Když v této rubrice popisujeme poměry, ze kterých hrdina toho kterého článku vzešel, obvykle se zde objevuje i přídavné jméno „neutěšené“.A světe div se, u Trumana Capoteho tomu není jinak. Jeho dětství bylo, diplomaticky řečeno, velmi neurovnané. Když se v roce 1924 narodil v New Orleans, bylo jeho matce Lillie Mae Falk pouhých sedmnáct let. Jeho o několik let starší otec Archulus sám sebe sice nazýval obchodníkem, správnější označení by však bylo drobný podvodník a zlodějíček. Záhy se ukázalo, že každý z manželů má pořádně odlišné představy o tom, jak by mělo manželství fungovat. Zatímco manžel se stále častěji věnoval svým kamarádům a podivným obchodům, mladá manželka záhy pochopila, že její pověstná jižanská krása nachází většího uznání v náruči jiných mužů. Když byly malému Trumanovi čtyři, manželství jeho rodičů se rozpadlo. Ani jeden z nich ovšem netoužil po tom, svého jediného potomka vychovávat. A tak se budoucí literární talent přesunul ke vzdáleným příbuzným do Monroeville v Alabamě.
Nejdůležitější ženy v životě
Zásadní vliv na výchovu mladého Trumana tak měla jeho tetička Nanny Rumbley, které se přezdívalo nepřeložitelným anglickým slovem „Sook“. „Její tvář jste si pamatovali na první pohled, tak trochu jako tu Lincolnovu“, vzpomínal později Capote na zásadní ženu první fáze svého života. V Monroeville se pak mladý Capote seznámil také s budoucí spisovatelkou Harper Lee, která se stane zásadní ženou dalších fází jeho života. U Trumana se od útlého dětství jasně projevovala značná dávka inteligence a talentu, která se ovšem už tehdy mísila s výstředností a extravagancí. Číst a psát se naučil ještě před tím, než poprvé vkročil do školy. Už v pěti letech se tak toulal po ulicích svého města se slovníkem a notesem, do kterého si neustále něco zapisoval. První povídku napsal už v jedenácti, ve dvanácti pak vyhrál první literární soutěž. Ještě před tím ale jeho život prošel sérií silných otřesů. Jeho matka si našla druhého manžela, kterým byl kubánský obchodník s textilem Joseph Capote. Díky tomu získala určitou finanční jistotu a tak si vzala od příbuzných svého syna a celá rodina se přestěhovala do New Yorku. Truman s otčímem vycházel natolik dobře, že si nakonec vzal i jeho příjmení. Jenže idylka netrvala dlouho. Z Josepha se vyklubal defraudant a jeho zoufalá manželka další společenské ponížení nesnesla a předávkovala se silnými léky. Capote tak zbytek svého nedospělého života strávil na internátech několika vzdělávacích institucí, kde na jednu stranu ohromoval svým talentem, ale zároveň ostatní šokoval svou nikterak skrývanou homosexualitou, kterou demonstroval občasným nošením ženských šatů.
První úspěchy budoucí hvězdy
Studium skončil v roce 1941 a na dva roky nastoupil do časopisu The New Yorker. Kdo by ale od Capoteho čekal závratnou kariéru žurnalisty, pletl by se. „Na té práci nebylo vůbec nic úžasného. Většinu pracovní doby jsem měl třídit komiksy nebo něco vystřihovat z novin“, popsal své první zaměstnanecké zklamání. Svůj první román nazvaný „Letní plavba“ napsal Truman v roce 1943. V jednom z pozdějších rozhovorů ale tvrdil, že rukopis zničil a nikdo ho nikdy neuvidí. Jenže se ukázalo, že rukopis ve skutečnosti Capotemu ukradl muž, kterého si najal, aby hlídal jeho newyorský byt. „Letní plavba“ tak poprvé vyšla až v roce 2005, kdy jí vydalo nakladatelství Random House.
Literární pozornost na sebe strhl svými povídkami. Díky nim získal od jednoho z vydavatelů smlouvu a 1500 dolarů. Mohl se tak vrátit do Monroeville, kde napsal svůj první plnohodnotný román, nazvaný „Jiné hlasy, jiné pokoje“. Autobiografická knížka o dospívání mladého chlapce v prostředí amerického jihu oslnila literární kritiky svými až magickými pasážemi, ve kterých doslova probublával Trumanův literární talent. Ale žádnou opravdovou literární senzací se tenhle román nestal. Výraznější úspěch znamenala až novela „Snídaně u Tiffanyho“, která byla záhy po svém vydání v roce 1958 zfilmována v hlavní roli s Audrey Hepburnovou. Když si Snídani u Tiffanyho přečetl Norman Mailer prohlásil o Trumanovi, že je nejlepším spisovatelem jejich generace. V té době už je Truman Capote , kromě jiného pověstný extrémně vysokým hlasem a spolu se svým partnerem Jackem Dunphym známou postavou newyorské smetánky. Nijak neskrývá svou zženštilost a homosexualitu a je vítanou atrakcí na každém divokém večírku, kde do sebe pere litry alkoholu a snad všechny druhy tehdy dostupných drog.
Chladnokrevný trhák
Přes nikdy nekončící večírky se ale stejně pomalu a neodvratně blíží okamžik, který změní dějiny světové literatury. Šestnáctého října 1959 vychází na straně 39 The New York Times článek o 300 slovech popisující nesmyslný masakr v kansaském zapadákově Holcomb, během kterého byla vyvražděna celá místní rodina. Capote je okamžitě příběhem krvavého masakru očarován a spolu se svou literární kamarádkou Harper Leeovou okamžitě odjíždějí na místo činu. Následujících několik let pak Capote mluví naprosto s každým, kdo měl s vraždami cokoliv společného, nebo o nich mohl cokoliv vědět. „Strávil jsem tam přes čtyři roky, bylo to extrémně náročné, ale zase jsem si tam díky tomu udělal mnoho přátel“, vzpomínal později Capote. Ten dobře cítí, že má příběh, který může zpracovat tak, jako nikdo předtím. A sice kombinací románových postupů s postupy, které používají autoři literatury faktu. Capote byl svou knihou doslova posedlý, příběh ho pohltil natolik silně, že se zdálo, že knihu nikdy nedokončí. Během psaní prožíval vlny nekončící euforie, kterou nečekaně střídala hluboká deprese. Autorský klid mu nepřináší ani kombinace alkoholu a prášků na uklidnění. Několikrát odjíždí do Evropy, kde chce knihu konečně dokončit. Nervózní vydavatel, který se neustále ptá na to, kdy už bude slibovaný a několikrát odložený literární hit hotový, pak přivádí Capoteho na pokraj psychického zhroucení. Když pak v roce 1966 „Chladnokrevně“ konečně vychází, je všem čtenářům hned po pár úvodních větách jasné, že světová literatura už nikdy nebude taková, jakou byla před vznikem této knížky. Capote představuje nový literární styl, složený z románové imaginace a žurnalistické práce s fakty a jazykem, který vytváří jedno z nejpozoruhodnějších literárních skvostů v lidských dějinách. Když si knihu přečtou Capoteho kolegové spisovatelé, tak mnozí z nich propadnou zoufalství, část z nich pak literární kariéry zcela zanechá. „Ta knížka mně úplně odzbrojila. Takovou věc si totiž přeje napsat každý spisovatel. Všichni jsme z „Chladnokrevně“ dostali deprese, protože jsme si byli jistí, že my ostatní nikdy nic tak dobrého nenapíšeme“, popsal své dojmy z knížky jeden z Capoteho méně talentovaných souputníků.
Smrt byla nejlepším krokem v jeho kariéře
Z Capoteho se stává celosvětová literární celebrita, uznávaný bůh slova, král New Yorku. Truman si celý cirkus kolem „Chladnokrevně“ chladnokrevně užívá a své umění sebeprezentace dovádí k dokonalosti. Občas ale trochu přestřelí. Chlubí se, že je milencem mnoha známých, ale heterosexuálních mužů, kteří ho pak naštvaně nahánějí po New Yorku. Jeho životní styl připomíná let se stíhačkou. „Truman Capote se snažil, s jistou mírou úspěchu, stát součástí světa, ze kterého jsem se já, s jistou mírou úspěchu, snažil dostat pryč,“ řekl o svém největším literárním rivalovi Gore Vidal. Ačkoliv konzumace drog a alkoholu v té době u Capoteho už dávno překonala rozumnou míru, dokázal stále skvěle psát. I když úspěchu Chladnokrevně už nikdy nedosáhl. Druhou polovinu sedmdesátých let Capote strávil v podstatě jen na neúspěšných odvykačkách. V roce 1978 vystoupí jako host v živé show Stanleyho Siegala. Capote na vystoupení dorazí silně zdrogován, načež šokovaným divákům oznámí, že vážně uvažuje nad tím, že se zabije. Jeho zoufalý stav šokuje i jeho nejbližší, kteří se mu s většími, ale často spíše menšími úspěchy snaží pomoci. Přes všechny své excesy nadále ale zůstává jednou z nejzářivějších hvězd literárního nebe. Kdykoliv se někomu z vydavatelů podaří Capoteho přesvědčit, aby pro ně něco napsal, výsledek je většinou nadmíru povedený. Jenže jeho tělo přestává zvládat množství drog, které do sebe Capote neustále cpe. V roce 1982 je mu diagnostikována rakovina jater, ta je také 25. srpna 1984 uvedena spolu s užitím nadměrného množství drog v kolonce „příčina úmrtí“. Jeho tělo bylo nalezeno v domě v Los Angeles, který patřil jeho kamarádce Joanne Carsonové. „Capoteho smrt byla možná nejlepším krokem, jaký ve své kariéře udělal,“ neodpustil si Gore Vidal jedovatou poznámku na svého životního konkurenta. Z majetku, který po něm a jeho životním partnerovi Jacku Dumphym zůstal, byl po letech dohadů vytvořen fond, který pravidelně uděluje cenu Trumana Capoteho za literární kritiku. Truman je literárními teoretiky považován spolu s Ernestem Hemingwayem za jednoho z nejdůležitějších amerických spisovatelů 20. století. Přes skvostné literární dílo, které za Capotem zůstalo, ale stále zůstává pachuť tak trochu zmařeného talentu, který dobrovolně utopil část svých schopností v alkoholu a další otrávil koňskými dávkami drog. Otázka, co všechno by mohl dokázat, kdyby plně využil svůj potenciál, ale navždy zůstane nezodpovězena. A možná je to tak lepší.
Profil:
Truman Capote (30. září 1924, New Orleans – 25. srpna, 1984 Los Angeles) byl americký spisovatel a novinář. Po rozvodu rodičů o něj od jeho čtyř let pečovali příbuzní na jihu USA, což zásadním způsobem ovlivnilo jeho tvorbu. Již během školní docházky vytvořil první literární dílka, v deseti letech se zúčastnil literární soutěže. Mezi jeho nejznámější díla patří Snídaně u Tiffanyho a Chladnokrevně, román, ve kterém geniálním způsobem sloučil klasické literární postupy s novinářskými postupy literatury faktu. Další jeho významnou tvorbou je román Jiné hlasy, jiné pokoje nebo sbírky povídek Strom noci a Hudba pro chameleony. Kromě literatury se věnoval i filmu, ztvárnil mnoho filmových postav, například hlavní roli v detektivní komedii Vražda na večeři. Truman Capote byl hrdým homosexuálem, mezi jeho milence patřil například i Andy Warhol.