V listopadu budou ve třech státech Ameriky voliči rozhodovat o tom, zda legalizovat marihuanu – a to nejen pro lékařské, ale jakékoliv další, tedy i rekreační, účely. Je dost dobře možné, že nakonec zvítězí odpůrci tohoto návrhu, stejně jako tomu bylo v roce 2010 v Kalifornii. Ovšem dříve nebo později (a pravděpodobněji dříve) se jeden ze států zazelená.
Podle četných průzkumů veřejného mínění v posledním roce by to většině obyvatel Ameriky nevadilo. Myšlenka legalizace nikdy nebyla tak populární jako dnes, což je zčásti demografický jev – mladí mají obvykle ke konopí vřelejší vztah než senioři. Významnějším důvodem je ovšem fakt, že si většina obyčejných lidí začíná stále více uvědomovat, jak katastrofální je současný stav.
Prohibice marihuany – relativně neškodné drogy – jejíž užívání mezi dospělými nemá ve srovnání s legálním alkoholem a tabákem zdaleka takový negativní dopad na zdraví a na společnost, a nepředstavuje tak významnou hrozbu ani nebezpečí, vedla za poslední desítky let pouze k rasově motivovaným zatčením, přeplnění věznic, maření životů mladých lidí, plýtvání finančními prostředky policie, vytvoření černého trhu s obratem kolem třiceti miliard dolarů ročně a v neposlední řadě k neuvěřitelné eskalaci násilí v Mexiku.
Přesto Američané neustále spotřebovávají obrovské množství marihuany. Odhaduje se, že v zemi je dvacet až třicet milionů uživatelů, kteří ročně vykouří šest miliard jointů, přičemž tento počet neustále stoupá. A teenageři, kteří by neměli kouřit pravidelně, tvrdí, že si trávu umí sehnat snadněji než pivo. Drogový expert Kalifornské univerzity a spoluautor nové knihy „Legalizace marihuany: Co je důležité vědět” Mark Kleiman k této situaci říká: „Podle talmudského principu platí, že zákony, které se nedodržují, jsou špatné zákony.”
 |
Změna je možná, ale nejistá
Existuje mnoho cest, jak marihuanu legalizovat, ovšem vždy musí dojít ke shodě a kompromisu mezi zúčastněnými stranami. A bezpochyby existuje mnoho způsobů, jak celý složitý proces zdiskreditovat.
Co můžeme očekávat, až nějaký ze států k legalizaci marihuany přistoupí? Buď bude federální vláda respektovat práva a zákonné principy toho či onoho státu, nebude prosazovat svůj zákon zakazující marihuanu a tím pomůže vytvořit prostor pro novou „laboratoř americké demokracie”. V takovém případě by bylo možné za pochodu pozorovat, jak vše funguje v praxi, co je potřeba změnit a zlepšit tak, aby byla legalizace společnosti prospěšnější, než byla po dlouhá desetiletí prohibice a kriminalizace. Druhým možným scénářem by byl tvrdý útok federální administrativy na pěstitele a prodejce, zahrnující zatýkání, výhrůžky, zabavování pozemků, majetků a tak dále – zkrátka dělání všeho možného proti legalizačním snahám jednotlivých států.
Je pravdou, že federální vláda by měla určité důvody a argumenty, proč zasáhnout. Každý jednotlivý stát by měl mít právo legalizovat vše, co si jeho demokraticky zvolení zástupci zamanou, ovšem marihuana je stále řazena do první skupiny nejnebezpečnějších drog vedle heroinu a dalších tvrdých drog (tzv. „Schedule 1 substance”). Podle této klasifikace je tedy marihuana vysoce návyková, nebezpečná a nemá vůbec žádné zdraví prospěšné účinky. Ano, přesně tak, nejedná se o nějaký starý vtip – malé množství marihuany pro osobní potřebu může pro držitele znamenat rok ve federálním vězení, jedna pěstovaná rostlina až pět let za mřížemi.
Nikoho by proto nemělo překvapit, kdyby Washington opravdu tvrdě zasáhl. Barack Obama byl sice za studií na Havaji v sedmdesátých letech členem tajného spolku horlivých kuřáků „Choom Gang” (o Obamově Huligangu si můžete přečíst v Přátelích konopí v Legalizaci č. 12) a jako kandidát na prezidenta prosazoval racionální přístup k drogové problematice. Jenže v průběhu svého úřadování spustil bezprecedentní útok na poskytovatele lékařské marihuany ve státech jako Kalifornie, kde je tato služba pacientům zcela v souladu s místními zákony. Zástupci federální vlády ale tvrdí, že se striktně zaměřují na prodejce poskytující konopí lidem pro rekreační, tedy nelegální, účely. Skutečnost ovšem vypadá zcela jinak, útoky probíhají na všechny poskytovatele bez rozdílu. „Obamova politika je obrovským zklamáním,” říká Keith Stroup, jeden ze zakladatelů významného sdružení NORML, které bojuje za změnu nefungujících drogových zákonů v USA.
Nezbývá než doufat, že federální vláda udělá správnou věc a odvolá toto tažení. „Vidíme silnou podporu lékařské marihuany uvnitř jednotlivých států a odpor k přítomnosti ozbrojených federálních jednotek,” pokračuje Kleiman. „Přesto si ale myslím, že se tak nestane, i když bych se velice rád mýlil.”
Colorado jako první vlaštovka
Ve státech Colorado, Washington a Oregon proběhne v listopadu hlasování, přičemž hlavní nadějí příznivců marihuany je Colorado: „Zde máme jednoznačně největší šanci,” popisuje situaci Steve Fox z další významné organizace „Marihuana Policy Project”, která podpořila kampaň za legalizaci v tomto státě jedním milionem dolarů. Podle návrhu číslo 64 („Amendment 64″) by stát reguloval marihuanu jako alkohol – držení do 28 gramů a pěstování do 6 rostlin pro osobní potřebu, licence pro výrobce a prodejce, specializované obchody, zákaz prodeje mladistvým a daňové odvody do státní pokladny. Pokud návrh získá dostatečnou podporu, tak „doufáme, že vláda následně nezasáhne, a naopak se bude nezaujatě debatovat o tom, co se v Coloradu odehrává,” vyjadřuje své naděje Fox.
Odehrávat se bude několik věcí, které není těžké odhadnout. Ceny marihuany výrazně klesnou a spotřeba vzroste. Ovšem jak moc vzroste spotřeba a jaký bude další vývoj, to lze předvídat jen těžko.
Návrh číslo 64 navíc nechává dostatek prostoru pro úpravy zákonodárců a jedním z prvních úkolů pro volené zastupitele bude určit míru zdanění. Návrh počítá s investicí prvních čtyřiceti milionů dolarů do výstavby veřejných škol, takže daň uvalená na marihuanu by měla být dostatečně vysoká, aby tento obnos vygenerovala (jedná se totiž o jeden z hlavních sloganů kampaně za legalizaci). Zároveň by ale neměla lákat zákazníky k nákupům z nelegálních (a tím pádem nezdaněných) zdrojů. Dalším problémem bude najít způsob, jak zabránit tomu, aby se okolní státy (případně celá Amerika) neutopily v záplavě levné trávy z Colorada. Jakmile by jeden stát začal fungovat jako pěstírna pro celý národ, federální agenti by na sebe nenechali dlouho čekat.
 |
Model regulace marihuany jako alkoholu je jen jedním z možných způsobů legalizace. Další státy mohou jít radikální cestou absolutní komerční legalizace (něco podobného nedávno navrhl prezident Uruguaye José Mujica), kdy si každý může pěstovat, prodávat anebo kupovat konopí jako jakoukoliv jinou komoditu. Na druhé straně spektra se nachází dekriminalizační přístup, kdy se sníží anebo rovnou zruší postihy za držení drogy, obzvláště pokud se jedná o první konflikt se zákonem. Stále by ovšem platil obecný zákaz výroby a prodeje – tento přístup již funguje ve čtrnácti státech USA včetně Kalifornie. V poslední době se k této myšlence nově hlásí někteří významní politici – například starosta Chicaga Rahm Emanuel anebo guvernér státu New York Andrew Cuomo. Další možností omezení nelegální produkce by se mohly stát neziskové organizace produkující marihuanu za kontrolovaných podmínek, anebo lokální registrované spolky, jejichž členové vyrábějí marihuanu v menším množství pouze pro vlastní potřebu.
To jsou ony kompromisy: V případě absolutní legalizace (anebo regulace po vzoru alkoholu) bude občan ještě o něco svobodnější ve svém rozhodování, mafie a dealeři přijdou o byznys, vygeneruje se další příjem do státní pokladny a mnoho lidí neskončí zbytečně ve vězení. V tu samou chvíli ale může dramaticky (avšak nemusí) vzrůst spotřeba, objeví se vtíravé reklamy jako ty na cigarety a alkohol, které nejvíce ovlivňují mládež, a nakonec tento nový průmysl dá za vznik dalším lobbistickým skupinám bojujícím pouze za své zisky – stejně jako dlouhá desetiletí funguje lobby tabáková. V případě dekriminalizace ušetří stát spoustu peněz a lidé nebudou mít kvůli zbytečnému záznamu v rejstříku trestů zničený život. V tomto případě ovšem nevznikne žádný příjem pro státní pokladnu a lidé budou stále užívat něco, co je nezákonné prodávat i kupovat.
Pohled do blízké budoucnosti
Prezidentova administrativa samozřejmě nemusí tolerovat legální konopí za žádných okolností – jediným způsobem, jak ji k tomu přimět, by byla změna federálních zákonů.
Na půdě Kongresu ale mnoho neočekávejme – loni předložili demokrat Barney Frank a republikán Ron Paul první federální návrh zákona o legalizaci, který ale rozhodně nebude v nejbližší době projednáván. Stejně jako jiný Frankův návrh na zákon ochraňující pacienty užívající lékařskou marihuanu, který podal v roce 1997, ale nikdy se o něm nehlasovalo. „Kongres je v tomto ohledu několik let pozadu za veřejností,” potvrdil demokrat Jared Polis z Colorada, který se podílel na obou výše zmiňovaných návrzích. Přesto i ve Washingtonu se věci mění – v roce 2009 existovala jen hrstka zákonodárců ochotných zvednout ruku pro liberálnější drogové zákony. Dnes je podle Polise většina demokratů na jeho straně.
Bohužel, republikáni jsou vesměs (alespoň veřejně) opačného názoru, jak popisuje jedna z mála výjimek Dana Rohrabacher z Kalifornie, který se podílel na návrzích dua Frank-Paul: „Velmi mě zklamal přístup mých republikánských kolegů k této problematice. Vím, že kdyby se jednalo o tajné hlasování, většina by byla také pro. Mnoho z nich souhlasí s tím, že prohibicí jen plýtváme penězi a lidskými zdroji, ovšem veřejně to nepřiznají, protože mají strach, že by se jim to u příštích voleb u voličů vymstilo jako podpora drog a dealerů.”
Co dodat závěrem?
Z Washingtonu tedy čerstvý legalizační vítr jen tak neočekávejme – ten přivane až z nějakého konkrétního státu. Není vůbec jisté, že se tak stane již tento rok, ale nepochybně budou probíhat další hlasování v roce 2013, 2014, 2015 a dále. Političtí analytici i konopní aktivisté odhadují, že potrvá pět až sedm let, než se legalizační proces úspěšně rozběhne ve většině států USA. „Nakonec zcela jistě zvítězíme, protože se nám dlouhodobě daří získávat srdce obyvatel této země,” uzavírá Keith Stroup z NORML.
Prohibice konopí byla jedním z největších omylů v historii USA, která omezila práva a svobody nejen Američanům, ale i lidem na celém světě. Postupná, opětovná legalizace je dnes jedinou správnou cestou k lepším zítřkům.
Překlad: Lukáš Hurýsek
Zdroj: www.rollingstone.com
