Barack Obama
(*4. srpna 1961, Honolulu, USA; prezident USA)
Skutečnost, že 44. americký prezident v mládí kouřil marihuanu (a na rozdíl od Billa Clintona také vdechoval) je známá již delší dobu. V posledních dnech však vyšlo najevo, že v jeho případě zřejmě nešlo o pouhé experimentování, ale že byl regulérním vyhulencem. Podle nové biografie „Barack Obama: The Story“ držitele Pulitzerovy ceny Davida Maranisse byl Obama koncem sedmdesátých let na střední škole v Honolulu členem tzv. „Choom Gangu“ (Choom je havajský výraz pro trávu), skupiny, jejímiž hlavními zájmy byly basketbal a marihuana. „Barry Obama proslul zaváděním nových trendů hulení,“ uvádí Maraniss. „Jedním z nich byl tzv. ‘TA’, čili totální absorpce.“ Šlo o to udržet kouř v plicích co nejdéle. „Když některý člen gangu vydechl příliš brzy, byl za trest vynechám při příštím kole,“ píše se v knize. Obama byl také popularizátorem oblíbené techniky hulení v autě se zavřenými okénky s následnou ‘recyklací’ konopného dýmu. Budoucí prezident byl prý také trošku sobec: „Když koloval joint, často se protlačil dopředu mimo pořadí a se zvoláním ‘zabaveno!’ si dal extra práska,“ píše Maraniss.
 |
Ještě jako illinoiský senátor kritizoval Obama válku proti drogám a při kandidatuře na prezidenta si získal sympatie (a nemálo hlasů) sliby, že nebude zasahovat do záležitostí léčebného konopí ve státech, které ho povolují. Bohužel jako prezident se změnil v pravověrného prohibicionistu, který se legalizaci trávy vysmívá a nadále podporuje a financuje válku proti drogám doma i v zahraničí. Navíc po roce a půl relativního klidu se jeho ministerstvo spravedlnosti vrhlo na nevídanou perzekuci producentů a poskytovatelů léčebného konopí. A to vše přesto, že pokud by policisté za jeho mládí byli podobně aktivní v pronásledování kuřáků konopí jako dnes, skončil byl mladý Afroameričan s největší pravděpodobností se záznamem v rejstříku a bez šance získat své současné zaměstnání.
Usáma bin Ládin
(*10. března 1957, Rijád, Saúdská Arábie – 2. května 2011, Abbottábád, Pákistán; terorista)
Ještě loni nejhledanější muž světa, šéf teroristické organizace Al-Kájda a údajný mozek letadlového útoku na newyorská dvojčata Usáma Bin Ládin je pravděpodobně dalším z mnoha milovníků konopného dýmu. Poté, co byl loni v květnu údajně zabit americkými speciálními jednotkami ve své pákistánské rezidenci, přinesly agentury zprávu, že kolem jeho sídla bylo kromě brambor, zelí a dalších plodin pěstováno také konopí. Z toho západní novináři usoudili, že vousatý strýček bude asi zhulenec a začali také spekulovat o tom, že si marihuanou možná léčil své nemocné ledviny. Poněkud přitom však opomněli fakt, že ‘tráva’ roste v Pákistánu jako plevel na kdejakém rohu (včetně např. luxusní diplomatické čtvrti v Islámábádu). O něco přesvědčivěji proto vyznívá svědectví súdánské autorky Koly Boof, jež byla Usámovo milenkou. Ve svých memoárech z roku 2006 píše nejen to, že Usáma toužil po Whitney Houston a dokonce plánoval vraždu jejího manžela Bobbyho Browna, ale také že si pravidelně dopřával konopí ze své zlaté vodnice, k čemuž mu musela neustále připravovat horký čaj, který mu ulevoval od pálení v hrudi.
 |
Přímý důkaz o tom, že Usáma hulil, sice oficiálně neexistuje, ale my v Legalizaci známe pravdu. Bin Ládin se totiž ve skutečnosti těší výbornému zdraví, úspěšně se skrývá v našem ústředí, vesele s námi vyhuluje a plánuje legalizovat trávu na celém světě. Všechny legalizátory srdečně pozdravuje.
Irwin Allen Ginsberg
(3. června 1926, Newark – 5. dubna 1997, New York, USA; básník, spisovatel)
Nejmladší beatnický autor, hipík, buddhista, aktivista a homosexuál Allen Ginsberg se právem řadí mezi ikony legalizačního hnutí druhé poloviny minulého století. Právě on přišel s myšlenkou, aby studenti z Berkeley při protiválečné demonstraci v roce 1965, která bývá považována za vznik hnutí hippies, vyzdobili první řady květinami – odtud motto ‘flower power’. Ve stejném roce navštívil také Československo, kde se stal Králem Majálesu, aby byl v zápětí komunistickým režimem vyhoštěn kvůli mravnímu kažení mládeže (ČR pak ještě několikrát navštívil po r. 1989).
 |
Pro Ginsberga nebyla marihuana drogou, nabízející snadný útěk z každodenní reality, ale spíše jakýmsi přírodním prostředkem, poskytujícím možnost zažít zkušenost opravdového rozšíření vědomí a zostření smyslového vnímání. Ochotně uznával, že „stav marihuanového opojení není normální“, avšak to s sebou nenese žádné negativní nebo zlé implikace pro ty, kteří společně s Ginsbergem věří, že normální, střízlivé vědomí je stavem, ve kterém jsme minimálně napůl slepí, hluší a mrtví. Pro „ty, kdo marihuanu nekouřili“, sepsal v roce 1966 esej s názvem Velký marihuanový švindl (česky nakl. Votobia, 1996), ve kterém se pokouší vyvracet zažité lži a mýty o této droze. Ginsberg hodně cestoval a experimentoval i s jinými látkami, zejména halucinogeny, a období nezřízeného fetování střídal s obdobími abstinence. Tvořil nepřetržitě až do své smrti, ve věku sedmdesáti let podlehl rakovině jater.
Andrea Corr
(*17. května 1974, Dundalk, Irsko; zpěvačka, muzikantka, herečka)
Andrea je nejmladší ze čtyř sourozenců Corrových, kteří v roce 1990 společně založili úspěšnou keltsko-pop-folk-rockovou kapelu The Corrs. Andrea se stala hlavní zpěvačkou, hraje také na irskou flétnu a piáno. Od roku 2007 si kapela dala přestávku kvůli rodinným záležitostem ostatních členů (děti) a Andrea se coby jediný svobodný člen vydala na sólovou dráhu.
Ačkoli se Andrea ráda vydává za ‘hodnou holku’, koncem roku 2001 pořádně naštvala protidrogové agitátory prohlášením, že by marihuana měla být v Irsku legalizována. V rozhovoru pro stanici MTV Asia uvedla, že „konopí uklidňuje a navíc pomáhá některým nemocným lidem. Upřímně řečeno, myslím si, že by mělo být legální jako alkohol, při zajištění bezpečnosti a vzdělávání uživatelů.“ A dodává: „Není prokázáno, že by tráva někomu škodila. Nikdy nevidíte, že by se zkouření lidé chovali násilně, na rozdíl od alkoholu.“ Těmito výroky na sebe kromě sympatií přivolala i vlnu kritiky ze strany zastánců prohibice, jako např. od Marie Danawamy z Národní rady rodičů, podle které „jde Andrea špatným příkladem tisícům mladých lidí, kteří k ní vzhlíží. Velké většině jejích fanoušků není ani 18 a ona jim říká, že kouřit konopí je v pořádku, což tedy rozhodně není.“ Takže děti, pozor na špatné vzory!
 |
Jiří Bartoška
(*24. března 1947, Děčín, ČR; herec)
Oblíbený český herec a prezident Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech Jiří Bartoška je známý požitkář, který se rád napije a málokdy jej vidíme bez oblíbené cigaretky. Proto ani tolik nepřekvapuje, že je také veřejným zastáncem legalizace konopí, a to nejen pro léčebné využití. Na dotaz Rádia Zlín, kdo je jeho oblíbený návštěvník festivalu, loni odpověděl: „Woody Harrelson byl dokonalej, protože on je velký zastánce marihuany […] Takže Woody přijel do Varů a přivezl svoje plody. A Woody má všechno z konopí, boty, prostě Woody je celej z konopí. A byl z Varů tak nadšenej, že příští rok přijel znova a řek, ‘Letos mám ještě lepší sklizeň.’ A opravdu byla dobrá.“ Jiří Bartoška podporuje legalizaci trávy nejen ‘ze zdravotnických’, ale i ‘z normálních’ důvodů. „To je v podstatě to samý jako alkohol. A aby lidem zakazovali pít alkohol? Samozřejmě nemůžete prohulit celej den, ale sem tam si dát špíčka není špatná věc.“
 |
Krátce po letošním Million Marihuana Marchi své přesvědčení potvrdil v jiném rozhovoru: „Jsem oběma rukama pro legalizaci. Vždyť to není tvrdá droga, navíc mnoha nemocným pomáhá zmírňovat bolesti. Nevidím žádný důvod, proč by ji měli dávat do jedné kategorie s pervitinem či heroinem. ‘Mařena’ je v podstatě jako alkohol, tak ať zakážou chlast […] Jsou to hloupá nařízení. To je jako prohibice v Americe, nebo když Gorbačov zakázal pít. Přestalo se? Ne, nepřestalo.“ Jiří také prozradil, že v Holandsku navštívil coffeeshop a „bylo to příjemné“. Co dodat? Bartoška na Hrad!
