Je všeobecně známo, že konzumace legálního alkoholu a tabáku v těhotenství má negativní dopad na zdraví plodu, a proto je i nelegální marihuana zpravidla považována za podobnou, ne-li ještě větší hrozbu. Od šedesátých let minulého století se navíc na veřejnosti začaly objevovat výsledky výzkumů (obvykle zadaných a placených ministerstvy zdravotnictví), které tvrdily, že užívání marihuany v těhotenství může mít závažné zdravotní následky.
Ačkoli novější studie tyto závěry v naprosté většině nepotvrzují, stále se publikují letáky a propagační materiály, které varují mladé lidi před možnou psychickou i fyzickou deformací jejich dětí, pokud se jako nastávající rodiče opováží užívat konopí. Pokusme se nyní zhodnotit a interpretovat dosavadní vědecké poznatky v této oblasti bez zbytečných předsudků.
Poznatky z historie versus zkušenosti dneška
Podle dostupné literatury bylo konopí úspěšně používáno na různé zdravotní problémy žen nejméně od sedmého století před Kristem. Květy a semínka této rostliny umožňovaly čínským a perským lékařům vyvolávat stahy dělohy, sloužily jako prevence před předčasným početím a nechtěnými potraty. Jejich konzumace také pomáhala bojovat s občasným silným krvácením po porodu.
V polovině devatenáctého století se tinktury z konopí rozšířily po celé Evropě a Americe jako vysoce účinný prostředek na snížení nevolností a mnoha dalších zdravotních problémů spojených s průběhem těhotenství. Existují důkazy, že konopí bylo podobně využíváno u původních národů v Africe, Indii a Jihovýchodní Asii.
Bohužel v důsledku jeho kriminalizace v první polovině dvacátého století došlo k tomu, že nebylo dlouhou dobu dost dobře možné vědecky zkoumat účinky užívání konopí v průběhu těhotenství, přičemž anonymní průzkumy a statistiky mají výrazná omezení, co se týče jejich výpovědní hodnoty. Data z těchto průzkumů se obvykle získávají tak, že se náhodně vybranému vzorku matek po telefonu (nebo přes internet) položí série otázek ohledně jejich zkušenosti s marihuanou v průběhu těhotenství, na základě čehož se tyto neověřené informace porovnají s odpověďmi ostatních respondentů a výsledkem jsou „legitimní” statistické údaje.
Přesto za poslední dvě desetiletí vzniklo několik odborných studií, které přinesly zajímavé informace a vesměs potvrzují historické zkušenosti našich předků. Jedna z nejpozoruhodnějších a dodnes hojně citovaných prací zkoumala v první polovině devadesátých let nastávající ganja matky na Jamajce.
Bob Marley a jeho zdravé děti
V žurnálu Pediatrics byly v roce 1994 publikovány výsledky rozsáhlého výzkumu doktorky Melanie Dreherové, který monitoroval situaci kolem nastávajících matek v jihovýchodní části Jamajky – tedy v zemi, kde má konopí vybudovanou tisíciletou tradici a je považováno za nedílnou součást tamější kultury. Ačkoli státní zdravotnický systém odrazuje všechny ženy od užívání, mnoho z nich je stále přesvědčeno, že ganja má blahodárné účinky na zdraví matky i jejího nenarozeného dítěte.
Výzkum se zaměřil na porovnání váhy a základního duševního vývoje u novorozenců, kteří byli vystaveni konopí, s dětmi, jejichž matky tuto drogu neužívaly. Výsledky ukázaly, že tři dny po porodu nebylo možné vypozorovat téměř žádné rozdíly v psychickém a fyzickém vývoji novorozenců. Avšak nejen to – třicet dní po porodu měly děti pravidelných uživatelek konopí lepší výsledky různých testů vegetativních funkcí a stupně psychického vývoje. Toto kontroverzní zjištění bylo zpětně oficiálními představiteli připiso váno údajnému vyššímu společensko-ekonomickému postavení některých uživatelek, nicméně konkrétní výsledky studie nebyly nikdy zpochybněny.
 |
Výzkumy, studie a výsledky
S podobnými závěry přišel jeden ze starších výzkumů ve Spojených státech, který se zabýval rozdíly u jednoročních dětí ve zdraví, temperamentu, spacích návycích, příjmu potravy, psychickém vývoji a v motorických funkcích. Mezi potomky uživatelek marihuany a dětmi „čistých” matek nebyly vypozorovány žádné významnější rozdíly.
Co se týče dlouhodobějšího vývoje dítěte, stále probíhá několik zajímavých výzkumů. Dost neobvyklé výsledky přineslo pozorování vývoje IQ u tříletých a čtyřletých dětí v americkém Pittsburghu, kde se opět nepodařilo najít žádné statisticky významné rozdíly v celkovém skóre, na druhou stranu u tříletých dětí se objevily jisté odchylky. Konkrétně se jednalo o rozdíl ve skóre mezi bílými a černými dětmi, kdy u druhé skupiny byly v některých případech výsledky o něco málo horší, ale tyto výsledky by mohly také být připsány spíše na vrub odlišného společensko-ekonomického postavení rodičů.
Zároveň se ukázala jistá pravidelnost v různých podsekcích IQ testů. V jedné sekci byly zaznamenány horší výsledky u některých dětí, jejichž matky užívaly konopí v prvním trimestru. V jiné sekci byly zaznamenány horší výsledky pouze u dětí, jejichž matky užívaly konopí ve druhém trimestru. U ani jedné z těchto sekcí nebyl ovšem stupeň zhoršení ovlivněn množstvím a četností užívání marihuany. Je proto vysoce nepravděpodobné, že by tyto zhoršené výsledky souvisely přímo s užíváním konopí. Přesto je tato studie nyní široce citovaná jako důkaz na podporu tvrzení, že marihuana v těhotenství negativně ovlivňuje budoucí inteligenci potomka.
Další výzkum se zabývá staršími dětmi tzv. „vysoce rizikových” matek, které užívají alkohol, konopí a jiné toxické látky. Vědci potvrzují spojitost mezi každodenním kouřením marihuany v prvním a třetím trimestru a zhoršenými kognitivními a neurobehaviorálními procesy, jako je například snížená schopnost vyjadřování, čtení a zvýšená náchylnost k depresím. Na druhou stranu sami autoři uvádějí, že vzhledem k dalším aspektům nemohou určit, zda jsou tyto výsledky výhradním důsledkem užívání konopí v průběhu těhotenství, anebo se jedná o kombinaci různých negativních faktorů.
Od roku 1978 se kanadský psycholog Peter Fried věnuje v rámci projektu Ottawa Prenatal Prospective Study rozsáhlému sběru dat o vlivu konopí na matku a dítě. Ve všech možných testech a studiích začleněných do tohoto projektu se pouze ojediněle objevují rozdílné výsledky mezi dětmi z obou sledovaných skupin. Například v jednom z pozorování dětí ve věku čtyř let, jejichž matky v průběhu těhotenství kouřily průměrně devatenáct jointů týdně, se ukázalo, že mají zhoršené rozpoznávací schopnosti oproti dětem nekouřících matek. Nicméně o jeden až dva roky později měly tyto děti opět stejné výsledky jako ostatní. Podobné psychologické a kognitivní testy byly prováděny u dětí ve věku od šesti do devíti let a výsledky opět neukázaly žádné statisticky významné odchylky.
Přesto v oficiálních publikacích výzkumníci zdůrazňují především ony občasné nálezy ve prospěch tvrzení, že konopí v těhotenství škodí. Komparativní přehled výsledků kanadského projektu a dalších studií byl prezentován v roce 2005 v žurnálu Neuroscience and Behavioral Reviews, kde se v závěru píše: „Pokud má užívání konopí v těhotenství negativní dopad na rozpoznávací schopnosti a zdravý vývoj dítěte, jedná se o zanedbatelný vliv, který se projevuje zejména u dětí, jež byly před narozením vystavované vysokým dávkám kombinace konopí, alkoholu a/nebo tabáku.”
Nové možnosti
Studií, které zkoumají možné negativní důsledky užívání marihuany během těhotenství, jsme si ukázali dostatek. Studie, které by zkoumaly také možné pozitivní vlivy na zdraví matky a dítěte, si žádné ukázat nemůžeme, protože neexistují. Je také důležité mít na paměti, že téměř všechny dosavadní výzkumy se věnují marihuaně užívané ve formě kouření – nicméně tento způsob aplikace nevyužívá plně léčebného potenciálu konopí a vždy bude obnášet určitá zdravotní rizika.
Dnes jsou ale známy i jiné, mnohem efektivnější a zdravější způsoby, jak přijímat látky nacházející se v konopí. Užívání různých pokrmů, tinktur a výtažků, případně inhalace pomocí vaporizéru se řadí k naprosto neškodným způsobům, jak do organismu dostat léčivé kanabinoidy obsažené v této bylině.
Moderní věda se teprve začíná seznamovat s rolí endokanabinoidů v lidském organismu a snaží se porozumět významu endokanabinoidního systému pro reprodukci. V blízké budoucnosti se jistě dočkáme přesného vysvětlení, jak dalece (ať už pozitivně, či negativně) ovlivňují kanabinoidy tyto složité procesy.
Důležité je ovšem to, aby se konečné výsledky prezentovaly objektivně a na základě vědeckých poznatků místo toho, aby pouze sloužily svým zadavatelům jako nástroje pro udržování současného stavu, kdy se překrucují vědecké poznatky a šíří se neopodstatněné předsudky a nepodložené informace.
Jeden příklad za všechny
Na závěr dejme slovo doktorce Wei-Ni Lin Curryové, která výstižně popisuje svůj boj s nebezpečnou chorobou Hyperemesis gravidarum. Tato nemoc se v těhotenství projevuje extrémní nevolností a zvracením s následným podvyživením a kritickým úbytkem na váze. Postihuje 1–2 % nastávajících matek, zatímco na klasickou „ranní nevolnost” spojenou se zvracením jich trpí 70–80 %.
„Dva týdny po početí mi začalo být strašně špatně, celé dny a noci jsem zvracela. Po nějaké době jsem ze sebe už neměla co dostat a všimla jsem si, že zvracím krev. Byla jsem tak bezradná, že jsem se dvakrát nechala odvézt na potrat, ale pokaždé jsem si to včas rozmyslela. Nakonec jsem se rozhodla zkusit léčebné konopí. Stačilo jedno nebo dvě potáhnutí před spaním (v případě potřeby i ráno), a celý den jsem strávila v klidu a pohodě. Ze stavu, kdy jsem nemohla jíst, pít a celkově jsem nebyla schopná normálně fungovat, kdy jsem neustále zvracela a krvácela, jsem se dostala do stavu, kdy jsem zcela zdravá. Nejenže mi konopí během těhotenství zachránilo život, ale vděčím mu i za život své dcery.”
Zdroje:
mothering.com, norml.org,
Ethan Russo – Cannabis Treatments in Obstetrics and Gynecology: A Historical Review (2002)
