Aktuální článek
Vox Populi aneb Názory ve společnosti

Vox Populi aneb Názory ve společnosti

  • Naše nová rubrika dává k dispozici prostor čtenářům, kteří se běžnému legalizačnímu profilu vymykají, ale mají k publikovaným tématům v našem magazínu co říct. Preferujeme reakci formu komentáře, trefné poznámky, případně fejetonu či kritiky. Prvním hostem bude můj kamarád z dětství, finočech Matěj Zachoval, finanční manažer McDonald´s pro Českou a Slovenskou republiku.

„Tam je ta prohibice!” Slyšívám kdykoli odpovím na otázku, kam se letos vypravím na dovolenou. Ačkoli pravidelně trávím část léta především ve Finsku, popravdě řečeno, prohibici jsem poprvé v životě zažil večer 14. září tohoto roku, přímo na okraji České kotliny. V obyčejné zahulené liberecké hospodě, kam jsem po práci zašel na rychlou večeři. Vraťme se zpět do prosluněného severu, kde slunce celé léto nezapadne a v zimě se nerozední ani v pravé poledne.

Státní monopol (jak hnusně zní slovo monopol!), spočívá v tom, že pro jakýkoli alkoholický nápoj s objemovým obsahem alkoholu nad normálním českým pivem, tedy již včetně vína, je potřeba vydat se do některé ze státem provozovaných prodejen. Takové dobrodružství okořeňuje i pocit něčeho méně patřičného. V některých zemích jsou obchody s alkoholem provozovány jako samoobsluhy a například v Norsku lze narazit na pultový prodej. Obchody jsou totiž hojně opentleny výstrahami o škodlivosti alkoholu a také informacemi o přísném zákazu prodeje alkoholu mladistvým a lidem v podnapilém stavu. Těm se nenalévá nikde. Barman či číšník je ze zákona povinen posoudit, zda je zákazník v takovém stavu, aby mu bylo možno ještě prodat další sklenici něčeho pro zahřátí. Před několika lety jedna restaurace ve Finsku začala nabízet svým zákazníkům, v Česku celkem známé, pivní žirafy, tedy skleněný válec s kohoutkem, do kterého se vejde několik piv. Společnost u stolu si pak může dotáčet do vyprázdněných korbelů dle libosti.

Bdělé finské státní úřady tomu rychle učinily přítrž, protože dle jejich názoru takto není zaručena kontrola ze strany obsluhujícího personálu nad spotřebou piva v lokále a stavem opilosti jednotlivých zákazníků. Na tuto možná až neuvěřitelnou historku jsem si po letech vzpomněl právě onoho 14. září po proslovu pana ministra Hegera, při pohledu na vyjevené tváře několika libereckých štamgastů, kterým by za objednanou a již nenalitou skleničku ferneta v tu chvíli žádný státní monopol vůbec nevadil a kontrola stupně jejich podnapilosti pohledem či dotazem milé slovenské servírky by je určitě potěšila.

doporučujeme

Už se pomalu chystám na to, až budu svým finským a švédským známým a kamarádům odpovídat na jejich zvědavé otázky, jaké to je žít v zemi, kde vládne prohibice.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!