Aktuální článek
Klony, či semínka – oč tu vlastně běží?

Klony, či semínka – oč tu vlastně běží?

  • Ať už vás zajímá pěstování pod umělým osvětlením, nebo klasické outdoor pěstování, mohla by vás také zajímat odpověď na growersko-hamletovskou otázku, zmíněnou v názvu tohoto článku. V čem jsou vlastně výhody a nevýhody pěstování ze semínek a klonů? Musí grower přistupovat k pěstování jinak v případě každého z těchto dvou způsobů? A je výsledek sklizně ovlivněn touto volbou? Odpovědi na tyto otázky a ještě mnohem víc najdete v následujícím článku. Pojďme na to.

Pokud bych měl stručně zhodnotit a porovnat pěstování ze semen a z klonů, pak bych vyzdvihl asi následující věci. Pěstování z klonů je jednodušší především v rané fázi růstu a při indoor pěstování může být i rychleji dosaženo sklizně. U semínek zase máme větší kontrolu nad tím, jakou odrůdu pěstujeme a pokud chceme získat semínka vlastní, stačí si pořídit semínka s označením regular, ze kterých vyrostou samčí i samičí rostliny. Při pěstování ze semen máme mnohem větší výběr odrůd pro pěstování a můžeme si zvolit přesně tu, která nejlépe vyhovuje našim požadavkům. Toto shrnutí je ovšem pouze základní. Pěstování ze semen i klonů se liší i v několika jiných věcech.

Genetika

Semínka i klony v sobě ukrývají zásadní informaci, která není snadno zjistitelná, a přece bychom ji vždy rádi znali dopředu. Jde o informaci genetickou. Pokud má ze semínka nebo z klonu vyrůst kvalitní a výnosná rostlina, pak k tomu musí mít genetické předpoklady. To je samozřejmě jen částečná podmínka úspěšného pěstování, ale je naprosto zásadní. Bez kvalitní genetiky nevypěstujete luxusní rostliny ani v případě, že jste zkušený grower, který má za sebou stovky úspěšných sklizní.Každý zkušený grower si dokáže vážit kvalitní genetické výbavy, a pokud je to jen trochu možné, tak si ji sám udržuje.

Genetika je z mého pohledu nejsilnější argument, který většinou hovoří pro semínka. Netajím se tím, že jsem v tomto ohledu silným zastáncem kvalitních a ověřených semenných bank, které provádějí pečlivou selekci a kvalita u nich má vždy přednost před kvantitou. Kvalitní semínka bývají dražší, ale máte u nich mnohem větší naději, že získáte dobrý materiál s vysokou klíčivostí, potažmo rostliny se stejnými parametry (velikost, výnos). Pojďme se ale držet porovnávání semen a klonů. Pro většinu pěstitelů je dnes nejsnadnější cestou k získání kvalitního genetického materiálu právě nákup semen. Kvalitní klony totiž nejsou zboží, které by bylo v naší republice snadno dostupné. Pokud si klony nevyrábíte sami z ověřené mateční rostliny, nebo nemáte stálého a vyzkoušeného dodavatele, který vám dává stabilně dobré klony, pak je pěstování z klonů krok nejistý. Tedy z pohledu genetických předpokladů. A platí samozřejmě i opačný vztah. Jestliže jsou pro vás dostupné kvalitní klony, pak je to nejsnazší cesta k úspěšné sklizni.

Jednoduchost je v klonech

Jakmile jednou vyzkoušíte pěstování z kvalitních klonů, už se vám k semínkům nebude chtít moc vracet. Pěstování z klonů je totiž jednodušší a sklizně docílíte vždy o něco rychleji. To platí hlavně v případě indoor pěstování, při kterém pěstitelé často koukají na to, aby udělali co nejvíce sklizní za rok a učinili tak pěstování co nejefektivnějším. Klony jsou daleko odolnější vůči pěstitelským chybám, a to v počáteční fázi pěstování. Semínkům musíte připravit optimální podmínky pro klíčení, pak je pečlivě hlídat po vyklíčení a při růstu malých rostlinek. V těchto krocích dělá mnoho pěstitelů chyby. Vynechají například doporučené namočení semen ve vodě alespoň 12 hodin před zasetím resp. samotným klíčením. Další častou chybou je přílišné zalévání malých rostlinek ze semínek. Tato chyba se často objevuje i u klonů. Ty jsou ale ochotné vám dát další příležitost chybu napravit. Stonky mladých rostlinek ze semen v případě přelití rychle zahnijí a rostlinky se zlomí a zahynou. Mladý organismus rostlin je zkrátka velmi citlivý a i drobné zaváhání může zničit veškerou snahu.

Když už jsem zmínil rychlost při indoor pěstování, pak doplním, že zatímco klony můžete po zasazení přepnout na květ ihned, v případě pěstování ze semen je zapotřebí nechat rostliny růst alespoň 14 dnů od zasetí a pak teprve přepnout na květ. Ideální doba pro růst jsou v případě semen 3 týdny. Samozřejmě mám na mysli klasické odrůdy, tedy nikoliv samonakvétací, u kterých je světelný cyklus stejný po celou dobu pěstování.

Outdoor a klony

I v případě outdoor pěstování nám klony ušetří nějakou práci a rizika. Ovšem klony pro outdoor jsou ještě hůře dostupné, nežli pro indoor. Pro outdoor pěstování je totiž nutné používat odrůdy k tomu určené. Jen s nimi máte záruku, že odolají výkyvům počasí, aniž by tím byla negativně ovlivněna úroda. Jelikož ten, kdo klony vyrábí, je většinou produkuje primárně pro účely indoor pěstování, nemusí mít odrůdu vhodnou na ven. Navíc nikdy nemáte jistotu, že vám dodavatel klonů říká pravdu. To znamená, že vám klidně může dát rostliny úplně jiné odrůdy, nežli vám tvrdí. Odrůdy určené pouze pro indoor jsou zpravidla méně odolné proti chladu a venkovní počasí jim může dělat problémy. Navíc vám nemusejí ve venkovním prostředí v našich zeměpisných šířkách včas dozrát.

Jak již bylo řečeno, co je napsáno na pytlíku se semeny, to s největší pravděpodobností odpovídá jeho obsahu. Chcete-li si tedy vypěstovat konkrétní odrůdu, například s osvědčenými účinky pro konkrétní léčebné využití, pak uděláte nejlépe, když si pořídíte semínka. Navíc máte příležitost si vyrobit svá vlastní na další outdoorovou sezónu. Nutno dodat, že pokud koupíte nefeminizovaná semínka a necháte samičí rostliny opylovat těmi samčími, budou samičí květy po dozrání plné semen pro další rok, ale zároveň se sníží kvalita a použitelnost konopných květů, a to zvláště pro účely kouření. Pouzdra semínek jsou při kouření štiplavá a tam, kde se vyvíjejí, by vám v případě neopylení vznikla květní hmota, která je velmi potentní.

Na tomto místě nelze zapomenout na samonakvétací odrůdy. Technicky není možné vyrábět klony samonakvétacích odrůd, protože v době, kdy by bylo možné klony z rostlin vyrobit, už se tvoří květy. Chcete-li tedy pěstovat samonakvétací odrůdy, nezbývá vám jiná možnost, než pěstování ze semen.

Typický případ tenkých dlouhých stonků, který je následkem nedostatku světla.

Feminizovaná semena

Před pár lety byla na straně klonů obrovská výhoda. Byl to jediný způsob, jak pěstovat výhradně samičí rostliny. Díky feminizaci semen je však tato výhoda minulostí. Zpočátku nebyla feminizovaná semena dokonalá a mezi rostlinami se objevovaly hermafroditní kousky, tedy rostliny obojího pohlaví. Nebylo to pravidlem, ale někdy jste si prostě koupili 10 semínek a z jednoho, či dvou se vyklubali hermafroditní jedinci. To už se dnes stává jen výjimečně a u osvědčených semenných bank je to téměř vyloučené. Někteří pěstitelé používají feminizovaná semena pro pěstování matečních rostlin. Podle mé osobní zkušenosti a zkušeností dalších pěstitelů v sobě tento postup skrývá riziko, že u klonů se, po nějakém čase, opět objeví hermafroditismus. Tato moje zkušenost je již několik let stará. Je docela klidně možné, že dnes je situace jiná, ale obecně se pro pěstování matečních rostlin feminizovaná semena nedoporučují a já dělám totéž. Pokud chcete vlastní kvalitní mateční rostliny, dejte si tu práci a vypěstujte si je raději z regular, tedy nefeminizovaných semen.

Rozdíl ve výnosu

Je hmotnost úrody nějak ovlivněna tím, jestli pěstujeme ze semínek, nebo z klonů? Odpověď na tuto jednoduchou otázku se do jisté míry skrývá v předchozích odstavcích. Abychom našli skutečně podloženou odpověď, museli bychom mít klon z mateční rostliny, vypěstované ze semene jedné semenné banky a porovnat jeho výkonnost s rostlinou, kterou bychom vypěstovali ze semene téže semenné banky. Klon i semínko by muselo být stejné odrůdy. Druhou možností, jak najít odpověď, je vycházet ze zkušeností. V tomto případě mohou posloužit zkušenosti, pokud dovolíte, mé vlastní. Mnohokráte jsem pěstoval ze semen a ještě mnohem častěji z klonů. Pokud máte kvalitní klony nebo kvalitní semena, není rozdíl v množství sklizeného materiálu patrný a ani rozdíl ve velikosti rostlin tím není nijak ovlivněn. Pro indoor raději používám klony, protože pěstování z nich je v počátku jednodušší – nemusíte se o rostliny tak úzkostlivě starat a navíc je možné klony brzy přepnout na květ. Pro venkovní pěstění zase raději používám semena. Jednak proto, že mohu vyzkoušet samonakvétací odrůdy a za druhé si mohu vybrat z většího množství odrůd. Začátečníci mohou mít se semeny o něco více problémů – rostlinky nemusí být tak stabilní a můžete je snadno přelít. Jedním dechem je třeba dodat, že pěstování ze semen zase není taková věda, jak by se z předchozích vět a odstavců mohlo zdát. Chce to jen více péče v prvních 10-14 dnech. Zásadním předpokladem k tomu, aby pěstování z klonů bylo jednoduché a došli jste očekávané sklizně bez větších starostí, je dostupnost skutečně kvalitních klonů s dobrou genetickou výbavou. Pokud nevíte, od koho a jaké klony dáváte do své pěstírny, pak je mnohem jistější pěstovat ze semen.

Praktické rozdíly při pěstování

Nejpatrnějším rozdílem, který poznáte při porovnávání rostlin ze semen a z klonů, je jejich stavba. Zatímco u klonů mohou boční větvičky vycházet již od nejspodnější části stonku, u rostlin ze semen se první větvení objevuje až o něco výše. Z praktického hlediska to znamená, že klony snáze donutíte udělat například dvě hlavní větve již odspodu. Záleží to ovšem na tom, jestli klony, které dostanete, vůbec vespodu nějaké výhonky mají. Na obrázku (obr. 1) můžete porovnat, jak vypadá mladá (14 denní) rostlinka pěstovaná ze semene ve srovnání s čerstvě zasazeným klonem. Z výše uvedených informací vyplývá, že u klonů lze dříve začít se zaštipováním nebo ohýbáním. V podstatě s těmito činnostmi můžete začít ihned po zasazení, pokud tedy jsou klony dostatečně velké a mají nějaká patra. Zejména s ohýbáním lze u rostlinek ze semen začít vždy o pár týdnů později.

Někdy se diskutuje o velikosti rostlin v souvislosti s tím, jestli jsou pěstované ze semen, nebo z klonů. Zejména pěstitelé,kteří mají malé resp. nízké pěstírny mívají obavy, jestli rostliny ze semen nebudou příliš velké. Nebudou, hlavně pokud zamezíte prodlužování stonků již ve chvíli, kdy rostlinky vyraší nad zem. I v případě, že by se vám stonky přeci jenom prodlužovaly, můžete si po rozvětvení rostlin pomoci již zmíněným zaštipováním a/nebo ohýbáním (obr. 2). Pokud ale máte opravdu nízkou pěstírnu, budete stejné věci muset dělat i s klony. Na druhou stranu je pravdou, že klony můžete udržet přece jenom o něco nižší, ale rozdíl není nijak markantní. Pokud tedy jste majiteli nízké pěstírny a chcete vyzkoušet semínka, doporučil bych vám metodu zeleného moře neboli Sea of Green (zkráceně SOG). Ta by vám ostatně ušetřila místo i starosti v případě klonů. Zelené moře je koneckonců skvělým a ověřeným způsobem, jak maximalizovat výnos. Navíc si v případě semen můžete snadno vybrat odrůdu, která nedorůstá velké výšky.

Dlouhé stonky u rostlin ze semen

Jak už bylo několikrát řečeno, nejvíce chyb při pěstování ze semen se dělá na začátku. A asi nejčastějším problémem je růst tenkých dlouhých stonků. Ten není způsoben ničím jiným, nežli nedostatkem světla (obr. 3). Indoor pěstitelé, kteří obvykle pěstují z klonů, mají trošku strach posvítit na semenáčky pořádně. To je ovšem zbytečná obava, protože semínka se sejí rovnou do pěstírny, tudíž si rašící rostliny nemusejí zvykat na přílišnou intenzitu světla – první kontakt se světlem je ten, který jim dopřejete vy. To je rozdíl od klonů, které většinou zakořeňují pod slabším světlem, a při přesazení do pěstírny je třeba jim dát čas, aby si na větší intenzitu světla zvykly. Samozřejmě nesmíte zavěsit silnou výbojku 20 cm nad klíčící rostlinky, to by je přirozeně spálilo horko. Ale nebojte se dát lampu 50-60 cm nad květináče, nebo tak, aby u klíčících rostlin teplota nepřesahovala 26° C.

S vytáhlými rostlinkami se ještě častěji setkáváme při outdoor pěstování. Mnoho z nás totiž nechá rostlinky vyrašit někde na okně a propásne čas, kdy je třeba rostliny přesadit a dopřát jim hodně světla. Výsledek můžete vidět na obrázku (obr. 4). Tato chyba se ještě dá napravit. Rostlinky zasadíme a instalujeme nějakou oporu, například špejli s drátkem, kterou zapíchneme vedle rostlinky a z drátku uděláme oko, o které se rostlinka opře (obr. 5). Zabráníme tak jejímu zlomení. Ještě ale musíme dávat pozor na to, aby nám stonek neuhnil následkem přílišného zavlažování. Předpěstování rostlinek je vhodné dělat od začátku na slunném místě, aby rostliny neměly potřebu táhnout do výšky, a včas rostlinky zasadit do květináče.

V případě potřeby vytvoříme rostlince ze semene jednoduchou a účinnou podporu.

Resumé

Více informací už se bohužel do tohoto článku nevejde. Mohli bychom ještě chvilku pokračovat o tom, jak postupovat při řízení růstu rostlin ze semen a klonů. To už je ale na jiné téma. Základní porovnání pěstování ze semen a klonů zde snad bylo popsáno v plné šíři a já doufám, že pro vás byly tyto informace užitečné. Jednoznačná odpověď na to, zda je lepší pěstovat z klonů nebo semen neexistuje. Vždy je třeba zvážit všechna pro a proti s ohledem na vaše možnosti a požadavky. Pokud máte k tomuto tématu nějaké dotazy, neváhejte se obrátit na redakci magazínu Legalizace, nebo mi napište přímo na info@pestovat.cz. Hodně (nejen) pěstitelských úspěchů vám všem přeje Mr. José.

Pro dobrou genetiku cokoliv

Znám jednoho pěstitele, který musel odjet ze své rodné země kvůli tomu, že tam již nemohl pěstovat. Jediné, co si s sebou vezl, bylo pár klonů z jeho osvědčené matky. V náprsní kapse si je přivezl do nového působiště, aby mohl ihned začít pěstovat rostliny s ověřenou genetikou. Byl si vědom toho, že vypěstovat silnou mateční rostlinu nebo sehnat klony odpovídající kvality by bylo mnohem těžší, než podstoupit riziko odhalení pár rostlinek celní kontrolou.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!