s Doblinem skutečně sešel. Bohužel to ale k ničemu nevedlo – šéf Applu místo vážně míněného rozhovoru fantazíroval jako mladý hipík, že by bylo úžasné hodit halucinogen do pitné vody a „nastartovat“ každého…
Přelomová studie švýcarského psychiatra Petera Gassera naštěstí stála jen necelých 200 000 dolarů a uskutečnila se i bez Jobsovy podpory. Všech 12 pokusných osob hlásilo zlepšení a sezení se obešla bez vážných vedlejších účinků, což je velice povzbudivé, ale vzhledem k malému rozsahu experimentu z toho nelze vyvozovat ukvapené závěry. Albert Hofmann ani Steve Jobs se bohužel zveřejnění výsledků nedožili. Doufejme alespoň, že Hofmann umíral s vědomím, že jeho problémové dítě je v dobrých rukou.
