Když jsem skoro před dvěma lety seděl v redakci magazínu Legalizace a vyprávěl o svém plánu na testování světel, šéfredaktor Robert hned přišel s nápadem na testování hnojiv. Říkal jsem, že takový test by šel jen těžko objektivně provést. V ideálním případě bychom totiž potřebovali každé hnojivo testovat na vzorku desítek rostlin, které by musely být pěstované v naprosto identických podmínkách. To je téměř neuskutečnitelné, nejsme NASA. V první fázi jsem tedy celý nápad zavrhl. Ale nedalo mi to. Často jsem přemýšlel nad tím, jak by se jednotlivá hnojiva dala poměřit tak, aby výsledky byly pro pěstitele užitečné a výzkum přitom nestál statisíce. Nabízel se chemický rozbor, jenže ověřit přínos drobných rozdílů ve složení jednotlivých hnojiv je velmi obtížné a názory se liší i mezi velmi zkušenými biochemiky. I přesto jsem tento nápad zatím nezavrhl a v současné době hledám laboratoř, která by byla schopna udělat rozbor alespoň některých hnojiv za rozumný peníz.
Nicméně, vymyslel jsem způsob mnohem jednodušší a snadno ověřitelný kýmkoliv z vás. Namíchám hnojiva podle návodu a změřím pH a EC. Podle toho sice nezjistím drobné rozdíly ve složení hnojiv, ale budu moci spočítat, na kolik peněz vyjde pěstování s různými hnojivy. Jaké EC je pro dobré rostliny potřeba víme, takže stačí zjistit, kolik potřebujeme konkrétní řady hnojiv k jeho dosažení. Jelikož nejpodstatnější je, aby bylo testování užitečné pro každého pěstitele, nezbývá, než zařadit hnojiva pro všechna pěstební média a navíc zvolit ještě další kritéria, jako jsou změny EC a pH v závislosti na čase, obtížnost použití hnojiv, jejich dostupnost a množství informací poskytovaných výrobcem nebo distributorem.
Co je pro test zapotřebí
Stanovení měřených kritérií je pouze začátek. Následně je třeba co nejvíc eliminovat možné chyby a nepřesnosti v měření. Nejprve bylo zapotřebí sehnat někoho, kdo poskytne dostatečné množství všech testovaných hnojiv.Chtěl jsem totiž testovat dávkování pro růst i květ a různá pěstební média. Navíc jsem potřeboval kvalitní pH a EC metr, který poskytne co možná nejpřesnější údaje. V případě hnojiv se nabízela možnost oslovit jejich výrobce nebo výhradní distributory. Ta se mi ovšem příliš nezamlouvala, protože jsem chtěl zachovat naprostou nestrannost testu a účast kteréhokoliv výrobce by ji mohla ohrozit. Nakonec se podařilo získat veškerá hnojiva a nový měřicí přístroj v plzeňském growshopu Greenhome.cz – kluci, děkujeme.
Takže, hnojiva a kombinovaný EC a pH metr jsem získal. Kvalitní digitální teploměr s okamžitým zobrazením hodnot mám a prostor pro testování také. Ještě před začátkem měření jsem se musel zamyslet nad tím, co všechno se může nepovést, nebo co by mohlo ovlivnit objektivitu testu. První a velmi zásadní věc, na kterou je třeba klást nejvyšší nároky, je použitá voda. Její parametry se mohou rychle měnit – například teplota velmi snadno, a to my nepotřebujeme. Naměřené hodnoty EC i pH se mění s teplotou vody a rozdíl může být dost velký. Čili je nutné mít dostatek vody konstantních parametrů. Několik dnů jsem proto sledoval hodnoty vody z mé vlastní studny. Zjistil jsem, že teplota, pH i EC jsou konstantní. Je pravda, že teplota 15°C není pro praktické pěstování zrovna ideální, ale na tom v tomto případě tolik nezáleží. Důležité bylo pouze zajistit, aby byla všechna hnojiva míchána ve vodě o stejné teplotě, se stejným výchozím EC, pH a případně i nečistotami. Jestliže se shodneme na tom, že tento způsob minimalizuje odchylky v měření, pak je třeba zajistit další věc. Mám sedm různých značek hnojiv, z nichž mnozí výrobci mají řady hnojiv pro různá pěstební média. Celkem je třeba namíchat desítky roztoků. Kdybych měl pokaždé míchat 50, nebo 100 litrů, spotřeboval bych hektolitry vody, a pokud by se mi povedlo udělat test během jediného dne, mohly by se parametry vody změnit i ve studni, v důsledku velkého odběru. Proto jsem se rozhodl míchat menší množství roztoku, konkrétně vždy 10 litrů. Přesnost dávkování jsem jistil tím, že jsem vždy použil stejnou nádobu s ryskou (kterou jsem po každém hnojivu pečlivě vypláchl) a injekční stříkačky. V jednom případě nebylo možné stříkačky použít, což mě překvapilo. Nezbývalo tedy nic jiného, než sáhnout po klasické odměrce. Přesto věřím, že přesnost testu to nijak neovlivnilo.
 |
| Čistá voda pro testování měla vždy stejné hodnoty – pH 6,7 a EC 0,28 µS/cm. |
Praktická část testu
Původně jsem věřil, že samotné testování zvládnu během jednoho dne. Nakonec z toho byly celé tři dny. Namíchal a změřil jsem přes 150 různých roztoků. Od každé značky jsem část roztoku s hnojivy přelil do plastových lahví a uložil při pokojové teplotě. Za pár dnů provedu opětovné měření a zjistím, jestli, případně jak výrazně, se změnily jejich vlastnosti. Netajím se tím, že některá hnojiva jsem používal úplně poprvé. Zkušenost to byla velmi zajímavá a musím říct, že jsem v některých chvílích přemýšlel o vyřazení některých soutěžících. Ale vytrval jsem a dokonce jsem provedl i několik kontrolních měření. To znamená, že jsem již jednou měřený roztok namíchal znovu a zkontroloval, jestli se výsledky shodují s prvně naměřenými.
Při testu jsem narazil na další problém. Mám míchat hnojiva dle vlastního uvážení, doporučení výrobců a prodejců, nebo podle pěstebních plánů, distribuovaných jednotlivými výrobci? V testu jsem měl samozřejmě i doplňková hnojiva, tzv. aditiva. Výrobci sice často tyto výrobky vyrábějí, ale v jejich pěstebních návodech se neobjevují. Pěstebními návody myslím takové ty kartičky, které najdete v growshopech a na stránkách výrobců. Přečtete si na nich jaké množství té které složky máte použít v různých fázích vývoje rostlin. Nakonec jsem se tedy rozhodl, že se budu přísně držet právě těchto návodů. Ty totiž mohou být to jediné, co se pěstiteli dostane do ruky. Takže například přípravek PK 13/14, který vyrábí více firem, jsem použil pouze tehdy, když to výrobce doporučoval ve svém pěstitelském plánu. I tak jsem často musel použít mnoho variant, neboť některá hnojiva mají v návodu dávkování údaj značně neurčitý. Například: „Použijte 15–30 ml na 100 litrů.” To je celkem rozdíl, ne? Ale to už předbíhám. Pojďme se spíš věnovat tomu, co by nám hnojiva měla přinést.
Co čekáme od hnojiv
O technické stránce testu už nyní víte vše potřebné. Nyní se tedy podíváme na to, co vlastně hnojiva jsou. S pomocí hnojiv dodáváme rostlinám prvky, které potřebují pro svůj zdravý a silný vývoj. Nejčastěji se dnes setkáváme s tekutými hnojivy, které se snadno dávkují, jednoduše skladují a hlavně se dobře mísí s vodou. Sypká, ve vodě rozpustná hnojiva se v našem oboru využívají málo, protože jejich rozpouštění ve vodě je trošku obtížnější. Se sypkými hnojivy se občas setkáme při venkovním pěstování – mohou se zapravovat přímo do půdy. Všechna základní hnojiva, bez výjimky, jsou postavena na třech základních, chcete-li primárních, biogenních prvcích. Těmi jsou dusík, fosfor a draslík, známé pod zkratkou NPK – chemickými značkami zmíněných prvků. Na většině testovaných hnojiv je údaj o procentuálním zastoupení těchto tří složek.
 |
| Při kalibraci je nutné změřit teplotu kalibračního roztoku. Hodnoty EC se v závislosti na teplotě roztoku mohou lišit až o 0,7 µS/cm. |
Dusík
Dusík (N) je sám o sobě plynný prvek. Při výrobě hnojiv se tedy obvykle používají sloučeniny, které dusík obsahují. Nejčastěji jsou to amoniak (NH3), močovina ((NH2)2CO), dusičnan amonný (NH4NO3) a další podobné sloučeniny. Významný zdroj organického dusíku je také guáno (trus mořských ptáků či netopýrů). Organickou formu dusíku naleznete také v chilském ledku neboli dusičnanu sodném (NaNO3). Dusík významným způsobem ovlivňuje
růst rostlin, které ho potřebují po celou dobu svého života. Zaručeně ho tak najdete ve všech složkách hnojiv, které jsou určeny pro růst. Nedostatek dusíku se projevuje zpomaleným růstem a žloutnutím listů, které postupuje od jejich okrajů směrem do středu a objevuje se nejprve na spodních listech. Žloutnutí je způsobeno nedostatečnou schopností rostlin vytvářet chlorofyl.
Fosfor
V přírodě se fosfor (P) vyskytuje hojně, ovšem výhradně ve formě sloučenin. Tato látka je nepostradatelná pro veškeré organismy žijící na zemi, rostliny nevyjímaje. Fosfor je součást rostlinné DNA a pohání v ní systém, který rozvádí energii uvnitř rostliny. Bez fosforu by rostliny nebyly schopné fotosyntézy. Fosfor je, mimo jiné, nezbytný pro kvetení, takže je zapotřebí ho rostlinám dodat nejvíce právě v této fázi. Všechny složky hnojiv určené pro fázi květu obsahují jeho významný podíl. Nedostatek fosforu způsobuje zpomalený růst. Na listech lze pozorovat tmavé zabarvení – listy dostávají červenou až fialovou barvu.
Draslík
Draslík (K) je šestým nejvíce se vyskytujícím prvkem na Zemi. Zemská kůra ho obsahuje 2–2,4 %. Při výrobě hnojiv se často používá oxid draselný (K2O). Draslík je, stejně jako fosfor a dusík, nezbytný pro vývoj rostlin a významným způsobem ovlivňuje fotosyntézu a dýchání rostlin. Pokud byste rozpitvali list, zjistili byste, že draslík se shromažďuje v těch částech, které jsou obrácené ke světlu. Důležitou úlohu hraje draslík v látkové výměně sacharidů, díky které mají rostliny silné stěny buněk a silnější pletivo. Nesmíme zapomenout ani na to, že draslík zlepšuje využití dusíku a do značné míry podporuje silnější růst kořenového systému. Draslík potřebuje rostlina během celého životního cyklu. Větší množství ve fázi květu podporuje, společně s fosforem, tvorbu větších květů.
Nedostatek draslíku zpočátku působí pouze malé změny na rostlinách, které později přerůstají v celkové zhoršení stavu rostliny – rostliny uvadají, kraje listů začínají hnědnout a kroutit se dolů, na listech se také tvoří černé fleky, kterým se říká okrajová spála.
Sekundární biogenní a další prvky
Jsou pro vývoj rostlin neméně důležité a přirozeně očekáváme, že je v hnojivech najdeme ve správném poměru. Patří mezi ně vápník (Ca) – stavební látka, která zpevňuje stěny buněk a podílí se na jejich růstu, ovlivňuje propustnost buněk a buněčných membrán, a navíc má detoxikační schopnost – váže na sebe některé organické kyseliny. Dále síra (S), která, mimo jiné, ovlivňuje fotosyntézu, tvorbu vitamínů a aktivitu enzymů. Také hořčík (Mg), který kromě tvorby chlorofylu, nezbytného pro fotosyntézu, neutralizuje kyseliny v pěstebním médiu a toxické látky přirozeně produkované rostlinami. Nesmím zapomenout ani na železo (Fe), zinek (Zn) a mangan (Mn) – stopové prvky, které sice rostliny potřebují v malém množství, ale jejichž přítomnost je nezbytná.
Testovaná hnojiva a jejich různé doplňky obsahují ještě různé vitamíny, enzymy a další bioaktivní látky, jejichž popis by vydal na samostatný časopis. Běžným pěstitelům, jako jsme my, však postačí znát výše uvedené prvky. Ty by se měly v hnojivech vyskytovat v každém případě.
 |
Co EC metr nezměří
Předně je třeba si říct, co to EC znamená, pro případ, že se s touto zkratkou někdo zatím nesetkal. EC je zkratka anglického Electric Conductivity, což v naší mateřštině znamená elektrická vodivost. Čím více je v roztoku živin, tím vyšší je jeho EC. Čím více přidáme do roztoku hnojiv obsahujících základní živiny, tím vyšší je jeho elektrická vodivost. Pro pěstování konopí je vhodné EC od 0,7 do 2,8, v závislosti na výchozích hodnotách vody. EC se měří EC metrem, přístrojem, který je díky dvěma elektrodám schopen okamžitě změřit elektrickou vodivost. Některé doplňkové složky hnojiv EC nijak výrazně neovlivňují, protože obsahují méně vodivé látky. Mezi tyto přípravky patří například kořenové stimulátory, enzymatické přípravky a vitamínové doplňky. Z tohoto důvodu je nemožné ohodnotit kvalitu, nebo poznat rozdíly některých přípravků s pomocí EC metru a pevně věřím, že bude příležitost složení srovnat pomocí laboratorního rozboru.
Hodnota pH
Abych nezasvěceným přiblížil i poslední sledovaný údaj, musím zmínit ještě pH. Další anglickou zkratku potential of Hydrogen, která znamená potenciál vodíku. Hodnota pH ukazuje, jestli je roztok spíše kyselý, nebo spíše zásaditý. Určitě si ze školy pamatujete, že neutrální pH má hodnotu sedm. Pokud je hodnota nižší než sedm, je látka kyselá, v opačném případě je zásaditá. Pro pěstování konopí je vhodné udržovat pH roztoku v rozmezí od 6,8 ve fázi růstu, až po 5,8 (může být i 5,6) ve fázi vrcholného kvetení. Tím se dostávám k důvodu, proč jsem při testu měřil i pH. Budete se divit, jak některá hnojiva hodnoty pH výrazně ovlivňují. V každém případě je to údaj, který prostě musí sledovat každý pečlivý grower, stejně jako hodnotu EC. A i v případě, že pěstujete na venkovní zahrádce a myslíte si, že vás tyto údaje nemusí zajímat, pak vězte, že byste je měli znát.
Tak to je pro dnešek vše a já doufám, že vás dnešní úvod do testů hnojiv dostatečně navnadil, a že budete netrpělivě vyhlížet další vydání vašeho oblíbeného magazínu.
