Jakou máš motivaci angažovat se v oblasti legalizace konopí?
Drogovou tématikou jsem se zabýval už kdysi v počátcích své novinářské praxe. Tehdy, v roce 1999, se stalo, že úřady poslaly před soud sedmnáctiletou gymnazistku Lenku Kamišovou a zároveň poslanec Severa prosadil svůj zákon zavádějící trestnost držení drog pro osobní potřebu, včetně marihuany. V tomto období jsem se setkal s Jiřím X. Doležalem a oba jsme se shodli na tom, jak nás ta situace štve, a že je třeba s tím něco provést. On tehdy vymyslel konopného ombudsmana a já ho začal dělat. Motivací byl pocit nespravedlivého a hloupého nastavení zákonů, které i přes drobná zlepšení trvá dodnes.
Jaké důsledky s sebou nese současná legislativní úprava?
Za největší pozitivní změnu považuji rozdělení drog na měkké a tvrdé. Je to sice poněkud tupé a příliš černobílé dělení, ale je pořád lepší, než když byla marihuana legislativně na úrovni heroinu. Na druhou stranu je třeba říci, že ani změkčení zákona zásadně nepomohlo lidem, kteří si marihuanu pro vlastní potřebu pěstují a nechtějí nakupovat u dealerů a podporovat gangstery. Zákon sice pěstování pěti rostlin považuje za přestupek, ale neřeší už situaci, kdy v jednom domě s pozemkem žije více huličů (limit pěti rostlin se vztahuje jen na majitele domu a pozemku) a neřeší ani sklizeň. Jakmile tedy kamarádi pěstují na jedné zahradě společně více než pět rostlin, dopouštějí se trestného činu stejně, jako když sklidí svých pět „tolerovaných“ kytek. Množství trávy z pěti rostlin totiž většinou překračuje zákonem tolerovaný objem. Jednu pitomost tedy v zákoně nahradila druhá. Dobré je na tom jenom to, že legislativní změny signalizují tolerantnější přístup společnosti, ale žádná výhra to stejně není.
 |
Další problém je, že ačkoliv zákon někde polevil, jinde přitvrdil. Nově zavedl třeba trestnost pěstování lysohlávek. Před soudem tak teoreticky může skončit kupříkladu farmář, kterého udá soused. Sám farmář při tom nemusí mít ani ponětí o tom, že mu na jeho pastvině nějaké kouzelné houby rostou. To považuji za vážný problém hlavně proto, že se o tom nevede prakticky žádná debata a nikdo tohle téma „nezvedl“.
Úplně nejhorší ale je, že zákon úplně ignoruje využití konopí a jeho derivátů pro lékařské účely. Konopí a jeho výtažky jsou při tom účinným lékem na celou řadu chorob a pomáhá hlavně tam, kde klasická medicína selhává (Alzheimer, roztroušená skleróza, kožní nemoci, rakovina). Kvůli této legislativní ignoranci končí před soudem lidi jako je Bushka Bryndová nebo Dušan Dvořák. Jejich jediným prohřeškem při tom je, že jsou průkopníky nového směru a chtějí pomáhat nemocným lidem, jimž klasická medicína nemůže poskytnout efektivní léčbu a často ani naději.
Od kdy jsi součástí občanského sdružení Legalizace.cz?
Od té doby, co jsem zaplatil pět tisíc korun členského poplatku za jeden z prvních ročníků Milion Marihuana March, který se příliš ekonomicky nevydařil a za nějž jsem byl spoluodpovědný. Tuším, že to bylo v roce 2001.
Kam se na tebe mohou čtenáři obrátit?
 |
Záleží na tom, s čím. Často se na mě obracejí lidé s žádostí o radu v případě, že jsou již trestně stíháni, nebo jim toto stíhání hrozí. Lépe a erudovaněji se jich ujmou v Právní poradně Asociace nestátních organizací, se kterou jsem uzavřel spolupráci po střídání Václavů na Hradě, kdy pozbyla smyslu jedna z klíčových aktivit konopného ombudsmana – psaní a sledování žádostí o milost. Kontakty lidé najdou na www.asociace.org. Když uvedou, že se na poradnu obracejí na základě doporučení konopného ombudsmana, poradna bude takový případ speciálně evidovat, což může být cenné například pro argumentaci při lobbyingu o změně zákona. Na mě se mohou lidé obrátit v případě, že jejich kauza je očividnou nespravedlností (pěstování pro vlastní potřebu či léčebné účely) a chtějí pomoci s její medializací. O mnoho více, než sledovat významné kauzy a křičet do světa o nespravedlnosti a absurditě zákona, totiž nyní konopný ombudsman dělat nemůže. Moje e-mailová adresa je marek.jehlicka@seznam.cz.
Jaký máš nejbizarnější zážitek z Million Marihuana March 2010?
Tak nejvíc mě asi pobavilo, když čelo desetitisícového průvodu demonstrantů za legalizaci vedla skupinka policistů, metr za nimi se vesele hulilo z bongu, zatímco oni pečlivě uklízeli střepy ze silnice, aby náš náklaďák s muzikou náhodou nepíchnul. To jsem si říkal, že to v téhle zemi není zase tak zlé.
