Rozhodnutí o přemístění či rozšíření vaší zahrádky ven nebo dovnitř vám následující informace mohou výrazně usnadnit.
Základní „pro a proti” obou způsobů pěstování se dají vystihnout následovně:
Indoor pěstování má hned 3 výhody, díky kterým je tolik populární. První z nich je možnost úspěšně pěstovat v kteroukoliv roční dobu a bez ohledu na počasí. Vaše indoor zahrádka tak může fungovat nepřetržitě a ze sklizně se můžete těšit i šestkrát za rok. Za druhé můžete pěstovat téměř kdekoliv, bez ohledu na to, jestli máte nebo nemáte zahrádku. Třetí, a vzhledem k neustálé konopné prohibici neméně důležitá výhoda je v tom, že vaše zahrádka může být bezpečně utajena. Šikovně umístěnou domácí pěstírnu zkrátka neuvidí žádný náhodný kolemjdoucí ani návštěva. Jistě mi dáte za pravdu, když řeknu, že tyto dva argumenty jsou rozhodující pro všechny, kteří se rozhodli pěstovat indoor.
Při outdoor pěstování jste pak sice vystaveni rozmarům počasí a více riskujete, že bude vaše zahrádka odhalena, ale zase máte mnohem méně výdajů a dalších starostí. Slunce svítí zadarmo, déšť rostliny také mnohdy zalije za vás, a venkovní zahrádku můžete obvykle nechat bez dozoru i několik dnů, někdy i týdnů, pokud se například vypravíte na dovolenou.
 |
Náklady na pěstování
Jak bylo řečeno již v předchozím odstavci, náklady na outdoor pěstování jsou menší než u indooru. A rozdíl to může být docela velký. Domácí pěstírnu musíte vybavit přinejmenším umělým osvětlením a ventilátory pro přívod a odvod vzduchu. Pokud si navíc zvolíte automatické zavlažování, vydáte další peníze na čerpadlo a kapilární rozvody. U hydroponických systémů budete ještě potřebovat další nezbytné pomůcky, jako je pH a EC tester, topné tělísko do vody, případně automatický hydroponický systém, čítající potřebné vybavení pro zasazení rostlin a jejich zavlažování. To všechno je zapotřebí sestavit v nějakém prostoru, a pokud nemáte vhodnou samostatnou místnost, možná vám přijde vhod i některý z mnoha modelů pěstebních boxů. Náklady na zřízení 1 m2 pěstební plochy tak začínají zhruba na 6 000 Kč. Této ceny docílíte v případě, že máte vhodný prostor o potřebné velikosti, rozhodnete se pěstovat v zemině a zalévat rostliny ručně, to znamená, že se od systému nehnete na déle než 3 dny. Pokud byste chtěli kompletní připravenou pěstírnu o ploše 1 m2, včetně pěstebního boxu, navíc s automatickým zavlažovacím systémem, pak si musíte připravit zhruba 15 000 Kč. Kdybyste chtěli špičkové vybavení, vyšel by vás 1 m2 pěstírny na 25 – 30 000 Kč.
Nákupem vybavení pro pěstování však výdaje zdaleka nekončí. Pěstírna totiž neustále konzumuje elektřinu. Při 400W výbojce a dvou ventilátorech dáte za jednu sklizeň zhruba 2 500 Kč. Pokud máte to štěstí a můžete využívat „noční proud”, částka se sníží zhruba o polovinu. Náklady na hnojení mohou být při indoor pěstování také vyšší, ale to výrazně záleží na zvoleném systému, takže tuto částku do našeho hodnocení zahrnovat nebudu.
Začít pěstovat outdoor je v tomto ohledu mnohem jednodušší. Stačí vám vhodný záhonek nebo pár květináčů, dobrý substrát a můžete se do toho pustit – jak jednoduché!
 |
Pěstování jako takové
Vítr, kroupy, deště, sucha, srny? Tak to vás při indoor pěstování zaručeně nepotká. A díky tomu je při indoor pěstování snazší dosáhnout kvalitní sklizně. Ve vaší pěstírně máte skvělou šanci vytvořit ideální podmínky pro růst a kvetení rostlin, zatímco při outdooru jste odkázáni na matku přírodu, která si vždycky dělá, co chce. Nic ale není zadarmo. Indoor pěstírnu musíte často kontrolovat, sledovat, zda je světelný zdroj ve správné vzdálenosti od rostlin, jestli veškerá elektronika funguje jak má a mnoho dalších věcí. U světla se trošku zastavíme, protože rozdíl mezi umělým osvětlením a sluncem nutí growery k různým akcím. Při pěstování pod umělým osvětlením hraje roli každý centimetr, o který je výbojka blíže, nebo naopak dále od rostlin. Intenzita světla z umělého zdroje rychle klesá s rostoucí vzdáleností, a tak se musí indoor pěstitelé snažit využít světlo co nejvíce. Indoor pěstírny se proto vybavují reflexními fóliemi, pěstitelé se snaží najít reflektory s nejlepšími vlastnostmi a navíc používají rozličné metody řízení růstu rostlin, z nichž se většina používá výhradně při indoor pěstování. Při pěstování pod sluncem jsou rostliny dobře osvětleny ze všech stran a na všech úrovních. Pro lepší vývoj květů ve spodních částech rostlin se tak při outdooru používá nejčastěji metoda vyvazování, kdy se jednotlivé větve směrují dále od sebe, výjimečně pak ohýbání větví, které má stejný efekt jako vyvazování. Při outdoor pěstování není tak důležité mít rostliny stejně vysoké, jako při pěstování indoor. Proto se při outdooru nepoužívají metody „zeleného moře” (See of Green, zkráceně SoG) a podobně, které při indooru mohou výrazně zvýšit výnos z každé sklizně. Praktikování těchto metod samozřejmě zvyšuje časovou náročnost pěstování. V indoor pěstírně je vyrovnaný porost důležitý z hlediska rovnoměrného osvětlení rostlin. Výše uvedené řádky lze tedy shrnout takto – s rostlinami je při outdoor pěstování méně práce.
 |
Při výčtu rozdílů nesmíme zapomenout ani na choroby a škůdce. S těmi se můžete setkat při indoor i outdoor pěstování. V tomto ohledu ale máte větší výhodu při indoor pěstování. V uzavřené pěstírně se zdaleka nevyskytuje tolik rizik jako venku, kde je pohyb bakterií a škůdců zcela volný. Indoor pěstírnu můžete před začátkem pěstování dobře zbavit všech nežádoucích patogenů a škůdců. To se vám venku nepovede, pouze částečně – v případě, že pěstujete ve skleníku. I tak je ale nebezpečí napadení rostlin o něco větší než při indoor pěstování. Významnou roli hraje také oblast, kde pěstujete. Někde je zkrátka výskyt škůdců častější. Pokud je kolem vaší zahrádky neudržované pole či jiná zahrada, můžete si být jistí tím, že je zde ubytováno spoustu breber a chorob, které mají zálusk na vaše kytky. Je pravdou, že ve vysoké trávě se ukrývají i přirození predátoři, kteří škůdce pomalu likvidují, ale na větší ploše zanedbaného porostu je škůdců vždy více, nežli jejich nepřátel – přirozená rovnováha. Škůdců a chorob se v indoor pěstírně také snáze zbavíte, neboť prostor, ve kterém se mohou vyskytovat je mnohem menší než venku. Škůdce je také obvykle snadnější identifikovat, protože pokud se v pěstírně objeví, zůstanou tam, dokud je nezlikvidujete. Ve venkovním prostředí mohou rostliny napadat škůdci, kteří se objeví v noci a přes den je na kytkách neuvidíte – volba správné ochrany je pak mnohem složitější, protože nevíte, proti čemu zasahujete.
 |
Klima a hnojení
Největší nevýhodou outdoor pěstování je, že se musíme spoléhat na počasí. Konopí potřebuje hodně slunce a dostatek vláhy na to, aby výsledný produkt vykazoval očekávané parametry – jinými slovy bohatou a kvalitní sklizeň. A v našich zeměpisných šířkách vždy nebývá poměr slunečního svitu a srážek ideální. Pokud bychom si měli vybrat ideální počasí, pak bychom si přáli mít slunečno a teplo od května do poloviny října. Rostliny bychom zavlažovali sami a mohli bychom očekávat perfektní úrodu. Nedostatek vláhy nahradit můžeme, nedostatek slunce v běžných malopěstitelských podmínkách nikoliv. Pokud je léto chladnější a zamračenější, nevytvoří se dost kompaktní palice a rostliny ani nemusejí pořádně dozrát. Mnoho srážek koncem léta a začátkem podzimu může zase způsobit plesnivění palic. S plísní v květech se ovšem setkáváme i při indoor pěstování celkem často, takže zde zase není takový rozdíl, i když v pěstírně opět máme více možností s nastalým problémem bojovat.
Hnojení venkovních rostlin je méně náročné a méně nákladné než u indoorů, a to zejména v případě, že srovnáváme venkovní pěstování ve výživné půdě a indoor pěstování v hydroponii. Pokud navíc máte přístup k čistě přírodním hnojivům, jako je hnůj, slepičince nebo jiná ověřená bio hnojiva, pak za hnojení venkovních rostlin nemusíte zaplatit vůbec nic. Nejnižší náklady na hnojení při indoor pěstování budete mít v případě, že zvolíte pěstování v zemině. I tak ale utratíte o něco málo více, než při outdooru.
 |
Účinnost, chuť a množství úrody
Ať se budete snažit sebevíc, vaše outdoorová sklizeň nikdy nedosáhne takové účinnosti jako úroda vypěstovaná pod lampou. Tento fakt je asi jeden z nejzásadnějších rozdílů mezi indoor a outdoor pěstováním. Rostliny pěstované pod lampou jsou silnější, mají pronikavější, intenzivnější chuť i vůni a k rekreačnímu nebo léčebnému použití vám bude stačit menší dávka. Nemám k dispozici žádná konkrétní čísla ani laboratorní rozbor, ale rozdíl v účinnosti vám potvrdí každý, kdo má zkušenosti s užíváním výpěstků z venkovní i indoorové pěstírny. Otázkou je, zda je vyšší účinnost výhodou, nebo nevýhodou. V době, kdy jsem využíval marihuanu ke zmírnění nepříjemných následků chemoterapie (viz magazín Legalizace č. 1 z roku 2010) jsem mnohem raději sáhl po outdoorovém modelu, jehož jemnější účinek lépe vyhovoval mým potřebám. Tento pocit může být ale individuální a každý si musí najít to, co lépe vyhovuje jemu samotnému. Vždy se však najde mnoho lidí, kteří mají radši outdoorové výpěstky právě pro jejich specifickou chuť a slabší účinky.
Rozdíl mezi indoor o outdoor pěstěním najdeme také v množství úrody na jedné rostlině. Při outdooru se vám může podařit sklidit z jedné rostliny i více než jeden kilogram květů (po usušení). Nicméně takové množství se nepodaří pokaždé a každému a ve skutečnosti se výnos z jedné rostliny u většiny pěstitelů pohybuje v řádech stovek gramů. Vzhledem k tomu, že průměrně se z indoor rostlin sklízí 15-50 gramů/rostlinu, je rozdíl velmi značný. Je ovšem třeba brát v potaz, že venku sklidíme tuto úrodu pouze jednou za rok, zatímco, jak už bylo řečeno, při indoor pěstování můžeme sklízet víckrát za rok a rozdíl tak výrazně snížit.
 |
Závěrečné hodnocení
Je mnoho pěstitelů, kteří pěstují pouze indoor, nebo outdoor. Za svůj život jsem potkal více těch, kteří přestěhovali svoji zahrádku zvenku dovnitř. Mnoho z nich vedlo k tomuto kroku více důvodů. Ty nejzásadnější snad byly zmíněny v tomto článku a já bych sám za sebe vyzdvihl především ovlivnitelnost prostředí a klimatu při indoor pěstování, které nám dává výbornou šanci získat vysoce kvalitní výsledný produkt. Při indoor pěstování navíc máte možnost více a častěji experimentovat a objevovat nové možnosti pěstování. Naopak groweři, kteří rozšiřují/přecházejí zevnitř ven jsou zvědaví, zda se jim podaří s minimálními náklady vypěstovat kvalitní úrodu i venku. Největší nevýhodu outdoorového pěstování vidím v tom (krom faktu, že potřebujete vhodný prostor), že vaše několikaměsíční snaha může být důsledkem nepříznivého počasí zlikvidována. Takový zážitek je velmi frustrující. Navíc šance na další pokus přichází až za dlouhé měsíce.
Myslím si, že k rozšíření outdoorového pěstování výrazně přispívají samonakvétací odrůdy. Netajím se názorem, že nejsem přílišným příznivcem pěstování těchto odrůd uvnitř. Svoje přednosti totiž ukážou právě pod sluncem a (nejen) v našich klimatických podmínkách. Samonakvétací odrůdy umožňují i dvě sklizně za léto a proto si myslím, že jsou ideálním řešením pro každého, kdo s venkovním pěstováním začíná nebo se mu nedaří dosáhnout požadovaného výsledku. Při pěstování těchto odrůd se také můžeme vyhnout „rizikovým obdobím”, kterými jsou bezesporu „ledoví muži” (14-16. květen) a konec léta, resp. září a říjen. Pro pěstování si zkrátka zvolíme měsíce červen, červenec a srpen, při kterých jsou šance na teplé a slunné počasí asi největší.
Plusy a mínusy obou způsobů pěstování jsem se pokusil vystihnout v přehledné tabulce. Jistě by tam mohlo být více parametrů, ale snažil jsem se zahrnout jen ty nejdůležitější. Znaménko „+” znamená výhodu „-” nevýhodu. Doufám, že vás dnešní článek obohatil o nové znalosti a pokud se chystáte změnit nebo rozšířit své pěstování ven/dovnitř, bude vaše rozhodování snazší. Na každý pád vám přeji hodně úspěchů.
