Aktuální článek
Americká konopná schizofrenie

Americká konopná schizofrenie

Profilový obrázek
  • Poznámky k současné situaci legalizace konopí v USA

Konopí dovlekli do Ameriky kolonisté už v 16. století a od té doby se tam úspěšně pěstovalo, prodávalo, kupovalo a užívalo až do počátku 20. století. První pokusy o prohibici se objevily už v 19. století, naplno se konopí začalo zakazovat v první čtvrtině 20. století a od 30. let  už všechny státy nějakým způsobem konopí regulovaly. Pod dohledem FBN (Federal Bureau of Narcotics) došlo nakonec k federální kriminalizaci konopí, vyjma výzkumných a průmyslových účelů. Konopná prohibice se dále zpřísnila v 50. letech, kdy bylo možné dostat až dvouletý trest a pokutu 20 tisíc dolarů za držení a užívání. Tato praxe byla zrušena až v 70. letech. V 60. a 70. letech se celá situace změnila, konopí se stalo rekreační drogou a došlo také k reorganizaci úřadů, které mají drogy na starost. Vše vyústilo vytvořením nového federálního úřadu pro kontrolu drog (DEA – Drug Enforcement Agency) a vydáním zákona o kontrolovaných látkách, který sice změkčil postihy, ale na druhou stranu opět vyhlásil konopí za federálně nezákonné.

Federálně zakázáno – lokálně povoleno

Současná situace kolem legalizace marihuany v USA je tedy určena dvěma hlavními faktory. Za prvé je marihuana a všechny její produkty podle zákona o kontrolovaných látkách řazena mezi látky I. třídy (spolu s hlavními halucinogeny a opiáty) a označována jako „látka snadno zneužitelná, jež není v současnosti využívána v lékařském výzkumu a není známo, zda je její užití v kontrolovaných podmínkách bezpečné“. Federální zákony ji proto zakazují vlastnit, prodávat, pěstovat, nakupovat nebo užívat. Navíc podle rozhodnutí nejvyššího soudu z roku 2005 platí, že federální vláda má právo kontrolovat a kriminalizovat konopí, i kdyby bylo pro léčebné účely.

Na druhou stranu právě od konce 60. let platí to, že marihuana je v USA, stejně jako po celém světě, stále populárnější, její spotřeba rok od roku roste a už 14 amerických států ji dekriminalizovalo pro lékařské účely. Jsou to Aljaška, Kalifornie, Colorado, Havaj, New Jersey, Maine, Michigan, Montana, Nevada, Nové Mexiko, Oregon, Rhode Island, Vermont a Washington. V dalších třech státech, Arizoně, Massachusetts a Marylandu, sice platí drogové zákony, které jsou léčivému užívání marihuany nakloněné (postihy jsou zde minimální, většinou ve formě pokut), výslovně ho však zakazují. S dekriminalizací přišel jako první stát Oregon už v roce 1973, další státy se přidávají postupně, většina z nich koncem minulého a začátkem tohoto století.

AMERICKÁ LÉKAŘSKÁ ASOCIACE POVAŽUJE KONOPÍ
ZA ZDRAVÍ ŠKODLIVÉ

Schizofrenní situace „federálně zakázáno – lokálně povoleno“ se ovšem dále mění. Také na federální úrovni došlo ke snahám o dekriminalizaci, legalizace má své odpůrce i příznivce napříč stranami i zastupitelskými úřady. Posledním pokusem byl návrh z června 2009. Šlo o zákon o osobním užívání marihuany pro zodpovědné dospělé osoby. Jeho cílem byla federální dekriminalizace držení až 100 g marihuany a neziskové distribuce až do jedné unce. V loňském roce se také americký ministr spravedlnosti E. Holder vyjádřil v tom smyslu, že využívání federálních zdrojů k pronásledování těžce nemocných pacientů nebo jejich dodavatelů, kteří dodržují zákony daného státu, nebude prioritou. Přesto však tentýž člověk žádá tvrdé prosazování federálních protidrogových zákonů v Kalifornii a stojí za nájezdy DEA na distributorské sítě lékařského konopí v tomto „drogovém“ státě. Potvrzuje tak americkou schizofrenii ohledně konopí a drog obecně – největší spotřebitel je zároveň největším pronásledovatelem.

V této souvislosti je zajímavé uvést, že ve Spojených státech existují v současné době dvě hlavní státní organizace pro regulaci drog. Předně je to DEA, na drogy zaměřená obdoba FBI, jež je hlavním nástrojem prosazování vůle státu v oblasti drog na federální úrovni. Druhým významným státním úřadem je FDA, úřad pro potraviny a léky, který je zodpovědný za regulaci výroby a prodeje léků a mimo jiné určuje, které látky je možné bezpečně podávat a prodávat, aniž by to znamenalo riziko pro pacienty. Oba tyto hlavní úřady, spolu s mnoha dalšími (např. AMA – Americká lékařská asociace), považují konopí za zdraví škodlivé.

Vedle toho však existuje dlouhá řada politických stran, aktivistických skupin a občanských organizací zaměřených na legalizaci a propagaci užívání a spotřeby konopí. Největší politickou stranou, působící dokonce na federální úrovni, je od roku 2002 existující United States Marihuana Party, ale v jednotlivých státech působí spousta menších politických subjektů, jako je např. Grassroots Party v Minnesotě, The Legalize Marihuana Party v New Jersey, Marihuana Reform Party ve státě New York nebo People United for Medical Marihuana na Floridě.

Za všechno může Kalifornie

Rozpolcenost amerického přístupu ke konopí je samozřejmě nejvýraznější ve státě Kalifornie, který již od 60. let 20. století patří k nejsvobodomyslnějším místům v USA, co se drog týká. Ne náhodou se drogová revoluce spojovaná s hippies odehrávala právě tady. Současná situace v Kalifornii má původ právě v této době. Částečná dekriminalizace byla ale prosazena až roku 1976 a od té doby se neustále prohlubuje. V roce 1996 byl schválen zákon povolující léčivé užívání konopí. Podle něj může pacient na lékařské doporučení a prostřednictvím státem schváleného dárce vlastnit a pěstovat marihuanu pro osobní léčebné potřeby. Zákon byl dále rozšířen tak, aby reguloval a chránil také síť komunitní distribuce prostřednictvím tzv. rozděloven. Dále byl podle senátní směrnice č. 420 (ono číslo používané v souvislosti s marihuanou), nazývané The Medical Marijuana Protection Act (Zákon na ochranu lékařské marihuany) a uzákoněné guvernérem Grayem Davisem (předchůdcem Arnolda Schwarzeneggera), zaveden systém identifikačních karet pro uživatele léčebné marihuany, jejichž vlastnictví je nutné pro přístup k léčebnému konopí. K dalšímu průlomu došlo letos v září, kdy současný guvernér Schwarzenegger podepsal senátní směrnici č. 1449, podle níž je snížena trestní sazba za vlastnění až jedné unce konopí na minimum. Už se nejedná o přečin jako dosud, ale jen o přestupek na úrovni špatného parkování, trestaný nejvýše pokutou 100 dolarů, který se nepostupuje soudu a nevede k záznamu v trestním rejstříku. Zákon začne platit od ledna 2011.

V současnosti se Kalifornie potýká s nejvyšším deficitem státního rozpočtu ze všech amerických států. V souvislosti s tím místní politik Tom Ammiano předložil v roce 2009 zákon nazvaný Zákon pro kontrolu, regulaci a informovanost o marihuaně, jehož cílem byla legalizace, regulace a zdanění rekreačního užívání konopí v Kalifornii pro osoby od 21 let. Tento zákon by měl podle Wall Street Journalu v důsledku vydělat víc než miliardu dolarů ročně. Konopí by se tak rázem stalo jednou z nejlukrativnějších rostlin pěstovaných v Kalifornii, s ročním výnosem až 1,4 mld. dolarů za rok. Zákon byl sice odsouhlasen jednou ze zákonodárných komisí, ale ke čtením v dalších komisích už se nedostal. Přesto se zřejmě stal inspirací pro další zákon, který nakonec překonal legislativní překážky a dne 2. 11. 2010 o něm občané Kalifornie mohli hlasovat. Návrh zákona neprošel poměrem hlasů 55 ku 45 %. Jednalo se o „Proposition 19“, návrh zákona známý také jako Zákon o regulaci, kontrole a zdanění konopí (Regulate, Control and Tax Cannabis Act).

Jak se amerika rozdělila…

Důsledky zákona měly být následující. Osoba starší 21 let by mohla vlastnit až jednu unci (tj. asi 28 g) konopí pro vlastní potřebu, užívat konopí na neveřejných místech nebo na místech k tomu určených a na soukromém pozemku pěstovat konopí až do rozlohy 25 čtverečních stop (tj. asi 8 m²). Místní samosprávy by povolovaly a regulovaly prodej konopí, a to až do 1 unce pro jednu transakci. Také by mohly povolit osobní užívání, přepravu, pěstování a prodej množství většího než 1 unce. Zákon by dále umožnil vybírat daně nebo kompenzovat státní náklady spojené s regulací konopí.

Hlavní argumenty zastánců tohoto zákona jsou tři: konopí bude pod kontrolou státu, policie už nebude muset využívat své omezené zdroje na potlačování soukromé spotřeby a do státní pokladny to přinese přes miliardu dolarů ročně. Existují také političtí odpůrci zákona, kteří popírají všechny argumenty jeho zastánců. Proti tvrzení, že by zákon měl uvolnit prostředky policie na závažnější kriminalitu, například uvádějí, že lidé budou pod vlivem marihuany řídit a způsobovat mnohem více dopravních nehod nebo že řidiči školních autobusů budou moci přijít do práce pod vlivem marihuany. Zpochybňují také patrně hlavní důvod vzniku zákona, totiž velké daňové výnosy. Poukazují na to, že prodávat konopí je podle federálních zákonů stále nelegální a že podle výnosu Ústavního soudu ve dvou sporech s producenty lékařské marihuany platí, že prodejce může odmítnout platit daň, protože tím by sám sebe vlastně usvědčil z porušení federálního zákona. K odpůrcům zákona patří část kalifornské policie, guvernér Schwarzenegger a organizace dlouhodobě prosazující prohibici. Mezi zastánce zákona patří většina demokratických politiků Kalifonie a také většina organizací a politických stran dlouhodobě prosazujících legalizaci konopí. Milion dolarů věnoval na podporu zákona také mezinárodní finančník George Soros, který jako dlouhodobý zastánce legalizace komentoval ve Wall Street Journalu celou věc těmito slovy: „Návrh zákon č. 19 je v každém případě úspěch, a to bez ohledu na to, jak volba dopadne. Už jen pouhý fakt, že takovýto návrh byl předložen, posouvá veřejnou diskuzi o marihuaně na novou úroveň a zaštiťuje marihuanovou politiku způsobem, o jakém se mi před rokem ještě nesnilo.“

Řekni NE lžím

Mnohem zajímavější ovšem je, že rozpolcená situace existuje také mezi lidmi, které by snad bylo možné označit jako „konopnou subkulturu“. Například lidé kolem kanadského časopisu Cannabis Culture, spojeného s agitátorem a profesionálním stonerem Markem Emerym, zákon podporují a  přidávají se k nim také celebrity spojované s marihuanou, jako je např. hiphoper Snoop Dogg nebo reggae hudebník Peter Tosh. Oproti tomu se ozývá spousta vlivných hlasů, které před legalizací navrhovanou v Kalifornii varují a radí zůstat pouze u dekriminalizace. Takže zatímco na stránkách organizace NORML hlásá aktuální titulek „Řekni NE lžím, řekni ANO návrhu zákona 19“, na blogu nazvaném Hnutí huličů proti návrhu zákona č. 19 na zdanění konopí se například můžete dočíst citát Dennise Perona, autora návrhu zákona č. 215, který umožnil legalizaci léčebné marihuany, který zní: „Lidé si myslí, že jde o legalizaci, ale to, co je vám prodáváno jako legalizace, je jejím pravým opakem.”

Kolem nového kalifornského zákona se tak vlastně soustřeďují dvě různé roviny politické diskuse související s konopím. Na jedné straně je tu tradiční spor demokratů s konzervativci, kdy jedni jsou jako liberálové pro, druzí jako konzervativci proti. Debata na této rovině používá tradiční argumenty a jedna strana se snaží překřičet druhou. Další, mnohem zajímavější rovinu sporu o marihuanu však představují právě ty hlasy, které nekritizují nový kalifornský zákon, a tedy obrat v konopné americké politice směrem ke komercionalizaci a zdanění, proto, že je v rozporu s nějakými jinými zákony, ale proto, že je v souladu se zájmy vládnoucího ekonomicko-politického systému ovládaného korporacemi a finančníky.

Ve svém textu nazvaném „Proti legalizaci“ tyto hlasy shrnuje ontologický anarchista a propagátor autonomních zón Hakim Bey, když říká: „Nemusím snad říkat, že válku proti drogám považuji za odpornou a že bych byl pro okamžitou bezpodmínečnou amnestii všech ‚vězňů svědomí‘, kdybych měl tu moc jim ji udělit. Ale ve světě, kde se může každá reforma okamžitě proměnit na nový nástroj kontroly, už nemá smysl legalizaci dál prosazovat jen proto, že se nám to zdá rozumné a lidské. Uvědomte si třeba, k čemu by vlastně mohla legalizace ‚lékařské marihuany‘ vést. Konopí by bylo okamžitě podrobeno nové sérii drastických regulací z vyšších míst (od Americké lékařské asociace, soudů, pojišťoven atd.). Firma Monsanto by mohla získat DNA patent konopí a ‚intelektuální vlastnictví‘ genetické struktury rostliny. Zákony proti tzv. ‚rekreačním uživatelům‘ marihuany se pravděpodobně zpřísní. Kuřáci budou zákonem považováni za nemocné. Konopí bude jako obchodní komodita brzo denaturováno, stejně jako se to stalo s kávou, tabákem a čokoládou.“

Kalifornské hlasování o návrhu zákona č. 19 se tak zřejmě stává milníkem nejen americké, ale i celosvětové politické a společenské diskuze.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!